doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D., rektor Slezské univerzity host 22:25
Dobrý den, dámy a pánové, já doufám, že tím teda nezpůsobím nějaké komplikace a určitě nepředpokládám, že by paní zastupitelka neměla zájem si mě poslechnout a neberu to ani jako úsuk-- útok proti své osobě. To v žádném případě, to by bylo špatně. Dobrý den, dámy a pánové, já jsem přišel proto, abych a chtěl bych poděkovat, že mi bylo umožněno vystoupit na vašem zasedání. Přišel jsem tady proto, abych se představil, protože jsem od prvního března novým rektorem Slezské univerzity a jsem člověkem, který s Opavou není příliš spojen, protože pocházím z Havířova, respektive narodil jsem se v Ostravě, momentálně bydlím v Havířově. Dlouhodobě jsem pracoval na obchodně podnikatelské fakultě v Karviné, která je jednou ze součástí Slezské univerzity, a do Opavy jsem spíš jenom občas zavítal na kolegium rektora, popřípadě když jsem tady poslední tři roky učil na Fakultě veřejných politik. Já jsem to své dnešní vystoupení pojal tak trošku informativně. To znamená, chtěl bych poskytnout pár informací o sobě a chtěl bych poskytnout pár informací o Slezské univerzitě a chtěl bych vám představit i v podstatě to, co bych chtěl jako rektor Slezské univerzity konat, co bych chtěl činit, protože si myslím, že jsou to věci, které do jisté míry významně ovlivňují i město Opavu a respektive okres, okres Opavu jako takovou. Tak já chviličku počkám. Tak děkuji. Slezská univerzita vznikla v podstatě v roce 1991, devátého, devátého července a v tomto okamžiku má čtyři základní součásti. Filozoficko-přírodovědeckou fakultu v Opavě, Fakultu veřejných politik v Opavě, Matematický ústav v Opavě a Obchodně podnikatelskou fakultu v Karviné. Koukám, že jsem tady přehrál starou prezentaci. Ona se tam vstala maličká chybička, takže za to se, za to se omlouvám. V tomto okamžiku je počet akademických pracovníků na Slezské univerzitě tři sta čtrnáct. Je to tři sta čtrnáct fyzických osob, kteří, kteří pracují buďto na plný, nebo částečný úvazek. Z těchto tři sta čtrnácti akademických pracovníků je dvacet šest profesorů a padesát sedm docentů. Toto číslo se vám může zdát jako zajímavé. Myslím si, že jsme poměrně zajímavým zaměstnavatelem jak v Opavě, tak v Karviné. Já se ještě dostanu potom k těm konkrétnějším číslům, které se týkají Přímo města Opavy. A kromě toho, že jsme poměrně zajímavým zaměstnavatelem, tak v tomto okamžiku na Slezské univerzitě v Opavě, vyjdeme-li z dat k třicátému prvnímu dvanáctý 2014, studuje zhruba šest a půl tisíce studentů. Myslím si, že je to poměrně zajímavá masa. Z těch šest a půl tisíce studentů je zhruba čtyři tisíce sedm set studentů, eh, nebo studuje čtyři tisíce sedm set studentů bakalářské studium a sto osmdesát tři studentů, eh, pokračuje v navazujícím studiu v podobě doktorského studia. Ten zbytek jsou studenti navazujících magisterských studijních programů. Myslím si, že tohleto číslo ukazuje, že jsme poměrně zajímavým hráčem v oblasti zvyšování vzdělanosti, vzdělanosti v regionu. A jak si ještě později v té prezentaci ukážeme, jsme i, eh, nebo jsme v oblasti působení v regionu opravdu poměrně významnou, významnou institucí. Abych se představil já, jenom trošku, jaká byla má cesta Slezskou univerzitou. Já jsem nastoupil na Slezskou univerzitu v roce 1997, čili působím na Slezské univerzitě už téměř dvacet let. Nastoupil jsem v pozici asistenta na Obchodně podnikatelskou fakultu. A pokud bych měl vyzve-- najít takové ty významné milníky mého působení, tak v letech 