12. zasedání

Takže prosím ještě, kdo se nezaprezentoval, znovu se zaprezentujte. Děkuji. Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, členové Zastupitelstva města, vážení hosté. Dovolte mi, abych úvodem omluvila neúčast pana primátora profesora Jiráska a na dnešním, na dnešním zasedání zastupitelstva. Ve smyslu paragrafu devadesát dva odstavce jedna zákona číslo sto dvacet osm/2000 Sbírky o obcích a v souladu s paragrafem šest odstavce čtyři jednacího řádu Zastupitelstva města Opavy tedy zahajuji dvanácté zasedání Zastupitelstva statutárního města Opavy, na kterém vás srdečně vítám. V souladu s paragrafem devadesát tři odstavce jedna zákona o obcích informoval primátor města o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání Zastupitelstva města Opavy, a to vyvěšením na úřední desce Magistrátu města Opavy dne čtrnáctého šestý 2012. To je v zákonné lhůtě před zasedáním Zastupitelstva města Opavy, která činí sedm dnů. Záznam v evidenční knize orga-organizačního oddělení Magistrátu města Opavy číslo dvanáct lomeno pět set čtyřicet osm. Z dnešního jednání byli omluveni profesor Zdeněk Jirásek, inženýrka Bar-Bora Štenclová, inženýr Václav Klučka, inženýr magistr Jaroslav Černý a dále pozdní příchod nahlásili doktor Jiří Hájek, doktor Ivan Drábek, doktor Dušan Jaroš a inženýr Chamráth. Konstatuji, že se jedná o řádné zasedání zastupitelstva, které bylo svoláno a vyhlášeno dle jednacího řádu Zastupitelstva města Opavy. Zápis z minulého jednání zastupitelstva byl podepsán určenými ověřovateli a proti tomuto nebyly vzneseny žádné připomínky, proto se zápis pokládá za schválený. Dále konstatuji, že dle prezenční listiny je přítomno třicet šest členů zastupitelstva. Takže podle de-- paragrafu devadesát dva zákona o obcích je zastupitelstvo usnášeníschopné. Ve smyslu paragrafu devadesát pět jsem určila zapisovatelkou jednání panu-- paní Renatu Zahradníkovou a skrutátorkami paní magistru Bc. Sylvii Vltavskou a paní Bc. Lucii Miklovičovou.

Ověřovateli zápisu z dnešního jednání Zastupitelstva města Opavy navrhuji Bc. Ondřeje Kubesu a doktora Miroslava Opálku. Má někdo jiný návrh? Pokud tomu tak není, nechávám hlasovat o ověřovatelích zápisu. Zahajuji hlasování. Pro bylo třicet čtyři, proti nula, zdrželo se nulo, nehlasovalo tři. Usnesení bylo přijato. Do návrhové komise pro vypracování usnesení z dnešního jednání navrhuji jako předsedu inženýra Zbyňka Stanjuru a jako členy bakalářku Hanu Brňákovou, pana Davida Horáka, pana Lubomíra Fišera a inženýra Da-Daniela Michalíka. Má někdo jiný návrh na složení této komise? Ano, pane poslanče? Navrhujete někoho jiného místo sebe? Sebe ne. Dobře, tak jestli mohu navrhnout, nevím, pana inženýra Krajíčka. Dobře. Takže pokud mohu z vašeho klubu teda někoho. Pan inženýr Marek Veselý. Teď ho teda nevidím, ale. Nebo jo, tam. Mohu vás navrhnout, pane zastupiteli? Dobře. Takže jako předsedu pana inženýra Marka Veselého. Pokud nemá nikdo další námitky proti složení této komise, tak nechám hlasovat o složení návrhové komise pro vypracování usnesení. Zahajuji hlasování. To by měla být volba návrhové komise, takže- Dobře, takže my hlasujeme o obojím do-- současně. Ne, ne. Špatně. Ověřovatele zápisu už jsme schválili, takže teď musíme hlasovat o návrhové komisi. Dobře, ale pořád jsme u bodu dva dvanáct, takže je to v pořádku to hlasování. Pro bylo dvacet osm, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo devět. Návrhová komise byla schválena.

Nyní přistoupíme ke schválení programu. Má někdo z vás návrh na doplnění programu ve smyslu paragrafu osm odstavce tři jednacího řádu Zastupitelstva města Opavy? Nikdo se do rozpravy nehlásí, takže uzavírám rozpravu a nechávám hlasovat o programu jako celku. Pro bylo třicet, zdrželo se nula, proti bylo nula, nehlasovalo sedm. Tímto byl program dnešního jednání schválen a

nyní můžeme přistoupit k, k bodu programu hospodaření obchodní společností Pila Hrabství s. r. o. Já bych požádala pana ředitele pily, jestli je zde přítomen. Pokud by mohl přijít sem dopředu. Děkuji. Já vítám pana ředitele pily pana inženýra Řeháčka a poprosila bych ho jenom o krátké úvodní slovo k tomu materiálu, jestli je něco, co chce zdůraznit, tak aby, abychom otevřeli tu diskuzi potom. Děkuji.

Dobrý den. Já bych chtěl představit v krátkosti pilu Hrabství s. r. o. se sídlem ve Skřípově. Pila Hrabství byla založena v roce 2003, kde od svého působení v podstatě zpracovávala veškeré dřevo, které lze na této pile zpracovat od Městských lesů Opava. Během let 2003 až 2007 byl trvalý vzestup produkce na pile Hrabství. V roce 2008 došlo k ekonomickému poklesu, avšak ne na pile, ale celkově ve stavební výrobě v celé České republice. Od roku 2008 poptávka po řezivu neustále klesá. Je to způsobeno poklesem stavební výroby v celé nejenom České republice, ale v podstatě v celé Evropě. Není to pouze příčina nebo toto není pouze příčina poklesu výroby. Jsou tam samozřejmě i jiné drobné nedostatky, ale v podstatě je toto hlavní příčina. Proto dneska se pila potýká s ekonomikou a vůbec s odbytem řeziva.

Děkuji panu řediteli. Otevř-- otevírám rozpravu k tomuto bodu. Tento bod byl zařazen do programu jednání na požadavek pana poslance inženýra Václava Klučky na minulém zasedání zastupitelstva. Pan inženýr Krajíček se hlásí. Tak prosím.

Dobré odpoledne. Já děkuji za to, že byl tento bod zařazen na program našeho jednání a pokud si dobře vzpomínáte, tak je to asi rok a něco, když jsem se ptal vedení města na to, jaký má plán a záměr ve věci Českých lesů a pily Hrabství. V podstatě ten materiál je připraven tak, jak je připraven, a když se na něj podíváme, tak vlastně hospodářský výsledek za rok 2003 až 2011 je nějakých šest milionů korun. Ta situace ve stavu městských lesů je obecně známá. I v těch zprávách je zcela evidentně napsáno, že kulatinu vlastní pila Hrabství k dispozici nemá a že se bude muset postarat o její nákup, aby vůbec byla docílena nula v hospodářském výsledku. Tak je i postaven finanční plán. Takže když se nad tím zamyslím, jakým způsobem byla ta pila pořízena, jaký je její investiční náklad, tak si myslím, že by mělo vedení města se velmi výrazně zamyslet nad tím, co s touto investicí budeme dělat a jestli jsme schopni vůbec zajistit její ekonomický provoz. Jinak mi chybí v podstatě i údaj o tom, že do nákladů by bylo nutné připočítat i náklady na rekonstrukci účelové komunikace, která jednoznačně bude muset být opravena na základě toho, že pila neplnila podmínku kolaudačního rozho-, eh, kolaudačního rozhodnutí, že provozem pilnice nebude omezen ani ohrožen provoz a užívání účelové komunikace. Takže když započteme ještě tyto potřebné náklady finanční na rekonstrukci této účelové komunikace, její údržbu, tak si myslím, že se dostaneme do velmi nepříznivějších čísel, než jsou v současné době uváděny. Takže si dovolím položit dotaz, jaký je záměr současné politické reprezentace města s Pilou Hrabství? Děkuji.

Takže asi chcete odpověď hned. Nebo to chcete písemně? Nebo-- dobře, protože na dnešním jednání zastupitelstva jsou předložena fakta, tak jaká je situace, ať už v té pile, tak i v městských lesích. Jestli v roce 2003 bylo nebo nebylo provedeno správné rozhodnutí, jestli pila měla být nebo neměla být, to už dneska tady nevyřešíme. A musíme řešit to, co dneska je, to, co nastalo. Takže. Ano? To rozhodnutí konečné, jestli se ptáte, tak to nepadlo a myslím si, že bude muset padnout v horizontu do konce tohoto roku.

Já nechci kritizovat to, jestli bylo rozhodnuto někdy v minulosti, že pila ano nebo ne. V podstatě to se stalo. Svět se mění, životní situace se mění, všechno se vyvíjí. Takže já bych byl rád už vzhledem k tomu, že jsem se na tutéž záležitost ptal vedení města před rokem nebo více než rokem a nedostalo se mi odpovědi, tak se ptám na to, jaký záměr je v podstatě vedení města v pokračování s tímto záměrem. To je vše. Nic víc. Nehodlám kritizovat, že někdy v minulosti bylo přijato takové rozhodnutí nebo nebylo. Já rozumím vaší otázce.

Já jsem jenom chtěla nějakým způsobem naznačit, jak jim, jak se k tomu stavíme. Prostě něco tady je. Město to vlastní a musíme se k tomu nějakým způsobem postavit. Tak jak říkáte, ta situace se průběžně vyvíjí a mění. Eh, před rokem tam byl ještě pan ředitel Žalman v Městských lesích, dneska máme nového pana ředitele a ta situace vypadá poněkud jinak, než třeba když jste se ptal. A kromě toho na tu vaši loňskou otázku bylo v nějakém, nějakým způsobem odpovězeno v té době, kdy, kdy jsme měli informace, které jsme měli. Ty informace taky dneska máme jiné informace, než když před rokem jste se ptal, co budeme dělat s městskými lesy. Nejsou to teda České lesy nebo Lesy České republiky, ale Městské lesy. Pan poslanec Stanjura.

