Dobrý den, já jsem chtěl ještě, jsem chtěl vystoupit později, ale když vidím, jaká je taková rozířená politická jakoby debata, vidím smutné oči paní náměstkyně a hlavně chci zareagovat na slova pana Viktora Jaroše. Jo? Já tady vystupuju nejen jako bývalej hráč a nyní trenér basketbalu, ale hlavně jako sportovní fanda. Jo? Když jsem se v roce devadesát šest z Brna vracel do Opavy, prožívala Opava sportovní boom. Kdo si to pamatuje, tak ví, že fotbal postoupil a hrál první ligu. Chodilo na něho patnáct tisíc lidí, na hokej hrál extraligu, chodilo pět tisíc lidí. Basket ve vyprodané Mařádkové sbíral identitu za druhým a dobýval Evropu. Co tyhle sporty spojovalo? Vynikající propagace a reprezentace města nejenom tady u nás v republice, ale i v Evropě. Úžasná atmosféra a úspěchy, na které dodnes fanoušci vzpomínají. Obrovský nárůst zájmu dětí a mládeže o tyto sporty. To se ukázalo v přípravkách, kde ten nárůst byl obrovský, protože viděli ty ikony, ty vzory svoje. Nejenom opavské, ale ty ostatní, které si vylepovali, viděli na vlastní oči. A teď, co ty spojuje, kde teď je ten, to jádro pudla. A měli své majitele. A za páté, většina sponzorských peněz nepocházela z tohoto regionu. Uvědomte si, že fotbal sponzoroval Kaučuk, který pochází z Kralupy nad Vltavou, hokej z osmdesáti procent sponzorovala Nová huť a Ostrava a basketbal sponzoroval IC Opava, sdružení papíren. To znamená, pří-přínos peněz regionálních byl minimální. Až potom firmy se podílely na volejbalu a fotbalu Ostroj, pan Trchta a dál jako Femont a Ferrum. Ale v té době to byly opravdu, opravdu obrovské peníze a město tehdy vědělo, že najednou, když najednou ti sponzoři nebudou a majitelé odejdou, tak ten závazek zůstane. A to město nemá, nemá šanci ty sporty udržet. A nastala otázka, co budeme teď dělat? A je to to, co se třeba nelíbí hodně tady zastupitelům. Je to politické rozhodnutí, je to politické rozhodnutí, jestli vrátíme kvalitu a budou ti lidi chodit a zvrátíme ty fanoušky na ty stadiony. Anebo je politické rozhodnutí to, že máme tady divadlo tři scény a stojí nás sto sedmdesát pět milionů. Já nejsem proti divadlu. Ano, ale když tady bavíme se o nějakých krizích, o nějakých chodnících, tak musíme si říct i to B. A nejenom všít do toho sportu. Ano, jako sportovní člen sportovní komise s Markem Vinárkem se dohadujeme o třech a pěti tisících a najednou bum a je tam devět milionů. Co s tím budem dělat? Budou peníze na ty další, co mládež tam- Můžu pokračovat dál? Máme tam Temu, která nám narůstá, chceme ji zařadit do dotačního systému. Další. Teď co, co uděláme? Jo? Otázka zní je to pro to město důležité, aby ti lidi měli kam chodit? Je to pro ty děti důležité, aby měli ty vzory nebo není? Já jsem samozřejmě budu kopat za ten sport, jo. Možná budu vypadat jako hloupej, kterej jako sportovec najednou to vidí, ale já do toho divadla chodím. Nechodím na operu, nechodím na balet, chodím na činohru, ale prostě nemůžu konečně doz-- ani jsem neviděl za deset let v nějakém regionu jakýmkoliv, že by někdo napsal článek o tom, proč tolik. Máme na to město, můžeme si to dovolit? Ano, je to jasný. Máme univerzitu, divadlo tady musíme mít, krásné divadlo. Kdokoli tady přijede, tak říká: „Uf, paráda, dvakrát zrekonstruovaný, super.“ Ale na druhou stranu se ptám, pak budeme kopat do těch nějakých, co, co bude? Nebudeme chodit na nic. Lidi budou naštvaní. Oči pro pláč. A proto já jako opoziční zastupitel za ODS podpořím oba dva ty body s podmínkou, že oba dva ty subjekty se snaží sehnat ty sponzory, což je opravdu těžké. A hlavně majitele a majitel je město. A to tady je nám tady vlastně paní náměstkyně za, za fotbal. A mně se nelíbí jedna věc. Pokud jsme si něco vyzídili, nějaké účty, ok, ale pojďme jako pozitivně, pojďme se bavit o tom. Chceme do první ligy, nebo mně to víc zní jako ano, udělali jsme něco a teď ten fotbal jako necháme, tak bude se hrát MSFL. Basket nemá žádné dluhy, ale prostě skončila sponzorská smlouva. Před třema a půl rokama přišla Breda Weinstein. Pan primátor podpořil Moltara do fotbalu, do basketu. My jsme byli rádi a v té době jsem říkal, pojďme sehnat sponzora. Nesehnali jsme nikoho. Je to problém. A proto se musíme, a to je to politické rozhodnutí, rozhodnout my tady zastupitelé tohoto města, co tady chceme mít a nechceme mít. A pane Viktore Jaroši, já budu první hlasovat pro ty chodníky. Ale je tady druhá věc. Nalijme si čistého vína. A řekněme si prostě po pravdě, jak to je. Děkuju.