1999 až 2002 jsem působil jako předseda Akademického senátu Slezské unive-- Slezské univerzity Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. V letech 2000 až 2011 jako zástupce vedoucího Katedry ekonomie, v roce 2011 až 2015 jako vedoucí Katedry ekonomie a veřejné správy. Od roku 2014 do roku 2015 jsem působil v pozici děkana Obchodně podnikatelské fakulty a od 1. března 2015 jsem rektorem Slezské univerzity. Když to takto vezmu, znamená to nebo já to chápu tak, že jsem prošel všemi stupni řízení na veřejné vysoké škole a mám jasnou představu o tom, jak vysokou školu řídit, a mám jasnou představu o tom, kam by veřejná vysoká škola měla, měla směřovat. Když se tedy podíváme na to, jaká je moje vize na ty čtyři roky, kdybych měl být ve svém funkčním obd-- které bude trvat mé funkční období, tak můj předpoklad je takový, že bych chtěl ze Slezské univerzity vybudovat moderní, eh, otevřenou, sebevědomou a hlavně prestižní veřejnou vysokou školu, která by nabízela především profesně orientované studijní programy. Nemíním tím říct, že bysme chtěli opustit pr-- studijní programy, které by měly, byly teoreticky zaměřené. Máme tady skvělé teoretiky, máme tady lidi, kteří, eh, mají prestiž v zahraničí, ať to je, ať to jsou pracovníci Ústavu fyziky, ať to jsou pracovníci Ústavu historie, ať to jsou pracovníci Ústavu, Matematického ústavu. Jsou to lidé, kteří mají, eh, nebo publikují v zahraničí, jsou citováni. Jsou to lidé, kteří mají, se požívají v zahraničí velké prestiže. Ale toto by měla být jakási třešnička na dortu. A Slezská univerzita by se měla spíše orientovat na profesně orientované studijní programy, které by v podstatě zlepšily situaci na trhu práce a umožnily naše absolventy zaměstnávat. Myslím si, že naším cílem není vytvářet absolventy, kteří by končili na trhu práce. Naším cílem je vychovávat absolventy, kteří by jednoduše nacházeli, eh, pardon, na trhu práce jako nezaměstnaní, ale vychovávat absolventy, kteří by na trhu práce končili jako zaměstnaní, kteří by si nacházeli poměrně rychle práci a byli by schopni vykonávat pozice na úrovni středního, v případě, v případě bakalářských studentů nižšího, nižšího managementu. Jak toho chci dosáhnout? Chtěl bych zvýšit konkurenceschopnost Slezské univerzity na trhu vysokoškolského vzdělávání. Toto bude krok samozřejmě poměrně náročný a obtížný. Zvýšit kvalitu výstupu Slezské univerzity, což je v podstatě bod, který je jednoznačně propojen s tím bodem předchozím. Transformovat Slezskou univerzitu na instituci, o niž budou mít uchazeči o studium zájem a k níž se budou absolventi hrdě hlásit. A zlepšit komunikační toky nejen uvnitř univerzity, ale také ve vztahu univerzity k vnějšímu prostředí. A já si myslím, že tohle je jeden z těch prvních kroků, který jde tímto směrem. Nejsme tady od toho nebo Slezská univerzita tady není od toho, abysme si hráli, hráli nějakou vlastní hru na vlastním písečku, ale abychom i zastupitelům Statutárního města Opava poskytovali informace o tom, co se na univerzitě děje, jaké, jaké jsou finanční toky na univerzitě, věci, které, informace, které vás zajímají a které, které byste se chtěli dozvědět. Možná se mě zeptáte, jakou mám zkušenost, jestli jsem někdy spolupracoval s municipalitami či nikoliv. Já bych řekl, že ta zkušenost tady je i přes můj věk. Pracoval jsem v několika komisích na kraji, pracoval jsem v několika komisích ve Statutárním městě Havířov či Statutárním městě Karviná. A za poslední dva roky můžu říct, že je to poměrně úzká intenzivní spolupráce s představiteli