Tak sice jste mě předběhla se svým diskusním příspěvkem, ale, ale budiž. Tak jestli chceme vzpomínat, tak jestli má pila nějakého otce, tak ten se jmenuje Oldřich Vágner. V roce dva-2003 byla investice hotova. To rozhodnutí padlo. Kdybyste náhodou chtěla kritizovat předminulou politickou reprezentaci, tak to nebylo od roku 2002 do roku 2006, ale od roku 98 do roku 2002, kdy podle mého názoru došlo k chybnému rozhodnutí. A ta čísla to jasně, jasně ukazují. Já se chci zeptat, jaký význam má projednávání tohoto bodu, když tam nejsou žádné informace? Eh, máme dneska závěrečný účet, tam informace za hospodaření za loňský rok jsou obsaženy. Všechny kluby mají k dispozici materiál, který šel na valnou hromadu. Máme to tam, tak jediným důvodem je, že to chtěl Václav Klučka. Pochopil jsem to dobře? Protože když si přečtete odstavec Výhled do budoucnosti, tak si myslím, že za takový materiál by se, nevím, kdo ho psal, by se měl stydět. Tohle je výhled do budoucnosti obchodní společnosti na čtyřech řádcích, který říká: „Budeme se snažit udržet stávající zákazníky“ a tak dále. Já si myslím, že ta firma je neudržitelná díky konkurenci, že to bylo chybné rozhodnutí v době 98, 2002. Už tehdy tam byla použita zastaralá technologie. Nevím, jestli o tom tehdejší vedení města vě-vědělo nebo nevědělo, ale teď nechci fakt řešit, co bylo v roce 98, 2002. Do roku 2008 to produkovalo zhruba nějaký zisk dva, tři miliony ročně, tak by byl nějaký teoreticky předpoklad, že za deset let by se městu mohly vrátit, mohly vrátit vynaložené peníze. Evidentně se ukazuje, že ty peníze se nikdy nevrátí. Bodem se jenom prodlužuje a prodlužuje agónie. Tak pochopil bych, kdyby tady byl nějaký materiál, který řekne buď měníme obchodní strategii, zkusíme prodat firmu, zavřeme firmu, ale materiál typu bereme na vědomí informaci. Uvnitř není vůbec nic kromě kolaudačního rozhodnutí, seznamu strojů, přístrojů a údajů, které jsou v jiných bodech. Vůbec tomu nerozumím. Takže mě zajímá, co s tou firmou fakt budete dělat. Pan ředitel ví, že jsem mu dlouhodobě říkal, že ta firma je na, na odpis, že prostě neprodukuje žádný zisk, není žádný veřejný zájem města Opavy jako u veřejné dopravy nebo divadla provozovat komerční záležitost, což je pila, která je navíc obchodně naprosto provázaná s Městskými lesy. A protože je to provázáno, tak někdy je ten obchodní vztah výhodný pro lesy, někdy je výhodný pro pilu, ale nikdy neodpovídá normálnímu konkurenčnímu boji. Protože jak mohou reálně vyjednávat o ceně Městské lesy a pila Hrabství? Nemohou.

Takže já odpovím na tu otázku. Já už jsem to říkala v úvodu. Ten materiál opravdu vznikl pouze na požadavek pana inženýra Klučky. Na minulém zastupitelstvu my jsme upřesňovali ten jeho požadavek. Trval na tom, aby materiál o hospodaření pily a hospodaření Městských lesů byl předložen. Proto byl předložen v této podobě. Co se týká nějakýho výhledu, tak vzhledem k tomu, že v Městských lesích máme pana ředitele teprve dva měsíce, tak jak už jsem řekla, znovu opakuji, myslím si, že to rozhodnutí o dalším osudu obou těchto organizací bude muset padnout do konce tohoto roku. Pan poslanec Stanjura.

Tak Václav Klučka tady není, aby řekl, jestli je s tím materiálem spokojený. Já myslím, že-- já myslím, jak ho znám, že by řekl něco podobného, co já, že ten materiál je úplně zbytečnej a nic nepřináší. Dva konkrétní dotazy poprosím. Kdy se plánuje nějaká zásadnější investice, pokud chceme tu firmu udržet, to znamená do technologie? Či jak dlouhá je, jak dlouho je odhadována ještě životnost stávající technologie, to je vlastně té linky, která to, která to dřevo řeže a jak se odhaduje, jak se odhaduje hospodářský vývoj nejenom v jednom roce, ale dejme tomu do, do roku 2013, 2014, kdy je konec volebního období?

Zodpovíme písemně. Děkuji, pan inženýr Veselý.

Já bych byl rád, abychom tady neměli pokud možno jenom jako seznamy dotazů a dozvíme se všechno písemně, tak jestli můžem dostat odpovědi hned. Já si myslím, že tak zásadní věc, jestli je potřeba nebo není potřeba investice, jaká je životnost linky, to přece víme dneska. To nemusíme odpovídat písemně.

Dobře, tak jestli pan ředitel je schopen říct, pokud vím, tak tam se průběžně investuje do té technologie. Opravuje se. Ale jaká je životnost, tak to asi pan ředitel upřesní.

Nelze přesně stanovit životnost jednotlivých strojů, ale díky tomu, že opravdu se opravuje průběžně, udržuje se v dobrém stavu, je předpoklad, že minimálně pět lo-- let ve stávajícím stavu může pila pracovat.

Děkuji, pan inženýr Veselý.

Tyhle otázky by měli umět odpovědět všichni jednatelé společnosti, že jo? Já se chci zeptat na dvě věci. Tam jsem si zaregistroval v bilanci nákladů a výnosů jakési kurzové ztráty a zisky. Tak se chci zeptat na způsob jejich vzniku, jestli obchodujeme se zahraničím, respektive jestli se prodává řezivo do zahraničí nebo jestli nakupujeme řezivo nebo stromy. A druhá věc, uvádíte v materiálu, že nebyly vyplaceny mzdy za prosinec 2011. Jak dlouho ta skutečnost trvala? A chci se zeptat vedení společnosti, jaká přijalo opatření, aby se to neopakovalo. Děkuji.

Takže k té, k tomu dotazu, jestli se nakupuje dřevo. Mome-- doposud se žádné dřevo externě nenakoupilo, zatím stačily dodávky Městských lesů. Ostatní otázky nechám na pana řediteli.

Takže nákup kulatiny probíhá výhradně v českých korunách. Prodej řeziva probíhá přibližně z dvaceti pěti procent za eura a následně euro měníme za koruny. Díky této směně samozřejmě v příhodných kurzech dochází buďto k kurzovým ztrátám, nebo ke kurzovým výnosům. Je to bráno dle aktuálního konkrétního kurzovního lístku k danému dni dle České národní banky. Rozdíl mezi dnem fakturace a dnem zaplacení převodu eura na koruny je právě kurzový rozdíl. Co se týká otázky mezd, je to z toho důvodu, že závěrka je k poslednímu prosinci daného roku a mzdy jsou vyplaceny až dvanáctého, je výplatní termín, to znamená 12. ledna. Díky tomu vzniká pohledávka za zaměstnanci. Za celou dobu, kterou s-- která pila je v provozu, nedošlo nikdy ani k dennímu prodlení, co se týká výplat.

Jestli takto stačí. Do diskuse ano, pan Stanjura.

Jenom pro upřesnění, to je závazek zaměstnancům, ne pohledávka za zaměstnanci, ale to je drobnost. Já myslím, že můžem všechny faktory můžem provádět v korunách. To záleží na nás. Jo, tak já teď, protože tam není podrobný výkaz zisků a ztrát, těžko říct, jestli na účtu zisku bylo víc nebo míň. Nicméně když jsme přemýšleli někdy v roce 2009, 2010, co s tím podnikem, tak pan ředitel odhadoval hodnotu toho podniku na hodnotu zásob dřeva. Jestli si dobře vzpomínám, tak můj dotaz zní, jestli se ta hodnota podniku změnila. Nebo jediné aktivum, které ten podnik má, já si myslím, že to je pravda, je to dřevo, které nakoupí. Jinak ten podnik má v zásadě hodnotu nula. Pak se ptám, proč k tomu budeme? Proč vlastně k tomu máme městskou firmu? A navrhl bych jedno usnesení. Zastupitelstvo ukládá radě města předložit strategický záměr s dalším využitím nebo s dalším působením podniku Pila Hrabství, s. r. o. Zodpovídá primátor. Termín listopad 2012. Děkuji.

Já myslím, že jste si odpověděl na ten dotaz. Opravdu ta hodnota té firmy není vysoká. K tomu dalšímu dotazu, co s tou městskou pilou. Řeší se to tady od roku 2003. Eh, takže. Eh, pokud není nikdo ze zastupitelů přihlášen do diskuse, pak se hlásil pan Dybowicz. A beru teda návrh vašeho na usnesení, že zastupitelstvo ukládá radě a primátorovi, aby vypracovali strategický plán co s městskou pilou do listopadu 2012.

Vážení přátelé, paní předsedající, měl bych první dotaz k panu řediteli, jestli byste mohla mu ho přetlumočit. Je pravdou, že Městské lesy mají i rezervaci? Já nevím, jestli ho můžu přímo oslovovat, pana inženýra. Vlastní Městské lesy rezervaci?

To není ředitel Městských lesů.

Dobře, já se ptám.

To bude v následujícím bodě.

Je na pozemku rezervace, přírodní rezervace?

Eh.

Neví. Vidíte to. Pracovník neví, co má na pozemku. Městská pila. Ale chce nějakou kulatinu a pokud možno, tak se nakupuje, že? Takže na pozemku Městských lesů, vážení, je opravdu rezervace. Leskovický chodník, pokud se nepletu. A pokud mně Alzheimer nevzal moji paměť.

Já se omlouvám, ale toto-

Vy taky to nevíte, paní Brady.

Nepatří to do tohoto bodu. Tohle patří

do tohoto bodu. Teď probíráme

městskou pilu.

Ano, neříkejte mi, co tady patří, co ne, já, k čemu dojdeme. Takže pokud vlastní Městské lesy rezervaci, tak vás můžu upozornit, že v téhleté rezervaci nenajdete žádný strom, který by se nazval kmetem. A to už pěkně dlouho. Je pravda, že tady řekl pan Stanjura, že jistý pan tatínek, pan Vágner, inženýr Vágner, byl otcem městské pily, ale želbohu, nebyly tam žádné sudičky ani kmotřičky, ale kmotři, kteří řídili rozjezd pily a samozřejmě rozkrádání materiálů, to znamená nastojato. Byl od samého začátku u skupiny zastupitelů v té době, byl tvrdý tlak lidí, aby správu nad Městskými lesy převzal nebo převzala organizace, která má zároveň i pěstební činnost. To znamená, že nejenom vykácí, ale rychleji to i zalesní. Takže co se stalo? Dneska opravdu Městské lesy jsou vykradeny. Vykradeny znamená, že to je nějaký trestný čin. To by tady, tady je nějaký dokonce i policista, tak snad něco pro to udělá. Ano? A stromy, hraniční stromy kolem rezervace, které jsou značeny dvěmi červenými pruhy ven a jedním dovnitř, tam nenajdete. Jenže vy jste tam nikdo z vás nebyli. Vy nemáte zájem tam jet. Tak jak pan Vágner byla loutka v rukách kmotrů, tak vy, mnozí z vás, paní zastupitelé, jste jenom malé loutky proti panu Vágnerovi, protože pan Vágner, pokud vím, tak v té době se dvakrát složil na srdeční slabost. Takže paní Brady, projděte si Leskovický chodník, zjistíte, že je vykradený, a proto Městské lesy musí nakupovat nebo pila musí nakupovat kulatinu někde jinde, ale nikde v účetnictví to nenajdete. Věřím, že navštívíte Policii České republiky a že tohleto bezodkladně oznámíte a že se udělá patřičné šetření. Děkuji.

Děkujeme za příspěvek. Pokud se nikdo další nehlásí do diskuse, ukončuju rozpravu a nechávám hlasovat nejdříve o návrhu pana poslance Stanjury.

Máte to?

Návrh. Doplňující návrh pana poslance Stanjury. Zastupitelstvo města ukládá radě města připravit strategický záměr společnosti Pila Hrabství, společnost s ručením omezeným s uvedením konkrétních zamýšlených postupů zastupitelům města Opavy spolu s personálním harmonogramem na první čtvrtrok. Zodpovídá primátor města. Termín listopad 2012.