nebo s vedením Statutárního města Karviná. Toto pro mě byla obrovská zkušenost. Kdybych měl vyjmenovat v podstatě ty základní body, které se týkají této vzájemné spolupráce, tak bych mohl říct, že se nám za ty dva roky, kdy jsem působil v minulosti v pozici děkana Obchodně podnikatelské fakulty, podařilo podepsat v podstatě obecné memorandum o vzájemné spolupráci mezi Obchodně podnikatelskou fakultou a Statutárním městem Karviná. A pokud jsou mé informace správné, tak už předchozí pan rektor zahájil jednání s vedením Statutárního města Opava o tom, že by se podobné memorandum obecněji, obecně sepsané podepsalo i s městem Opava. Myslím si, že je to krok poměrně významný, protože nám tím v podstatě deklarujeme vzájemnou ochotu spolupracovat spolu na společných projektech, na společných akcích. A myslím si, že tak jako univerzita nemůže být bez města, tak město podle mého názoru nemůže být, nemůže být bez univerzity. Druhým krokem, jenom abych trošku ukázal, že jsme nezůstali jenom u té obecné deklarace, bylo nastartování projektu Business Gate Karviná. Myslím si, že podobný projekt by se dal nastartovat i v městě Opava. Je to projekt, který by v podstatě měl pomoci rozvoji zejména malého podnikání v daném městě. Je to projekt, který přebíráme z Finska, kde vznikl v podobě nebo kde má název Business Kitchen. My jsme bohužel nebyli schopni získat trademark, nebyli jsme schopni získat značku, a proto jsme jej nazvali Business Gate. Je to, je to, když to řeknu ve stručnosti, projekt, který je postavený na tom, že bude vyčleněn prostor, kde budou moci přijít obyvatelé města, kteří mají zájem zahájit své podnikání a pracovníci Slezské univerzity by měli být schopni poradit těmto lidem, jaké učinit základní kroky, pomoci jim s rozjezdem jejich podnikání a tak dále. Dalšími projekty nebo dalším, další krok vzájemné spolupráce byl v tom, že jsme se pokusili o vzájemnou propagaci statutárního města Karviná a Slezské un-- a obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Myslím si, že to je krok, který by měl fungovat i ve vztahu Slezská univerzita a statutární město Opava. Totež pravidelná setkání vedení, vedení univerzity s vedením města a v podstatě moje zkušenost, která nastala za ty dva roky, je tady i nezbytná určitá podpora aktivit vedení, vedení města ve vztahu k univerzitě, respektive jejich jednotlivým součástem. Já když to vezmu, my tady máme příští rok dvacáté páté výročí založení Slezské univerzity. Myslím si, že to je prostor, kdy my můžeme v rámci svých akcí poměrně aktivně propagovat město, statutární město Opavu. A pokud bude zájem ze strany statutárního města, tak to takto určitě, určitě rádi, rádi učiníme. Já se ptám nebo já jsem si položil otázku, zda je existence Slezské univerzity pro ta dvě města, v které, v kterých univerzita sídlí, pro Opavu a Karvinou potřebná? A v podstatě, když jsem si položil tuto otázku, tak mě napadla další otázka. Dovedeme si představit tato města bez univerzity? Dovedeme si představit, že by nebyly univerzitními městy? Já osobně sám si to představit nedokážu. A když jsem si hledal, hledal důvody, proč si to nedokážu představit, tak jsem v podstatě dospěl k několika, několika bodům. Za prvé, přispíváme k rozvoji vzdělanosti v Českém, Českém Slezsku. Já jsem teď, já jsem teď nevzal jenom ten, tu oblast Opavského Slezska, ale oblast Českého Slezska, protože samozřejmě Karviná je jeho součástí také. Myslím si, že jsme, že opravdu přispíváme k rozvoji vzdělanosti. Víme, jaká je ekonomická situace v Českém Slezsku obecně a víme, že pokud by tady nebyla Slezská univerzita, tak velká část našich posluchačů by pravděpodobně nešla vůbec studovat na žádnou veřejnou vysokou školu. Já jsem, já se přiznám, že letos jsem se, jsem se poněkud zděsil, když jsme měli den otevřených dveří a přišli za námi uchazeči o studium na Slezské univerzitě a ptal, ptali se nás, jaké jsou náklady studia na veřejné vysoké škole. Toto bylo snad poprvé za těch dvacet, dvacet let, téměř dvacet let, co ve veřejném vysokém školství působím, že by takovéto dotazy, dotazy padly. Co je tou příčinou? Pravděpodobně špatná ekonomická situace. Je zřejmé, že když se, když víte, že jdete na veřejnou vysokou školu, kde neplatíte školné a ještě přesto se ptáte na to, jaké budou náklady toho studia, kolik budete muset zaplatit za ubytování, kolik budete platit za dojíždění, kolik budete platit za skripta, za učebnice. Tak je zřejmé, že u těchto, u těchto uchazečů o studium by pravděpodobně nedošlo k tomu, že by šli studovat někam dál, že by šli studovat do Olomouce, do Brna, do Prahy. Možná, možná v případě teď toho Těšínského Slezska dokonce ani ne do Ostravy, protože by to bylo pro ně příliš finančně náročné. Dalším, dalším bodem je to, že se snažíme napomáhat odchodu mladých lidí z regionu. Je asi zřejmé, že dochází k vylidňování tohoto regionu, a pokud mladí lidé půjdou studovat mimo tento region, pokud půjdou na veřejné vysoké školy v Brně, v Olomouci, v Praze a budou šikovní, tak je velká pravděpodobnost toho, že se, že se už do regionu zpátky nevrátí. Nevím, jestli tyto zkušenosti máte. Já mám přímo rodinnou zkušenost, kdy můj synovec odešel studovat na VUT do Brna, a přestože švagr má rodinnou firmu, tak se rozhodl, že se zpátky na sever Moravy nevrátí a že svou, že svou existenci vidí buďto v Brně nebo v Praze a nakonec v Praze i skončil. Pokud lidé budou studovat u nás a my jim umožníme, aby, aby k tomu regionu přilnuli ještě více, tak je zřejmé, že v tom, nebo tak je tady větší pravděpodobnost, že v tomto našem regionu zůstanou. Další krok nebo další bod je to, že přispíváme ke zvyšování kupní síly v Opavě i Karviné. Já tam mám ještě takovou maličkou poznámečku k tomu dál, takže bych se k tomu teď nevyjadřoval. Jsme významným zaměstnavatelem. Také se k tomu ještě dostanu. Přispíváme k aktivnímu životu seniorů v regionu. Naše univerzita třetího věku je významnou součástí vzdělávání regionu, vzdělávání seniorů v regionu a myslím si, že napomáháme k tomu, aby senioři prožívali aktivní stáří. A úplně na konci napomáháme, napomáhá, napomáháme rozvoji cestovního ruchu, kultury a sportu v oblasti Českého Slezska. Já se k těm bodům jenom tak možná trošku vrátím, jenom abyste trošku měli přehled. Já se přiznám, já jsem ekonom, takže vycházím z čísel a grafů, takže dovolil bych si tady aspoň pár čísel. My když jsme si dělali průzkum, tak z našich studentů šest set dva studentů pochází přímo z okresu Opava. Beru-li studenty, kteří studují na opavských součástech Slezské univerzity. Já jestli můžu poprosit ještě o jedno kliknutí. Když se podíváte na to číslo, tak je to dvacet devět celých třicet tři procent našich studentů, kteří studují v Opav-- přímo na opavských součástek, čili třicet tři procent, třicet procent našich studentů pochází přímo z okresu Opava. Vidíte, že jsme významnými zaměstnavateli i v okrese nebo naši stu-studenti přicházejí z okresu Bruntál, Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Šumperk, Vsetín, Přerov a Olomouc, to znamená z regionů, které jsou strukturálně, strukturálně postižené. Když