Takže jestli je to takto v pořádku, nechám hlasovat o tomto návrhu. Pro bylo dvacet pět, proti nula, zdrželo se pět, nehlasovalo sedm. Návrh byl přijat. Nyní nechávám hlasovat o původním usnesení, který byl-- Takže toto byl doplňující, doplňující usnesení tohoto materiálu a nyní nechávám hlasovat o usnesení tak, jak bylo předloženo. Zastupitelstvo města bere na vědomí informaci o hospodaření obchodní společnosti Pila Hrabství, s. r. o. Zahajuji hlasování. Tak pro bylo dvacet dva, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo patnáct. Návrh nebyl přijat. Děkuji panu řediteli Pila Hrabství za účast na tomto jednání a

můžeme začít projednávat bod šestnáct dvanáct Stav a vývoj lesního majetku, příspěvková organizace Městské lesy Opava. Prosím pana ředitele Městských lesů. Jestli by mohl přijít sem dopředu. Já bych opět poprosila pana ředitele, jestli se ujme úvodního slova, jestli chce něco zdůraznit, co z toho materiálu třeba úplně tak nevyplývá. Takže mu předám slovo.

Dobrý den, zdravím vás. Eh, v podstatě bych se vrátil možná k tomu materiálu jenom tak zevrubně. Spíš očekávám nějaké dotazy, které bych doplnil. Asi jste pravděpodobně v elektronické podobě všichni ten materiál dostali. Takže alfa omega tohoto materiálu je sdělení, které jsem považoval za nutné, eh, v tomto materiálu uvést, a to je stav, momentální stav Městských lesů Opava versus jejich těžebních možností a nákladů na pěstební činnost. Eh, z toho materiálu ve své podstatě vyplývá to, že majetek Městských lesů spravovaný zhruba k dnešnímu dni po devatenáct let vytvořil nemalé, nemalé finanční prostředky, které byly nějakým způsobem použity ať prostřednictvím odvodu nájmů městu Opava, či samozřejmě do správy lesů jako takových, eh, pro které, nebo ty prostředky se vlastně shromažďovaly na pěstební rezervě. To je rezerva, která, kterou má za povinnost vlastník tvořit právě pro tyto účely, kdy vznikají kalamitní a jiné záležitosti, kdy se více či méně přetěžuje plán a část těch prostředků musí vlastník na časy příští, když to řeknu laicky, abyste to pochopili, použít a uložit na tu pěstební rezervu tak, aby mohl z těchto prostředků ten les dále fungovat či spravovat. Pěstební rezerva je záležitost nedotknutelná v případě, že by jakýkoliv majetek skončil v konkurzu či v jiném řízení. Pěstební rezerva je nedotknutelná a ve své podstatě se použije na zase správu, následující správu toho lesního majetku, protože lesní majetek funguje podle zákonných záležitostí, podle zákona o lesích a musí být spravován tak, aby byly dodrženy jednotlivé, eh, doby, jako je například zajištění kultur, zalesnění a tak dále. To vyplývá všechno ze zákona a nelze od tohoto majetku v případě nějakých, ať už finančních nebo či jiných záležitostí jenom takhle odejít, zrušit a nechat ten majetek nějakým způsobem napospas. Takže to je, to je v podstatě do-dokreslení jenom nebo jaksi doplnění toho materiálu. Eh, pokud bych z vás někdo měl nějaký dotaz, jsem k dispozici, jsem ochotný, pokud samozřejmě ty informace ke mně během těch dvou měsíců doplynuly, jsem připraven vám dotazy zodpovědět.

Děkuji panu řediteli. Pan zastupitel Javorský se hlásí do diskuse.

Vážení přítomní, chtěl bych se jenom zeptat. V materiálu je taky tabulka těžby od roku devatenáct set devadesát čtyři velmi zajímavá. Zvláštní je to, že v té tabulce je vlastně překročený plán těžby téměř o padesát procent. Chtěl bych se zeptat, jak je toto vůbec možné. Já vím, že vy jste ředitelem nebyl, že jste ředitelem tady velice krátce a z toho důvodu zřejmě nemáte teda vy co těžit. Podle mě, jestliže se něco vytěžilo dříve, to znamená v dnešní době by zajisté ta hmota narostla o těch určitých počet let. Za prvé. Za druhé, pokud vím, cena teda dřeva od té doby stoupla, to znamená vlastně pro nás tím byla způsobena ztráta nebo teda pro ten zisk z městských lesů byla teda způsobena ztráta. Chtěl bych se zeptat, jak je možné, že tento plán byl takovým obrovským způsobem překročený?

Děkuji.

Takže já bych odpověděl na tuto zásadní otázku. Více či méně z dob minulých nebo z té historie vím, že jako i ostatní majetky, které konkrétně Lesy České republiky, které jsou ve stejné oblasti, procházel tento majetek kalamitními, kalamitním obdobím. Začalo to v roce přibližně devadesát tři, kdy v této oblasti díky tomu, že je to někde jenom čtyři sta padesát metrů nad mořem, ten chlumní smrk, jak se tomu odborně nazývá, začal odcházet díky kůrovci, válavce a tady těmhle záležitostem. Za druhé je třeba si uvědomit, že je to smrkové hospodářství převážně monokulturní. To znamená ten smrk v druhé generaci, protože jak jsem se dozvěděl z historických pramenů, tam byl vysázen už v druhé generaci. To znamená ta dřevina na té stej-- na tom stejném stanovišti potom už trpí nějakými neduhy, trpí nemocemi, trpí Václavkou, trpí kůrovcem z nedostatku srážek. Je to otázka toho, že ten strom v podstatě jakoby odumírá, pokud vůbec dosáhne mýtního věku. Přetížení, to je záležitost právě tady těchhle skutečností. Kůrovec to začne v tom lese, vítr to jakoby dodělá, když to řeknu laicky. To znamená kalamity typu kůrovcového, větrného, sně-sněhové kalamity. Tady tyhle věci byly ve své podstatě jakoby alfou a omegou toho, proč dneska je přetěženo, proč dneska se potýkáme s tím, že je nedostatečná, nedostatečná zásoba dříví, tudíž financí, protože každý lesní majetek je více či méně odkázán na těžební část tak, aby ty finance, které jaksi za těch sto let se vyprodukujou z toho dříví v tom mýtním věku byly-- bylo možno znovu použít na zalesnění, na ochranu lesa a na vlastně celkově jeho pěstování. To znamená, tak jak jsem už předeslal, část těch prostředků, jestli jste si mohli nebo přečtete si v té tabulce, byla přesunuta do té pěstební rezervy a postupně odčerpávána v intencích toho, jak nabíhaly jednotlivé úkoly v pěstební činnosti. Takže to je, jestli to bude stačit pro odpověď, proč je přetěženo. Samozřejmě mohl tam být i, mohly tam být i jiné vlivy, ale toto je z devadesáti devíti procent problém toho, proč teda byly ty těžby vyšší, než dovoloval lesní hospodářský plán. Protože jestli víte, tak každý les nebo každý lesní majetek, pokud má více jak padesát hektarů, hospodaří dle lesního hospodářského plánu, který má platnost deset let a v něm se jasně praví zákonné záležitosti, co se týká těžeb, maximální možná výše. Ve své podstatě se může vytěžit v normálních podmínkách, znova opakuju, v normálních podmínkách se může vytěžit jenom to, co je schopen v tom lese přirůst.

Jestli to takto stačí. Pan inženýr Veselý je dále přihlášen do diskuse.

Já bych se chtěl spíše zeptat vás, paní náměstkyně, jestli byste nebyla ochotna a představila nám nového ředitele Městských lesů, jestli byl vybrán na základě výběrového řízení, jestli pan ředitel Městských lesů ještě nadále podniká nebo už přestal podnikat, nebo jak jste se domluvili? Takové nějaké entrée tady pro společnost. Děkuji.

Tak já jsem se domnívala, že v materiálech Rady města, které máte všichni k dispozici, jak už tady dneska bylo řečeno, bylo jmenování ředitele Městských lesů, takže mě ani nenapadlo ho představovat. Tímto se omlouvám. A ano, můžeme pana ředitele představit. Pan inženýr René Binár byl vybrán v regulérním výběrovém řízení, ve kterém bylo několik uchazečů, ze kterých vybírala výběrová komise. Výběrové komisi se zdál jako nejlepší a nejvhodnější uchazeč, který nejlépe vyhovoval podmínkám výběrového řízení také vzhledem ke svým zkušenostem, které má jak ze státního sektoru, pracoval pro Lesy České republiky, pracoval i v soukromém sektoru, vlastně má zkušenosti i z dřevařského průmyslu. A já myslím, že v ten-- v tento moment předám jemu slovo, jestli nějakým způsobem doplní to-- ten svůj životopis, který teď nemám úplně v hlavě a je-jestli nějakým způsobem zareaguje na ten váš dotaz, který jste vznesl.

Takže vlastně od roku devadesát tři pracuji v lesním, lesním hospodářství. Prošel jsem si ve své podstatě celé hospodářství od, lidově řečeno, od píky, od hajného až po vedoucího provozu v soukromých firmách, střídavě u státní firmy Lesy České republiky, kde jsem působil naposled. Ve své podstatě jsem končil svoji jakousi kariéru u tohoto podniku na postě obchodního ředitele generálního ředitelství. Více či méně zúročuji svoje dlouholeté z-zkušenosti v tomto oboru. Zabýval jsem se nebo ve své podstatě mě celej život provázelo jednak ta lesnická stránka a druhá stránka byla ekonomika lesního hospodářství jako taková. Co se týká, ať teda zodpovíme úplně všechno. Pan zastupitel se ptal, jestli stále podnikám. Ano, podnikal jsem v mezidobí mého zaměstnání. V podstatě podmínkou pro můj výběr nebo poté, co jsem souhlasil s tím, že, že teda budu vykonávat funkci po výběrovém řízení, bylo přerušení činnosti jednatele ve firmě Pila Bouslavice, s. r. o. S tím, že jsem požádal zas- S tím, že jsem požádal samozřejmě zastupitele o výjimku z jednatelství na firmě obchodní, která se zabývá pivovarnictvím, což podle mého názoru i tak bylo ve své podstatě učiněno, že zastupitelstvo nebo, nebo pardon, rada schválila to, že to nekoliduje s hlavní činností momentálního zaměstnání. Toť asi vše, co bych chtěl k tomu dodat. Pokud je ještě nějaká otázka, jsem připraven samozřejmě odpovědět.

Děkuji panu řediteli. Pan inženýr Krajíček se hlásí do diskuse.

Tak děkuji. Já se vracím k tomu, co jsem tady říkal víc než před rokem. Měl jsem za to, že politická reprezentace připraví nějaký záměr, pohled v podstatě na to, jak dál v městských lesích. Místo toho byl nominován nebo jmenován nový ředitel, který je tam dva měsíce. Připravil k tomuto bodu materiál, který jsme si mohli přečíst. Ten stav i pro neodborníka byl velmi neuspokojivý a to, co jsme si mohli přečíst ve vašem materiálu, ten pocit jenom prohloubilo. Nicméně jste odborníkem na ekonomiku hospodaření v lese. Z toho materiálu je vidět, že počítáte jenom jakoby s kosmetickými úpravami, co se týká snižování nákladů. Teďka myslím v poměru k tomu obj-- k tomu objemu majetku, což si myslím, že v žádném případě nemůže zabezpečit jako pozitivní vývoj hospodaření v tom lese. Na druhou stranu z toho materiálu vyplývá, že bude asi před námi období, kdy bude muset být podnik Městské lesy nebo firma Městské lesy nějakým způsobem finančně sanován, aby vůbec byl, bylo možné počítat s tím, že může existovat. Takže já bych se, pane řediteli, napřed vás, jestli můžu, zeptal, zeptat, jaké jste dostal zadání po svém jmenování při, do funkce ředitele a jaká je vaše vize do budoucna? A předtím, než mi zodpovíte, tak si dovolím ještě navrhnout změnu usnesení navrhovaného, že si nemyslím, že bychom měli vzít na vědomí tento materiál. Nicméně bych byl velmi rád, kdyby rada města předložila zastupitelstvu strategický záměr vývoje, případně rozvoje městských lesů, případně jak dále s městskými lesy do budoucna nakládat. A to v horizontu, protože víme všichni, že lesní hospodářství je běh na dlouhou trať alespoň na deset let. Děkuji.

Tak předám slovo panu řediteli, když byl takto vyzván.

Takže poté, co jsem převzal tuto funkci, mé zadání ve své podstatě i vyplynulo na jednání rady, kdy jsem v podstatě požádal radu o nějakých sto dní hájení, kdy tento majetek, do kterého jsem nastoupil, jsem potřeboval podrobit jakémusi, jakémusi zkoumání, v jakém je stavu a tak dále. Načež samozřejmě tady z tohodle vzniknul tento materiál, který, jak pan zastupitel řekl, možná ty kosmetické změny jsou opravdu, možná musím souhlasit v poměru toho, jak, v jakém problému finančním se může ten majetek ocitnout, jsou to možná opravdu kosmetické změny, ale je potřeba si uvědomit, že ten majetek za tu svoji dobu vyprodukoval obrovský balík peněz. A ten obrovský balík peněz někam doputoval. Někde se, někde se, někde se samozřejmě nějakým způsobem rozplynul. Nicméně dneska celý ten materiál, a to asi všichni, a pan zastupitel si to velice dobře, dobře přečetl, protože fundovaně položil otázky, se potýká s tím, že pro příští léta je více než zřejmé díky absenci pěstební rezervy, že tento majetek bude potřebovat určitým způsobem dotovat. Tak, aby byl v provozu schopném stavu tak, aby nějakým způsobem zabezpečil tu správu lesa jako takového. Jestli- momentálně na tom majetku samozřejmě probíhá pod mým vedením nějaká restrukturalizace, kdy se dělají zásadní změny, co se týká personální politiky, smluv stávajících nebo budoucích. Více či méně je tam ještě jeden takový malý zádrhel, a to je stav majetku nemovitého, budov a tak dále, do kterých, když jsem to shlídnul, tak minimálně takových deset, patnáct let nebylo investováno vůbec. Takže to je další záležitost. Co se týká mé vize, ta vize samozřejmě- V tomto, v tomto období vyřknout fundovaný ortel během dvou měsíců fungování je trošičku problém, ale vize, vize podle mého názoru během dvou, tří měsíců po jaksi provedení veškerých zásadních změn nebude v žádném případě problém nějakou tu vizi v podobě strategického plánu zpracovat a říct nebo dát odpovědi na to, co dál, co v podstatě ten majetek ve své podstatě má za potenciál, co očekávat ten majetek z hlediska nákladů, tudíž jakési dotace, doplnění té chybějící pěstební rezervy cirka v těch šedesáti čtyřech milionech, které jsou uvedeny v té tabulce.

Děkuju panu řediteli. Jako předkladatelka toho materiálu si dovolím ještě zareagovat. Ono tady je několik věcí. Za prvé, tím lesem prošlo mnoho kalamit za posledních x let a byl přetížený, takže dneska už tam je poměrně málo dřeva pro vytěžení. Další moment je, že za těch několik let od roku devadesát čtyři do současného, do toho roku 2011, tak jak je v té tabulce, tak bylo odevzdáno z městských lesů dvě stě šedesát jedna milionů do městského rozpočtu. Bohužel v těch posledních čtyřech letech od roku 2004, 2007 do roku 2010 nebyla tvořena rezerva pěstební a tím pádem se dneska dostáváme do situace, kdy nájemné, které bylo z městských lesů odvo-odvedeno, zřejmě plynulo do některých z našich investic. Těžko říct kam. A na druhé straně na těch městských lesích nezůstala ta rezerva, za kterou bylo potřeba dneska ten les ošetřovat a prostě pěstovat pro ty další generace. Proto se dostáváme do situace, kdy se městské lesy, které, které jako jeden z mála organizací města dotovaly městský rozpočet, dostávají se nebo byly vlastně vlož-- jsou v situaci, do které se dostaly v takové, že potřebují pomoc z městského rozpočtu. Už pro tento rok nebudou schopny zaplatit nájemné a další roky budeme rádi, pokud, pokud nebude ta dotace nějaká výrazná v případě, že chceme tento majetek udržet. Proč k tomu tak zastal-- dost-došlo, tak to je otázka na předchozí radu města. To nedokážu odpovědět. A v podstatě my jsme teprve teď, když je nový pan ředitel jako odborník, byli schopni tu situaci nějakým způsobem zanalyzovat. Proto jsme nebyli schopni zatím vytvořit ty strategie. Nejdříve jsme museli zjistit situaci, jaká je, a teprve teď budeme pracovat na té strategii. Takže já pozvu k mikrofonu pana Javorského, který je přihlášen do diskuse.

Spíše takový krátký dotaz. Jak jsem pochopil z materiálu, tak se předpokládá, že se spíše přejde teda na listnaté stromy, to znamená na buk, který vlastně v dnešní době rostliny jsou dotované a ta dotace svým způsobem dokáže zčásti pokrýt i teda částečně náklady možná na výsta-výsadbu. Je to tak? Děkuju.

Dotace. Co se týká dotací, v momentální, v momentálním čase jsou dotace bez ohledu na velikost majetku omezeny do maximální výše milion a půl. To znamená v porovnání lesního majetku, dejme tomu šestiset hektarového a dvoutisícového městských lesů, může maximálně vlastník čerpat milion a půl. To znamená třeba konkrétně v podmínkách tohoto roku jsme vyčerpali milion a půl jenom na sazenicích. Díky těm kalamitním holinám, zvýšeným, zvýšeným potřebám zalesnění ten milion a půl sklouznul jenom v těch sazenicích na meliorační a zpevňující dřevinu, jako je buk, jedle a další listnáč. S tím, že samozřejmě ten přerod, ten přerod vlastně v více či méně ve smíšený les či pouze listnatý les je nutný na tomto majetku, protože tu třetí generaci toho smrku na určitých stanovištích ta problematika je trošku širší než jenom to něco přehodit, by ten smrk asi v budoucnu opět nezvládl. A ukazuje se to i v poločase rozpadu vlastně těch stávajících, z těch stávajících mladých porostů.

Další je do diskuse přihlášen pan, pan magistr Frélich.

No tak ona je ta situace bohužel jednoduchá. V posledních letech se z městských lesů odebíralo do městského rozpočtu víc peněz, než se investovalo. A nějakou dobu to tak šlo. Avšak teďka už nastal zlom a je potřeba tam investovat. Myslím si, že to je trošku velká chyba, ale chci se zeptat teda na odhad pana ředitele, jak dlouho teďka bude muset město dotovat ten chod městských lesů, než bude opět tento podnik schopen být ziskový? Děkuju.

Takže jelikož to lesní hospodářství se odvíjí po deceniích, to znamená desetiletých celcích, kdy na právě ty skutečnosti těch těžebních možností pěstebního plánu a tak dále odpovídá lesní hospodářský plán, tak já s určitostí vám teď můžu odpovědět to, že v případě, eh, že by v podstatě ta částka té netvořené rezervy, těch šedesát čtyři milionů byla k dispozici, tak ten majetek při momentální situaci by byl tak zhruba v intencích vyrovnaného hospodaření. To znamená příštích deset let minimálně tady tahle částka do, do dotačního nebo ať to nenazýváme dotací, ať, ať to není stejný terminus technicus při běžné, ale více či méně, více či méně finanční podporou vlastníka, minimálně tato částka po deset let. Pakliže samozřejmě zase do toho nezasáhnou ta vyšší moc v podobě nějaké kalamity větrné či něčeho jiného.

Děkuji, pan poslanec Stanjura.

Tak Neřui mi to nedá, když tady Václav Klučka není. Mně se vždycky líbí, jak řeknete, že to dělali ti předchozí. Tak Václav Klučka měl na starosti Městské lesy jedenáct let. Možná byste se ho mohla zeptat, když jste v koalici a neříkat tak tajemně, že to bylo předchozí vedení, které, které něco, něco řešilo. Vždyť to byli konkrétní lidé, kteří měli na starosti. Určitě by vám odpověděli a nemuseli byste čekat na nového ředitele, abyste ty dotazy dostali. Já myslím, že tady používáme pojmy, které prostě nejsou pravdivé. Dotovaly rozpočet. Jako majetek má vynášet nějaký, nějaký přínos vlastníkovi. Nice, nedotovalo. Platil si nějaký nájem. Pak se zeptám pana ředitele, respektive jeden dotaz, kolik si myslí, že by měl být v optimálním stavu výnos z jednoho hektaru v takovém tom průměrném desetiletém období, kolik ročně z jednoho hektaru, jestli čtyři sta, pět set, tisíc korun, protože od toho se dá odhadnout, jaký by měl být optimální, optimální nájem, protože tam ten výnos prostě je. Ten materiál nepřináší bohužel to, co. Jsou tam jenom jako ty vytěžené kubíky. A možná pane řediteli, kdybyste tam jakoby napsal, co byla mimořádná, mimořádná těžba mimo plán, tak by to bylo korektnější. Poznámka kůrovec, eh, nějaký orkán tam byl. Jo, já jsem to neměl na starosti, ale vzpomínám si, že náměstci s tímhle tím chodili na základě tohohle mimo-mimořádné těžby. Takže to nebylo tak, že to někdo vytěžil, vzal peníze a nic tam nenechal. Tam prostě byly mimořádné těžby. A kdo má jako já dlouhodobě materiály rady, tak si najde u každého závěrečného účtu nebo u každé závěrky Městských lesů a zjistí, který rok byla nebo nebyla mimořádná těžba a z čeho, z čeho tak plynulo. Eh, já si myslím, pane řediteli, vy jste říkal, že potřebujete na tu vizi nějaký čas. Na jedné straně tomu rozumím, na druhé straně s nějakou vizí jste se ucházel o tu funkci, takže jsme možná mohli dostat váš vítězný projekt a věděli bychom, v čem, v čem jste oslovil tu výběrovou komisi a s čím jste vlastně tu, to výběrové řízení vyhrál. Takhle to prostě nevíme, tak se ptáme, jaká, jaká je vize a, a myslím, že nastává legitimní debata o formě té správy. Jako roky se vedou spory o to, jestli to má být příspěvková organizace nebo nemá. A u té příspěvkové organizace prostě hrozí, že tu ztrátu bude hra-hradit zřizovatel a ne jak u obchodní společnosti, že by to mohly být ztráty v příštích období a zase v letech, kdy bude zisk, že se to uplatňuje a podobně. A ta debata se jakoby vede roky a já myslím, že bylo třeba ji oživit a dát si plusy a minusy jednotlivých forem správy toho, toho majetku, protože já jsem vždycky zastával názor, že příspěvková organizace je špatně, nicméně to byl, byl to menšinový názor, takže příspěvková organizace zůstala právě že největší riziko je v té možné ztrátě. Neovlivníte povětrnostní podmínky, složení lesa, kůrovec, to jsou všechno věci, které nemá žádná rada, žádné zastupitelstvo v rukou. Nicméně u příspěvkové organizace ztrátu hradí zřizovatel. Na rozdíl u obchodních společností to může být trošku, trošku jinak. Takže já jsem měl v podstatě jenom dva dotazy, jestli ve stručnosti ten vítězný projekt ve dvou minutách, to stačí. Plus kolik si myslíte, že měla být výtěžnost z jednoho hektaru? Máme dva tisíce dvě stě hektarů. Z toho jsme schopni říct, kolik by měl být, když to bude fungovat normálně, průměrně, kolik by měl být nájem, který odvede provozovatel lesů majiteli lesa.