se podíváme dál, tak já tam mám ještě takovou malou mapu, která v podstatě opravdu ukazuje, že okres Opava, ono je to trošku hůř vidět, ale okres Opava je ten nejtmavější, je ta nejtmavější část. K tomu ještě okres Bruntál a okres Ostrava. Čili jsme opravdu významným regionálním hráčem na trhu vysokoškolského vzdělávání a myslím si, že tuto svoji roli plníme, plníme dobře. Čili to je, to je jedna věc. Dále, řekl jsem, že přispíváme ke zvyšování kupní síly. Jenom abyste měli představu, my našim studentům poskytujeme nebo sedm set padesáti pěti našim studentům poskytujeme ubytovací stipendium a sami v Opavě ubytováváme zhruba sto osmdesát pět studentů. Když to dám, když to dám dohromady, tak mimo okres Opava je sedmdesát procent našich studentů na opavských součástek. To znamená, že tito lidé do Opavy přijíždějí a v Opavě nakupují, spotřebovávají zboží, spotřebovávají služby. Čili myslím si, že tímto do jisté míry přispíváme k rozvoji malého podnikání. Vím, že naši studenti jsou možná i jistým zdrojem problémů. Občas jsou příliš hluční, občas se nechovají úplně ideálně, ale berme to tak, že jsou to mladí lidé a my jsme taky byli mladí a taky jsme se nechovali vždycky úplně ideálně. A asi to k tomu patří. Asi nechceme vychovat z našich mladých lidí masu, která se bude cho-- která bude chodit jenom v oblecích a bude, bude se tvářit, že je vůbec nic nezajímá. Když se podíváme na to, jak je to z hlediska našeho působení jako zaměstnavatele, myslím si, že opravdu jsme významným zaměstnavatelem v českém, v českém Slezsku. Když se podíváme na, já jsem tady uvedl číslo tři sta čtrnáct, teď je tady číslo dvě stě devadesát devět. Možná si řeknete, co to je? Co to jsou za zmatky. Toto jsou, toto nejsou fyzické úvazky, ale přepočtené úvazky. To znamená to, co jsem řekl, ne všichni naši akademičtí pracovníci pracují na úvazek jedna celá, ale pracují na úvazek nula celá pět, nula celá tři a nula celá dva a podobně. Čili zaměstnáváme dvě stě devadesát devět akademických pracovníků, z toho v Opavě dvě stě dvacet jedna a zaměstnáváme dvě stě osmdesát jedna neakademických pracovníků, z toho v Opavě sto devadesát šest. Čili když si to dáte dohromady, tak v Opavě zaměstnáváme přes čtyři sta, čtyři sta lidí. Čili myslím si, že opravdu ta naše pozice jako významného zaměstnavatele v regionu je z toho zřejmá. Já jsem tady ještě uvedl dvě čísla. Myslím si, že to jsou čísla, která jsou důležitá, abyste měli představu o tom, řekl jsem, že budu otevřený, že budu poskytovat otevřeně informace. Průměrná mzda akademického pracovníka je třicet dva a půl tisíce korun a průměrná mzda neakademického pracovníka se pohybuje na úrovni necelých dvaceti tisíc, dvaceti tisíc korun. Chtěl bych podotknout, že ta čísla jsou čísla průměrná. Čili beru v to i platy profesorů a docentů, které samozřejmě jsou výrazně vyšší než platy asistentů a odborných asistentů. A mám-li být zcela upřímný, nastupující asistent se nepohybuje, se pohybuje na průměrné mzdě, která se blíží tomu neakademickému pracovníku. Budu-li, budu-li se pohybovat na té hrubé částce, tak někde na úrovni nějakých devatenácti, dvaceti tisíc korun, což si myslím, že z hlediska, z hlediska člověka, který působí v jednom z nejprestižnějších zaměstnání, ale alespoň tedy podle dlouhodobých průzkumů, není mzda nijak extrémně vysoká. Další věc, aktivní život seniorů. Já jsem tady hovořil o univerzitě, univerzitě třetího věku. Předpokládám, že to je věc, o které jste slyšeli, o které víte. Já bych chtěl říct, že my tady v oblasti Univerzity