Tak, takže to vezmeme od té první otázky. To je ten výnos z jednoho hektaru, výnos z jednoho hektaru cirka průměrný výnos, který se počítá roční z jednoho hektaru na naši republiku, protože ty lesní majetky jsou samozřejmě svojí strukturou, dřevinou, umístěním a tak dále velice odlišné v rámci republiky. V tom je, má dejme tomu státní les nebo Lesy České republiky jako stát vlastník má velkou výhodu, protože v případě jakýchsi kalamit, které proběhly na majetku města, v případě jiných záležitostí je schopna jedna část republiky dotovat druhou. Tady jsme omezeni pouze na dvou tisících hektarech, a to ještě cirka ve stejné nadmořské výšce se stejnou dřevinou. Takže to je proto. Ten výnos průměrný je zhruba kolem šesti kubíků z hektaru. Kdybychom to dejme tomu za posledních pět let vzali průměrnou cenou toho dříví, tak to bude zhruba kolem sedmi, osmi tisíc korun z hektaru. Cca asi, ale ve své podstatě, pokud se podíváte na to číslo, které bylo vytěženo, jenom pro dokreslení panu poslanci. V prvním, v prvním odstavci je zmiňováno, že majetek prošel kalamitami typu kůrovec, typu chřadnutí smrku a tak dále. Jo, ale je pravdou, že pro toto číslo, které bylo doplněno až posléze pro zastupitelstvo, tam ta věta opravdu, která se týká tohoto čísla, mohla být uvedena. Nemám s tím problém. V každém případě jsem to už tady zmínil při předchozích odpovědích, že od roku devadesát tři tento majetek procházel střídavě kalamitami větrnými, střídavě kalamitami kůrovcovými. Pakliže, jenom se vrátím k tomu, pakliže si podělíte číslo cirka, protože chybějí data z roku, od roku devadesát tři, tam totiž docházelo k přechodu na jiný informační systém, takže ty přesné data vyzobat z těch hruškových uzávěrek je trošku problém. Ale když si vezmeme průměrně, že se vytěžilo na dva tisíce dvě stě hektarech šest set šedesát tisíc kubíků, když si to podělíte, tak dostanete číslo, jestli se nepletu, jestli to mám dobře v hlavě uloženo, tak kolem tři sta devadesáti devíti metrů krychlových dříví na hektar. V normálních průměrných republikových podmínkách by to znamenalo, že Městské lesy jsou jedna holina. Prostě už by tam nebylo vůbec žádné dřevo díky tomu, že ty smrky dosahovaly mimo-mimořádných, mimořádných objemových vlastností, tak díky tomu tam ještě ty zbytky těch porostů nějakým způsobem zůstaly. Je pravdou, že dneska už ten smrk je z padesáti nebo, nebo pardon, z padesáti, ale z devadesáti procent na ústupu, nahrazuje se listnáčem. Staré porosty bukového typu samozřejmě jsou zašetřovány, i když z toho hospodářského hlediska už nemůžeme od těchto porostů očekávat v té listnaté, v tom listnatém dřevě nějaké zázračné kvalitativní záležitosti, to znamená zpeněžení více či méně někde na úrovni do osmi set korun za metr krychlový. Takže to jsou další věci. Ta vize, ta má vize se v podstatě ano, souhlasím, opírá o to, s čím jsem do toho výběrového řízení šel. Je pravdou, že více či méně nějaké relevantní či detailní informace obchodního charakteru z organizace Městské lesy v rámci výběrového řízení nebyly poskytnuty, takže moje vize se opírala pouze o stav, který více či méně je odhadem mých, mých dosavadních životních zkušeností v lesním hospodářství, protože ten les znám ve své podstatě od, od malička. Vím, jak se ten les vyvíjel, takže těch nejenom těch dvacet let toho vývoje z těch papírů, ale více či méně dalších nějakých skoro dvacet let od toho, co ten les znám. Toť asi vše, pokud je to takhle, takhle dostačující ta odpověď.

Ale kdybyste k té vizi těch pár vět řekl. Já tomu rozumím, že jste nemohl mít detailní informace. Já jsem ani nechtěl jakoby obchodní plán ve smyslu tolik kubíků nebo něco, ale něco z toho projektu, s kterým jste oslovil tu výběrovou komisi a následně i, i radu. A když už jsem u mikrofonu, neběžím ještě jednou. To je jako tlak města a primátor je radní a je to rozhodnutí krajské rady zastropovat shora dotace, což samozřejmě poškozuje velké vlastníky lesa. My jsme se marně snažili na krajském zastupitelstvu tento systém změnit, jak to bylo do roku dva tisíce osm, kdy byla suma dotační na hektar a nebylo to diskriminační. A jestli jste měl jeden hektar nebo dva tisíce dvě stě, když jste tu pěstební činnost dělal na tom daném území, tak všichni dostávali stejně. Pak se podle mě z lobbistických důvodů, protože v zásadě na to doplatily jenom dvě organizace Městské lesy Opava a tu druhou si teď nevzpomenu z hlavy, udělal strop. Všichni ostatní zůstali na svém, jenom my plus ještě jedna. Myslím, že to je taky městský podnik, ale teď si fakt nevzpomenu, na kterém katastru v našem kraji to je. Tak je to taky na tlaku radních vůči kraji, aby kraj změnil podmínky. My jsme to navrhovali u každého rozpočtu na kraje, na kraji tohleto změnit. Nicméně vždycky jsme byli přehlasováni krajskou, krajskou koalicí a říkám velký vlastník jako Městské lesy, respektive Opava, protože to dostává vlastník, dostává to Statutární město Opava do svého rozpočtu. Tímhle systémem byl poškozen nebo řeknu diskriminován proti ostatním.

Takže jestli můžu, doplnil bych, dejme tomu, vypíchnu opravdu ty stěžejní záležitosti z té mé jakési koncepce, s kterou jsem nějakým způsobem vstupoval do Městských lesů Opava. Zásadní část té koncepce se týká vlastně rebilance nebo porovnání objemu prací versus personální, personálního obsazení. To je na majetku tady téhle velikosti zásadní pro fungování, pro nákladovou složku. Dalším, dalšími takovými záležitostmi je dbání nebo maximální, maximální důsledná kontrola a maximální trvání na kvalitě sadebního materiálu, na kvalitě provedených prací, protože tam samozřejmě při ušetření doby na zajištění kultur jsou další obrovské finance Kdy se dá vlastně na celkově na té pěstební činnosti nebo kdy může ten vlastník na té pěstební činnosti ušetřit. Tady je trošičku kolize, protože městské lesy díky těm kalamitním holinám víc jak jeden hektar, zákon připouští holinu maximálně do jednoho hektaru, tak městské lesy se potýkají samozřejmě s více holinama, které jsou nad tento jeden hektar. Jsou tam holiny, které jsou řádově v desítkách hektarů. Tam už je trošičku problém, eh, přirozeně s jaksi zalesněním nebo ne ani tak se zalesněním, ale abych byl přesný dopěstováním té sazenice v té dané, v té dané lhůtě zákona, protože to trpí samozřejmě suchem, vysušnými větry. Ta sazenice je zabořenělá, musí se to víc vyžínat, musí se člověk o to v podstatě víc starat. A každý, každý tady tenhle úkon nebo ten výkon v pěstební činnosti znamená náklad pro pěstební činnost. Takže to je, to jsou tady tyhle věci. No a pak to jsou samozřejmě záležitosti jednotlivých, protože městské lesy nejsou jenom les, je to otázka lesní školky, jsou to otázky plantáží na vánoční stromky. Takže v těchto intencích vlastně těch jednotlivých struktur se zabývat tím, jakým způsobem maximalizovat efektivnost té výroby, maximalizovat, maximalizovat zisky z této jaksi ne-lesní činnosti a krůček po krůčku v podstatě tu mozaiku poskládat do toho stavu, kdy by to znamenalo pro vlastníka maximálně snížit náklady a maximalizovat pokud možno zisk z kompletní činnosti městských lesů, ať už je to prodej dřeva či prodej vánočních stromků, prodej sadbovýho materiálu jiným, jiným subjektům a tak dále.

Děkuji. Jestli to takto stačí od pana ředitele, tak další přihlášený do diskuse pan inženýr Krajíček.

Tak mému kolegovi to stačilo, mi ne. Já bych poprosil, ještě poprosil, jestli bych mohl nahlédnout do toho vašeho projektu, kterým jste zvítězil v soutěži jo nebo jako uchazeč o místo ředitele. Velmi byste mě potěšil. Nemyslím si, že je tam něco tajného. Rád bych se s tím seznámil. Nicméně musím se vrátit k tomu, k té odpovědi paní náměstkyně. Paní náměstkyně, blížíme se již k polovině vašeho mandátu a myslím si, že zdůvodňovat nebo vymlouvat se na předchozí vedení města, to vás není hodno. Takže by bylo dobré, kdybysme si uvědomili, že jste politickou reprezentací, že jste usilovali o ty pozice už s nějakým programem, naprosto konkrétním programem. Ten program vám umožňuje formulovat jednoznačně vize a tyto vize prostřednictvím odborných pracovníků realizovat. Byl bych rád, kdyby mu to-- tomu tak bylo, a to bylo v podstatě mým záměrem, když jsem před více než rokem upozorňoval na stav v městských lesích. A bohužel pro vás to nebylo žádným signálem k tomu, abyste se nějakou vizí začali zabývat. A dneska v podstatě se dozvídám, že minulý ředitel v podstatě nebyl schopen vypracovat vizi, co znamená, že ho nepovažujete za odborníka a že jste museli čekat až na nového ředitele, abyste tu vizi byli schopni vůbec dát dohromady. Je mi to líto a doufám, že se to velmi změní. Děkuju.

Takže další do diskuse je připra-- přihlášen pan magistr Horák.

Dobrý den, už tady bylo hodně řečeno, tak já budu velice stručný. Padly tady opravdu věty, které obviňují minulé vedení, jako by plundrovalo lesy a těžilo maximum a nestaralo se o budoucnost. Já jsem byl s panem ředitelem Žalmanem velice často, minimálně čtyřikrát v roce v kontaktu, kdy nás informoval o stavu, o nějakém plánu, těžbě, vysazování a podobně. Za minulé volební období prošly naše lesy těžkými kalamitami. Tak jak pan ředitel tady říkal, ne jeden hektar. Obrovské prostory našich lesů, celé lesy byly polámaný, zničený. Zastupitelé měli možnost vidět fotografie. To bylo, to bylo zveřejněno. Takže bylo období, kdy se těžilo jenom toto, toto dřevo, na nic jiného už prostě ani nebyly síly, kapacity a ani možnosti. Takže to, to je jedna věc. Další věc jsem chtěl říct, že- Teď jsem, teď jsem trošku vypadl. Myslím si, že to bude stačit, ale hlavně jsem chtěl říct, že, že není pravdou, že bychom jenom, jenom plundrovali lesy, ano? Pan Žalman dělal opravdu co mohl. Existuje lesní zákon, který stanoví v případě těžby, kolik se musí vysadit. Byly, byly pravidelně konány kontroly, ano, hospodaření. Nikdy jsem nezaznamenal, že by, že by došlo k porušení zákona, k porušení n-nějakých předpisů a podobně. Takže obviňovat, že minulé vedení nebo pan inženýr Žalman dělal něco špatně. Kromě toho tady není, aby nám třeba se mohl sám hájit. Takže děkuji, to je všechno.

Já bych chtěla jenom upřesnit to, co jsem řekla. Nic jiného, než že za léta devadesát čtyři až dva tisíce jedenáct bylo z městských lesů dvě stě šedesát jedna milionů v nájmu odvedeno a že v letech dva tisíce sedm až deset bohužel nebyla vytvářena pěstební rezerva. Místo těch nájmů, které se pohybovaly kolem čtyřiceti nebo mezi dvaceti až čtyřiceti miliony v těch letech, kdy se netvořila rezerva, tak když by se každý rok nějaký milion uložil na tu pěstební rezervu, tak dneska bychom tam měli těch zhruba šedesát milionů, které bychom mohli dalších x let používat na tu pěstební činnost. Nic jiného jsem neřekla. To, že se ne-netvořila pěstební rezerva, bylo dle mých informací rozhodnutím rady města. Já to nechci nijak hodnotit, jestli to bylo dobře nebo špatně. Ovšem dneska nás to dostalo do situace, kdy městské lesy už nám více peněz nedají a kdy se musíme rozhodnout, jestli je budeme dotovat a z čeho. Já bych, ještě pan ředitel chce nějak doplnit.

Já bych jenom na to taky trošku reagoval. Já bych nechtěl, aby se to tady nějakým způsobem zvrhlo, že ten materiál nějakým způsobem obviňuje nebo obviňuje bývalé vedení. Já si naopak myslím, tak jak to tady bylo řečeno, prošlo, prošly kontroly, opravdu se zalesňovaly kultury tak, jak se měly zalesňovat. Ty problémy, které to nese, samozřejmě ty velké holiny tam jsou a budou ještě pár let. Nicméně, nicméně je to, myslím si, že jméno pan inženýr Žalman, ať je tak nebo onak, tak v podstatě tady nepadlo a ani bych nechtěl, aby tento materiál vyzněl, že obviňuje bývalé vedení z něčeho. Tady je pouze konstatování toho stavu, který jsem opravdu, a to znova opakuji, považoval za nutné sdělit v materiálu, když to po mně rada města chtěla nebo zastupitelé města chtěli, že je taková situace, prostě že nám tady asi zhruba těch šedesát či sedmdesát milionů momentálně pro tu správu toho majetku chybí. Nic jiného ten materiál více či méně neřeší.

Paní magistra Mathiasová je přihlášena do diskuse.

Naší vizí je se o majetek starat, ať už jde tedy o lesy nebo školy nebo domy. Já věřím, že si toho občané všimli. To je naše vize.

Další do diskuse je přihlášen pan náměstek Žídek.

Já bych chtěl, on to tady už řekl kolega Horák přede mnou. Já i při projednávání toho materiálu jak ve vedení, tak na radě jsem řekl svůj názor, a to ten, že vlastně v určité době došlo k jémusi manažerskému rozhodnutí, že bude využíván nájem. Ten se používal pro chod města. Dneska se bohužel dostává nebo setkává ta situace právě v době, kdy ekonomika ne-nejde tak dobře, jako jsme si mysleli někdy před šesti, sedmi lety. A myslím si, že jsme si vědomi, že nás dneska lesy budou něco prostě stát. Nic víc, nic míň. Já jsem tehda také byl v té radě, když jsme rozhodovali o tom, jestli vzít, nevzít ty peníze. Hlasoval jsem také pro to, protože jsem měl ty informace, které jsme měli a myslel jsem si, že to je tehda dobře. Ano a kdo mohl vědět, že prostě přijdou ty kalamity a to nadměrné těžení. Prostě takto to bylo. Já si myslím, že nikdo z nás ten les nezplundroval a myslím, že jsme si to i v současném vedení vyříkali. Toto tady opravdu dneska je konstatování faktu a víceméně jenom díky tomu, že kolega Klučka chtěl tyto materiály, aby tady proběhly, tak jakoby víceméně předbíhají tomu, co ve vedení opravdu už přes rok pro-- řešíme, jakým způsobem tyto dvě věci budeme řešit natvrdo.

Pan poslanec Opálka.

Děkuji, paní náměstkyně, vážené kolegyně, kolegové, napřed jsem přemýšlel, proč to nešlo oba dva body do dotazů a připomínek, ale když už to bylo zařazeno jako program, tak bych chtěl říci. My jsme si schválili před chvilkou v listopadu termín strategického rozvoje či nějaký plán městské pily. A teď vidíme, že ta městská pila je závislá na těch městských lesích a napřed se musí jasně vyřešit strategie, co s městskými lesy. Jestli tam určité procento půjde do pěstební činnosti a prodej jiným odběratelům, další procento pro výsadbu pro vánoční stromky, tak se nám sníží samozřejmě i kapacita výroby dřeva pro pilu. A napřed bysme si měli tady tyto věci vyjasnit a potom rozhodnout, jestli ta pila bude schopna nakupovat od jiných dodavatelů tolik, aby ta kapacita byla využita. Nemám žádný návrh, ale chtěl bych říci, že ten návrh, který předložil kolega Krajíček, nevím, jak byl termínově- Stanoven, ale měl by být s předstihem, než se bude projednávat ta lesní pila. Takže pokud je tam taky listopad u kolegy Krajíčka bez termínu, tak v tom případě bych byl rád, kdyby rada projednávala ty materiály poslou-poslouchně a abysme vyšli u toho druhého materiálu už z té koncepce městských lesů. Děkuji.

Díky. Pan poslanec Stanjura. Já se jenom zeptám, máme teda doplnit do toho návrhu pana inženýra Krajíčka nějaký termín po dohodě s panem inženýrem, kterého teď nevidím teda. V září? Dobře, díky.

Tak já jenom pro vysvětlovku, že nevím, jestli tomu všichni přesně rozumí. Když máte příspěvkovou organizaci a chcete dostat peníze z, z té příspěvkovky do městského rozpočtu, tak to není vůbec triviální úkol. Příspěvková organizace ze zákona znamená, že zřizovatel dá příspěvek, aby ta organizace dosáhla nulu. A lesy produkovaly desítky milionů zisku, zejména v těch dobách kalamitních. Takže to fungovalo tak, že ta smlouva byla třeba na osm milionů podle standardního lesního hospodářského plánu. Pak přišla obrovská kalamita. Vytěžilo se za padesát, a proto se navýšil nájem na padesát. To nebylo tak, že ta, že ti radní řekli: „Tak teď z toho, z těch lesů dostaneme padesát, dáme to do rozpočtu. Kdo chce, tak si to najde.“ Tak aby to bylo jasné, protože kdyby to byla obchodní firma, tak v letech, kdy máte mimořádnou těžbu, tak dáte třeba větší dividendu nebo něco. A takhle vůbec tam neměli šanci ty peníze dostat jinak než nájmem. Pak se ta pila a pak se ty městské lesy blížily tomu hospodářskému výsledku nula, protože pro ně je to nákladová položka. Proto já roky tvrdím, že to je problematická forma správy městských lesů. A když budeme zpracovávat tu koncepci nebo rada, tak já bych chtěl, abychom rozlišili městské lesy s malým m, což je ten majetek, a Městské lesy s velkým M, což je firma, který ten majetek spravuje. Protože to jsou podle mě dvě různé věci. A teď nevím, jestli v té rozpravě, když jsem poslouchal některé kolegy předřečníky, jestli mluvili jako o tom majetku nebo o té firmě, které to spravuje, protože to jsou dva různé úkoly. Jedna je strategie, co s majetkem, a druhá je podle mě spíš jenom taktika, jako jaký typ firmy mít na tu správu majetku. To si myslím, že jsou dvě různé a neměli bychom to zaměňovat i v těch debatách nebo v těch vystoupeních. Možná by bylo dobré v té strategii třeba dát, jako kolik bylo nájemné schválené vždycky v původním rozpočtu. Bylo by vidět, že bylo mnohem, mnohem nižší. A když říkáme, že šest až čtyři milionů bude potřeba, ale zase musíme říct, v jak velkém časovém období. I kdybyste je měl, tak to nemůžete proinvestovat za jeden rok. Takže jestli to šest a půl milionu, když to zaokrouhlím za rok, když se podíváte proti nájmu, tak to není nic, co by vedlo město k dotacím. Jo, protože pak říkáme, že když bude nájem nula, tak nějaký výnos to pořád bude mít. To znamená, podle mě i v téhle situaci se prostě dá uvažovat s nižším nájmem. Ale nevidím v této chvíli jakoby příčinnou souvislost nebo potřebu, že by deset let město muselo dotovat. To prostě z těch čísel mi nevyplývá. A jsou zase dvě, dva různé pohledy. Jestli to, jestli řeknu, že jak paní náměstkyně říkala, že lesy dotovaly rozpočet, tak jako je to jakoby pokřivené názvosloví, ale stačí snížit nájem a lesy si s tím poradí. Teď mluvím jakoby Městské lesy s velkým, velkým jako ten správce toho, toho majetku. Takže abychom se jakoby neoslňovali čísly dvě stě šedesát milionů za dvacet let a šedesát čtyři milionů za čtyři roky. Je to zhruba šest milionů ročně, co je potřeba. A je to prostě zase úplně jiné číslo. Jestliže má, je to jedna desetina, zhruba jedna, jedno procento z dílčích daní, přibližně, přibližně jedno procento.

Já bych jenom to doplnil. Jedná se zhruba o těch šest a půl až sedm milionů na, jenom na tu pěstební činnost jako takovou. To znamená další činnosti jako těžební činnosti a ostatní činnosti by byly sanovány z případného výnosu z té potenciální těžby, která by tam nadále probíhala, ale už v úplně jiných samozřejmě objemech.

Já děkuji panu poslanci za příspěvek. Samozřejmě je důležité se zamyslet nejenom nad tím majetkem, jak říkáte, městské lesy s malým m, to znamená ten majetek města jako takový a co s ním, s tím lesem. Ale zároveň se musíme znova zamyslet nad tím, jestli příspěvková organizace je tou nejvhodnější formou pro městské lesy a nebo jestli by bylo lepší to provozovat pod jinou formou nějaké obchodní společnosti, tak jako to je u jiných lesů jiných měst, které příspěvkové organizace změnily na obchodní společnosti. To samozřejmě musí být součástí té strategie a je potřeba se na to podívat z obou těchto hledisek. Já děkuju za doplnění. Dále je do diskuse přihlášen pan doktor Staňo.