třetího věku působíme od akademického roku 1995/1996. Počet posluchačů v loňském roce, to znamená v roce 2014, se pohyboval na úrovni sto třináct posluchačů na přednáškách a dvě stě sedmdesát osm posluchačů v ostatních, ostatních kurzech. Myslím si, že je to poměrně velké nebo poměrně zajímavé číslo. Je zřejmé, že opravdu pomáháme našim seniorům se aktivně zapojovat do života a já sám i ze své pozice děkana Obchodně podnikatelské fakulty, když jsem předával seniorům certifikáty o tom, že absolvovali Univerzitu třetího věku, jsem viděl v jejich očích, že je to věc, která je prostě nadchla a která jim pomohla se dostat zpátky do života. Některým pomohla dostat se zpátky do života. Viděl jsem, že to je skupinka lidí, která si vytvořila takovou tu partu, kterou jsme si možná vytvářeli my někdy v deseti, dvanácti letech. Chodí spolu na kávu, na nějaký ten dortík a užívají si. Užívají si život, nesedí doma a nekoukají, nekoukají do čtyřech stěn. Abyste věděli, jaká byla finanční podpora Univerzity třetího věku ze strany Slezské univerzity, tak v loňském roce to byla částka osm set třicet sedm tisíc korun, které jsme, které jsme do tohoto projektu vložili. A když se, když se, když k tomu ještě přidám další informace, tak Samozřejmě i uchazeči o studium na univerzitě, Univerzitě třetího věku si, eh, připlácejí za to, že chtějí tuto uni-univerzitu studovat. Je to zhruba tisíc dvě stě korun za dvacet čtyři přednášek nebo tisíc tři sta padesát korun za kurz. Vím, že tady třeba v tomto případě máme poměrně dobrou zkušenost s, ve spolupráci s městem, městem Orlová, kde zastupitelé města Orlová svého času schválili příspěvek svým seniorům za to, že nebo k tomu, na to, aby mohli studovat na Univerzitě třetího, třetího věku. Tak další věc a poslední věc rozvoj cestovního ruchu, kultury a sportu. Rozvoj cestovního ruchu. Máme tady Ústav lázeňství na Filozoficko-přírodovědecké fakultě. Když se, když se podíváme jenom na ty některé akce, které jsou pořádány. Týden Slezské kultury, edukativní večery, Opavská vinná stezka, to jsou všechno aktivity, o kterých určitě víte mnohem lépe než já. Já se s nimi teprve budu seznamovat, nebo respektive sl-slýchával jsem o nich na kolegích, kolegích rektorátu, takže tady máte asi jasnější přehled. V případě kultury nesmíme zapomenout na to, že tady máme Ústav tvůrčí fotografie, který pořádá celou řadu výstav, propaguje v podstatě i mimo tento region, region Českého Slezska, protože spousta fotografů, klasickým příkladem pan profesor Štreit, fotografuje právě Č-České Slezsko. Hovoří se dokonce svého času o opavské, opavské fotografické škole, čili myslím si, že to je krásná propagace tohoto regionu. Ústav historie. Celá řada publikací, která se snaží publik-- snaží propagovat, i přesto, že jsou to odborné publikace, krásu historického města Opava. Myslím si, že to je věc, která je poměrně významná. No a pokud se podíváme na sport, nesmíme zapomenout na Český inline pohár, Opavská brusla a Bruslička. I tady v této oblasti podle mého názoru jsme poměrně aktivní a snažíme se přispívat k rozvoji, rozvoji města Opavy. Já ještě ukážu vám jeden graf, abyste měli představu o tom, jak se vyvíjí, vyvíjí situace v českém veřejném vysokém školství. Já jsem si tady dovolil pro vás připravit v podstatě tři, tři křivky. Ta první křivka, ta první zlatá nebo žlutá křivka ukazuje klesající počet studentů. Tenhle ten vývoj není, protože bysme měli malý zájem o studium na Slezské univerzitě. Ten vývoj je výsledkem demografického vývoje. Vy jste určitě, vy určitě sami víte, že počet lidí, kteří by mohli nastoupit na veřejnou vysokou školu, dlouhodobě klesá a dochází, dochází k tomu, že na tento vývoj reagují nejen veřejné vysoké školy, ale i Ministerstvo školství, respektive Ministerstvo, ministerstvo financí. Když se podíváte na to, jakým způsobem se vyvíjí průměrný normativ a průměrná dotace na studenta, tak vidíte, že ten vývoj je, je v podstatě takový v případě průměrného normativu dlouhodobě klesající. Pokud bychom si to proložili nějakou trendovou křivkou a v případě dotace na studenta, respektive toho tempa růstu dotace na studenta víceméně v poslední době do jisté míry, do jisté míry stabilizoval. Tak to byl jenom takový maličký grafík. Vypadá to z tohoto pohledu, že to s námi není příliš vesele, protože občas se tam dostáváme do červených čísel, zejména co se týče dotací, dotací na studenta. Jenom aby vy jste, abyste měli představu, ta dotace se dnes pohybuje někde na úrovni dvaceti sedmi tisíc při koeficientu ekonomické náročnosti jedna celá. Takže není to, není to částka, která by byla nějak výrazně, výrazně oslnivá. Já ještě poprosím o trochu optimismu na závěr. Já bych řekl, že mým cílem a cílem nového vedení Slezské univerzity bude přispívat k rozvoji bohatého života obyvatel statutárního města Opava. Myslím si, že jsme tady od toho, abysme přispívali, abysme zvyšovali kvalitu života, života v Opavě a budeme se snažit dělat všechno pro to. A já se za to, o to sám zasadím, aby tomu tak bylo. Budeme nadále vyvíjet aktivity, které by měly zabránit migraci obyvatel mladých, zejména mladých obyvatel z tohoto regionu. Budeme chtít mladé lidi tady udržet. Uvažujeme o tom, že bysme nastavili užší spolupráci mezi naší veřejnou vysokou školou a středními školami tak, abysme lépe zpropagovali, zpropagovali naše aktivity. Uvažujeme, uvažujeme možná i o tom, jak máme Univerzitu třetího věku udělat něco jako univerzitu nultého nebo prvního věku. To znamená ukázat těm dětem, jak to vlastně vypadá na vysoké škole. I ty děti ze základ-- ze základní školy, kdyby přišly a podívaly se na tu vysokou školu, aby už v té základní škole získaly ke Slezské univerzitě určitý vztah a pochopily, že je, že je tady, že je tady, nebo že tady může být v budoucnu pro ně. Další věc, budeme se snažit svými aktivitami dále podporovat aktivní život seniorů. Já jsem tady ukázal, že ta podpora tady je a my určitě od této podpory ustupovat nebudeme a budeme se snažit dále působit, dále zpříjemňovat život seniorům v obou statutárních městech. A nakonec budeme i nadále napomáhat rozvoji cestovního ruchu, kultury a sportu. Dámy a pánové, toto je ve stručnosti krátce představení mé, představení toho, co chci jako rektor Slezské univerzity činit. Chci opravdu rozvíjet spolupráci, spolupráci s městem Opavou. Myslím si, že platí to, co jsem tady řekl několikrát. Opava bez univerzity a univerzita bez Opavy. To prostě nejde a bez naší vzájemné spolupráce nebudeme schopni posunout vzdělanost lidí v našem regionu dál. Děkuji vám za pozornost. Já jsem, já jsem si dovolil úplně na konci tam přidat svou mailovou adresu. Jsem všem zastupitelům k dispozici prostřednictvím mailu. Pokud byste měli jakýkoliv dotaz, jakou nebo potřebu se kdykoliv sejít, jsem všem zastupitelům, ještě jednou podotýkám, k dispozici. Stačí přes můj sekretariát si domluvit, domluvit schůzku. Určitě se, určitě se žádným setkáním, ať už těm nekritickým nebo těm kritickým, nebráním. Myslím si, že i kritika je důležitá, protože bez ní nejsme schopni postoupit nikam dál. Děkuji za pozornost.