Děkuji za slovo. Víceméně jenom na doplnění. V podstatě souhlasím s tím, co tady bylo řečeno, ale jestli do-dobře čtu, tak zůstatek rezervy pěstební je cirka čtrnáct milionů. To znamená, teď by bylo vhodné se zamyslet, co s tou koncepcí, protože to minimálně pokrývá pěstební činnost na dva roky. Další věc je, dostali jsme řadu fotografií a pokud vím, ne všechen majetek je tak devastován. Jsou tam i jako kvalitnější stavby a ty tam nebyly prezentovány. Děkuji.

Děkuji. Dále se do diskuse nikdo ze zastupitelů nehlásí. Aha, takže omlouvám se, pan Stehlík ještě. Máme ještě jednu přihlášku od občana.

Ještě po-po-poděkoval panu inženýru Stanjurovi, že tady vysvětlil, jakým způsobem se čerpal nájem. Tak jestliže se ten čerpal nájem ve zvýšené míře, ať už díky kalamitě a podobně, tak pořád jste neodpověděl na otázku, proč se ne-ne-netvořila ta rezerva? To tam není. Rezerva tam není. Výše tvorby rezervy nula, nula. Zůstat, tak mě nezajímá. Já se, já se ptám, proč se netvořila rezerva? O tom je přece pořád ta otázka. Jestliže se něco děje špatně, tak firma si musí tvořit rezervu na to, aby v dalších letech, kdy se přijde třeba oživení, tak měla z čeho tvořit. Z čeho ty lesy mají teďka tvořit, když tu rezervu, která se tam nevytvářela. To je podstatná otázka. Odváděl se nájem. Výše rezervy tvorby nula, nula. Na to nemám pořád odpověď.

Pan poslanec Stanjura.

Fakt nejsem úplně ten pravý. Zkuste se zeptat svých koaličních partnerů, ale nechci být jedovatý. Čtrnáct milionů. Takže minimálně do konce tohoto volebního období nemáte žádnou starost s tím, jestli pěstěničí činnost bude nebo nebude, když potřebujete necelých sedm milionů korun. A řekněte mi, jaký má ekonomicky smysl nechat tam ležet sedmdesát milionů? Kromě toho, že, že vím, že v následujících deseti letech, ať ekonomika půjde nahoru nebo dolů, tam mám sedmdesát milionů, kdy ještě městské lesy s tím samozřejmě jako příspěvková organizace nemohou pracovat jako třeba obchodní firma, že by krátkodobě dávala úložky a podobně, tak vám tam leží zbytečné peníze. Možná je to váš jakoby ekonomický záměr, že to je ideální na minimální úvěr tam mít a že to mám na dvacet let dopředu. Ale přesně jak říkal pan ředitel, tak takhle se taky hýbala cena dřeva. Ono ty výsledky taky souvisí. Kdybychom ty městské lesy, kdybychom neměli městskou pilu, tak garantuju, že lesy mají lepší výsledky, protože aby ta pila vůbec přežila, tak prostě ta cena se vždycky tak nějak jako domluvila a nebylo to nikdy na krev, že by městské lesy chtěly tu nejlepší cenu. A kdyby nemusely dodávat městské pile, tak si myslím, že by to dřevo prodaly i lépe. To tak, to tak prostě je. Ale co se dělá s majetkem, který vám někdo tady za třicet milionů jako zainvestoval, tak jako zahodit třicetimilionovou investici není úplně jako jednoduché rozhodnutí bez toho, že by sloužila aspoň osm, deset, deset let. Takže je třeba se na ta čísla na všechna a nevytrhávat jedno. Ano, mohlo tam být na tom čísle sedmdesát osm milionů. Co by se změnilo do konce tohoto volebního období? Vůbec nic. Jo, protože výše rezervy nesouvisí s výší nájmu. To jsou dvě různé položky. A co je klíčové, mohli jsme to udělat. Vždycky jsme si udělali rozbory, zda to můžeme nebo nemůžeme udělat. Nebylo na tom nic nič špatného. A zeptejte se fakt třeba předsedy klubu zastupitelů ČSSD, s kterým jsem velmi často vedl debatu o tom, jakou formu lesů mít a či nemít a jak, jak je co nejlépe využívat. A teď to myslím v dobrém, teď to nemyslím nijak útočně, protože on se tomu skutečně roky věnoval a velmi často jsme o tom vedli i neformální porady, jak dál o té strategii. Co je lepší, jestli tu pilu mít, nemít. Všichni věděli, že ten smrkový les se musí nahradit. To myslím, že není žádné překvapení. Možná nějaký vítr nebo nějaký kůrovec to urychlil, ale každý, kdo tomu rozuměl, věděl, že to bylo špatně založené, že ta myšlenka té monokultury byla úplně špatná. A jsou to mnohem delší časové období než jedno volební období. A mimochodem, všechna ta čísla byla v každém městském rozpočtu a v každém závěrečném účtu. Ani jednou tady nezaznělo za ty čtyři roky volebního období, že je to špatně. Ani jednou.

No, já si myslím, že by bylo špatně, kdybychom se dívali jenom na dva roky dopředu, takže to bychom nemuseli vůbec projednávat tento materiál, když máme dva roky zajištěno. Já si myslím, že je potřeba se podívat na to dlouhodobé fungování, protože les roste osmdesát až sto let, takže snažíme se na to dívat z trošku jiné perspektivy. Pan inženýr Veselý se hlásí do diskuse.

Já bych chtěl ještě poprosit o nějakou doplňující informaci k tomu záměru pronájmu těch bytových prostor. To předpokládám, jsou bytové prostory ve Skřipově, jestli budou pronajímány úplně na komerční bázi, nebo s nimi počítáte v nějaké koncepci bydlení pro Paláky.

Takže tyto momentálně nevyužívané prostory, do kterých v podstatě nějakou korunku se musí vložit tak, aby byly provozuschopny, budou pronajímány na jeden rok s tím, že pokud by vznikla potřeba v budoucnu nějakého služebního bytu či jiného, bude k dispozici, budou k dispozici tyto, tyto prostory. Momentálně, momentálně samozřejmě ta potřeba není v rámci, v rámci personální reorganizace, takže předpokládám, že se nám to podaří v místě, čase velice rychle pronajmout tak, aby to nějakým způsobem tvořilo- Existenciálně peníze na to, aby ty nemovitosti mohly být dál spravovány bez toho, aniž by to musel dotovat Lesní majetek.

Stačí tak ta odpověď? Paní zastupitelka Streitová.

Já se přiznávám, že jsem absolutní laik. Nejsem ani lesák, nejsem ani ekonom. Ale chtěla bych se vrátit k výroku paní náměstkyně ohledně zásadního problému lesů, který momentálně souvisí s tím, že se netvořila pěstební rezerva. Kdybyste se mohl k tomu jako odborník současný ředitel vyjádřit, jestli je to pravda. A taky bych se chtěla vrátit k té otázce viny a neviny. Tady ze strany opozice neustále padá taková sebeobrana. Vy nás neustále obviňujete, za všechna rozhodnutí z minulých dob jsme odpovědní. Vy už na to nemáte nárok jako koalice vládnoucí, vládnete dva roky, takže starejte se o své volební sliby a řešte si své současné vole-, volební problémy nebo vládnoucí problémy. Takže otázka viny a neviny. V tomto případě bych to chtěla postavit tak, že pokud je toto zásadní problém, že se netvořila nějakou dobu pěstební rezerva, tak určitě za to, že se netvořila někdo nese zodpovědnost. Takže tady bych se ptala potom, kdo za to nese odpovědnost a jestli otázka viny a neviny je na místě. A v tom případě současné vedení podle mě s tím nemá nic společného, protože to je jako jedno z dědictví, které si vlastně přebírá každá volební nebo, nebo vítězná garnitura po té předchozí, pokud se úplně změní. Takže já na vás kladu tuto otázku. Je to problém a nese za ni, za tento problém někdo zodpovědnost?

Takže jestli můžu já samozřejmě o obecné rovině dokážu odpovědět v tom, jestli tady je někdo nějaký viník nebo ne, to mi v tomto případě nepřísluší. Nicméně pěstební rezerva, a to zase musím dát za pravdu panu poslanci Stanjurovi, je nástroj pro vlastníka lesa. Pakliže tam ty peníze dáte, už si na ně nesáhnete. Maximálně musíte každé čerpání z té pěstební rezervy doložit přesně provedenými výkony v pěstební činnosti tak, aby bylo dohledatelno, kde se ty peníze utratily. To je jenom pro dokreslení situace, proč ten objem je vlastně nedisponovatelný na té pěstební rezervě. Tam samozřejmě nějaký úrok jde, ale pakliže by ten vlastník jako takový chtěl na té sumě peněz vydělat, tak ji už posléze z té pěstební rezervy nevytáhne. To, jestli tvoření rezervy je pro toto období zásadní, já mám takový pocit více či méně z téhle debaty, že po tom minulé období asi, asi ty informace nebo tak, tak mi to trošku připadá, že ty informace asi tak neplynuly z té organizace příspěvkové tak, jak by měly plynout vůči vlastníkovi. Ale nevím, jako těžko říct, kolik materiálu se muselo udělat, kolik materiálu odpovědělo na otázky. Nejsem s to na tohleto odpovědět. V každém případě vím, že dneska, dneska jakýsi objem v té pěstební činnosti chybí, proto, proto se tady v podstatě i o tom bavíme. A otázka příspěvkové organizace či s.r.o. či a.s., jestli se nepletu, tak v republice možná fungujou tři lesní majetky, které jsou příspěvkovou organizací. Jinak všechny lesní majetky, protože tvořily ve své podstatě z dob minulých po privatizaci, po, po jaksi navrácení historických majetků tvořily většinou zisky. Byly to s.r.o., byly to obchodní společnosti typu a.s. Tam samozřejmě více či méně účetnictví funguje na stejném podkladě, ale je mnohem jednodušší reagování, co se týká změn cen, mnohem jednodušší reagování, co se týká ceníků. V té obchodní politice je to pružnější. Samozřejmě příspěvková organizace zase je v lecčem z toho ekonomického hlediska pro město jakoby jednodušší jako pro majitele. Nicméně, nicméně to posouzení ekonomické, jestli tato forma nebo onaká forma je otázka majitele. Já jsem se snažil v tom materiálu upozornit, že mimochodem ta pěstební rezerva je počítána pro rok 2012, 2013. Pakliže do té pěstební rezervy jako že to vypadá, že nic nepřiplune, tak je nula. V roce 2014 není, není v podstatě nebo možná jestli se podaří, pokud neproklesne cena dříví nějakým způsobem rapidně na trhu, jestli se podaří nějaký mírný zisk vytvořit, tak by se měl přesunout do té pěstební rezervy. Tady je jenom o tom, jestli město jako vlastník nebo každý jiný vlastník bude chtít v této době po majetku nebo po zpravovateli, který ten majetek, protože zpravovatel nevytvoří zisk bez majetku, pokud bude chtít nějakým způsobem nájem odvádět. Možná že by pro vás jako pro srovnání nebyly špatné informace Lesy města Olomouce. Tam je, jestli se nepletu, taková tabulečka, kdy ten vlastník, ten, to město Olomouc bral nájmy a už se tam v podstatě došlo to asi do stejných poměrně intencí. Možná, že to řešili už- Expo. My to tady ještě pořád možná řešíme někde tak za pět minut dvanáct či dvanáct hodin pět minut. Nicméně už tam se objevujou prostě po těch kolonkách nájem je tam nula. I ten majetek prostě začíná žít na té, na té úrovni vyrovnaného hospodaření a, a snaží, snaží se nějakým způsobem historicky tento majetek prostě udržet. Nic víc, nic míň. Takže jde, jde v podstatě momentálně jenom o ty peníze, které by ten les dneska jakýmsi způsobem měl dostat, aby rostl. Bohužel už nemá ty těžební možnosti, aby si ty peníze jaksi vygeneroval sám.

Já bych jenom chtěla ještě zareagovat na paní zastupitelku. To těžko říct vina, nevina. Tak jak už bylo řečeno, v nějakém období bylo uděláno nějaké rozhodnutí a dnes jsme v situaci, která prostě nastala v důsledku řady rozhodnutí. Pěstební rezerva nebyla tvořena, toť otázka. Bylo vysvětleno, byly vysvětleny důvody, které k tomu zřejmě vedly, asi jsou docela i pochopitelné, že třeba nebyl zájem nechávat ty peníze v příspěvkové organizaci. To se dá nějakým způsobem pochopit. Otázkou je, jestli se třeba mohly vyčlenit nějaké finance v rámci rozpočtu města, nebo jaký byl ten další krok, co se myslelo, že bude prostě v momentě, kdy ty lesy teda budou potřebovat více peněz, než kolik vyprodukují. To už asi zřejmě nějak z těch materiálů, které mně byly k dispozici, úplně nevyplývalo, jestli někdo se zamyslel nad tím. Takže já předám slovo panu poslanci Stanjurovi.

Tak paní zastupitelka má dotaz, jaká vina nebo nevina. To už je takový skoro policejní žargon. Ale jestli se ptáte na zodpovědnost, tak bezesporu já mám tu zodpovědnost radní a zastupitele, minimálně koaliční, kteří pro to hlasovali. A za to se nijak nestydím a k tomu se hlásím. I přesto, že jsem třeba měl menšinový názor na radě a pak jsem tady hájil stanovisko rady. To myslím, že to je, že to je normální. Ale není pravda, co jste říkala, proto my se tak usmíváme a tak občas vás popíchneme. Nepřišla jiná garnitura na radnici, jenom z poloviny. Takže buď jsme to dělali všichni špatně, anebo jsme dělali všichni dobře. A ne, že ti, kteří jsou s váma v koalici, to dělají dobře a ti, kteří jsou s váma v koalici, to dělali špatně. Tomu my se bráníme, protože tak to nebylo. Tak jak my budeme hodnotit vaši vládu jako celek. Nebudeme říkat, kteří z vás to dělají lépe nebo hůře, protože my nevíme, jak vy uvnitř hlasujete, jak se dohadujete a berem jako svitek. Takže politickou zodpovědnost má bezesporu minulá koalice. Já jsem jenom řekl, že nikdo ze zastupitelů jako my teď v opozici nekladl dotazy, nenavrhoval to udělat jinak. A ta čísla nejsou nějak tajná. Ty jsou v každém, v každém rozpočtu, v každém závěrečném účtu hospodaření městské společnosti, jak máme dneska jako přílohu. Mají to všichni zastupitelé, i opoziční v té době, k dispozici, takže mně to přijde legrační. Vina, nevina. Zodpovědnost bezesporu na straně koalice, tak jak vy máte zodpovědnost za každé rozhodnutí, které, které učiníte. Ale ekonomika není o tom politickém názoru, o tom, jestli racionálně jsem schopen využívat městské zdroje nebo, nebo nejsem. A já jsem jenom řekl, že vy jako koalice, která s tím vládne díky našim rozhodnutím, nebudete mít žádný ekonomický problém, co se týče zalesňování. Pokud se povede změnit třeba po krajských volbách, že kraj změní zpátky dotační titul na pěstební činnost tak, aby nediskriminoval velké vlastníky, může nám to velmi, velmi pomoci, protože to byly milionové propady každý rok, které jsme mohli použít na pěstební činnost. Takže těch faktorů, které ovlivňují ten výsledek hospodaření, je, je mnoho. Vina, nevina. Zodpovědnost má mí, bývalá koalice celá. Nebyli jsme ani lepší, ani horší. Byli jsme tam tři politické subjekty a činili jsme ta rozhodnutí společně. A není důležité, kdo jak v té radě hlasoval. Výsledek, důležitý je většinový názor rady a ten, a ten vidíte v těch sloupečcích. A k tomu já se určitě hlásím.

Děkuji, pan náměstek Žídek.

Já jsem chvilku zvažoval, jestli ještě mám vystoupit nebo ne, ale myslím si, že ano. Vina, nevina. Jsme vinni všichni, kteří dneska tady sedíme v tom sále. I v loňském roce jsme schválili patnáctimilionový nájem. Věřili jsme panu řediteli, přečetli jsme si materiály. Přišel nový ředitel s jiným úhlem pohledu, s jinou, s jiným přístupem k té věci. Já jsem pana Žalmana taky často navštěvoval, neměl jsem v mnohých věcech s ně, s jeho názorem problém. Diskutovali jsme široce o tom, jak to les trhá a tak dál. A já sám nevím, jak úporně bojoval nebo nebojoval s kolegou Klučkou nebo s panem inženýrem Stanjurou. Jo, ale říkám, já jsem se vždycky stavěl za ten materiál tak jako minule. Dostali jsme nový náhled a musíme se prostě s tím srovnat. A stavím se k tomu, že i v minulosti jsem mnohdy hlasoval pro tato usnesení.

Děkuji. A pokud se nikdo nehlásí už ze zastupitelů. Aha, tak prosím.

Já doufám, že budu poslední už. Já tady jako to nebylo hodnocení politické práce, já jsem pořád to chtěla směřovat k tomu, že odpovědnost by za to měl nést šéf té organizace, protože on je odborník úplně, úplně nejodbornější. Takže potom jako ta politická rozhodnutí spíš jsou odvislá od toho, jak to postaví ten odborník. Takže si myslím, že pokud budeme jednou s vámi jednat ohledně zásadních otázek v lesích, tak budeme vycházet z vaší odbornosti a z vaší kompetence, protože ta je nejvyšší. Ta samozřejmě nemá co do činění s politickým rozhodnutím, protože tak, jak to předložíte vy a odargumentujete vy, protože vy jste manažer, vy jste ekonom a vy jste odborník, tak to je pro mě zásadní. Takže já tam pořád jakoby směřuju tu odpovědnost na toho, na toho manažera, na toho, na toho šéfa té organizace, který tu otázku položí tak či tak. Takže tolik, jo. Není to spíš, ne-není to obviňování nebo, nebo obhajování politického rozhodnutí.

Pan poslanec Stanjura.

Já jsem předtím ještě zam-zapomněl, jak pan ředitel zmiňoval ty příspěvkové organizace, že jich poměrně málo, tak majitel město, když je příspěvková, má jediný krok, jak může kontrolovat tu firmu. Vyměnit ředitele. Každá jiná forma umožňuje dozorčí rady větší zapojení více lidí, kteří to mají šanci kontrolovat podobně. Proto jsem já říkal, že to není šťastná forma, protože to jediné, co ten člověk může nebo co může rada udělat, vyměnit, vyměnit ředitele a pak už třeba může být pozdě. Neříkám, že jsme to měli udělat, ale paní kolegyně, ať se nezlobí, to tak bylo, tak rozpustme zastupitelstvo, rozpustme naše politické priority, naše politické názory a nechme to manažerům. Oni to odřídí sami. Tak to prostě není. Manažer vám dá jednu, dvě, tři varianty. Vy můžete mít jiný názor nebo vybíráte. Není to tak, že ti manažeři, oni jako nesou odpovědnost za odborný výkon té funkce. Ale strategii rozhodování, směřování zadání dělá politická garnitura, to znamená vlastník. Kdyby to bylo, kdyby to bylo na privátní formě, tak je to samé. Vlastník na valné hromadě dává zadání managementu. Samozřejmě chce, aby ten management byl co nejvíc profesionální, ale nemůže být to tak, že management dělá strategii podniku. To se na mě nezlobte, to je úplně špatně. To pak jako tady fakt nemusíme sedět a jednou za rok se jenom do pošty, co nám naši správcové poslali, jo, a pak jako si zase za tři roky půjdeme jakoby k volbám a nemusíme ztrácet čas debatama, jestli má být vyšší nájem, nižší nájem, jestli máme si pilu nechat nebo, nebo prodat, jestli máme lesy mít sami nebo pronajmout a tak dále. To je přece rozhodnutí vlastníka a to tady zastupujeme my. A pan ředitel a ostatní v těch funkcích ti prostě vykonávají vůli rady nebo vůli zastupitelstva. Tak to prostě je.

Pokud není už nikdo ze zastupitelů přihlášen do diskuse, tak je přihlášen pan Dybowicz.

Vážení přátelé, paní náměstkyně, já dodám papír. Prosím vás, mohla byste mi všechno to přetisknout? Tam je mnoho krásných zlatých slov. Ano, opravdu, bylo by možná lepší, kdyby tady někteří nebyli. Jenže pane poslanče Zbyňku Stanjuro, přijde asi ovšem, jak všichni předpokládají v tomto státě, den zloby a budete šťastný, že jste neodešel sám. Stejně jako další z ODS. Ano, les-- Městské lesy byly vykradeny a to velice rychle poznáte, protože nikdo z vás za prvé nikdo tam nešel, nikdo si neprošel Městské lesy. Já tady fandím panu řediteli, že je novej. Kdybyste měl modrou knížku ODS té Občanské a hlavně Demokratické strany, tak se vás tady neptá pan Krajíček. Ten váš ten konkurz, jak jste to tam vyhrál? Kdybyste mi to dal nahlídnout. Víte, pane Krajíčku, proto jsem vám tleskal. Je to ostuda. Je to hanba. Změnil jsem- Ale chci teďkon k věci. Kolem Městských lesů existujou další pozemky, pane Krajíčku, víte? Jedny jsou státní, další jsou nějaké akciovky, další jinde. Co myslíte? Byly tam taky takové kalamity? Byly tam taky nějaké katry?

Pane Dybowiczi, prosím vás.

Byly tam další nějaké jiné kůrovcové kalamity? Ne, tam byla jedině Kaťuša. Víte, šustivé papírky, které šly někde někomu k rukám a to víme velice dobře. Pane

Dybowiczi, prosím vás, držte se tématu.

Já se držím tématu.

Pokud máte něco zásadního k Městským lesům.

Držím se

tématu tady tohleto, že prostě pane řediteli, můžete říct, jak vypadá v současné době rezervace Leskovický chodník? Leskovický chodník. Vypadá tak, jak před těma dvaceti lety, co jste ho viděl.

Můžete

položit otázku, pan ředitel poté odpoví. Máte ještě nějakou další otázku?

Já mám

další ještě otázky. Dobře, tak kdybyste mi tady na tohleto řekl, můžete mi říct-

Pak už ukončím vaši diskusi.

Paní Brady, dobře, tady jenom jedna paní poslankyně tady vystoupila a ptala se, kdo je vinnej. Já vám řeknu, kdo je vinnej. Vinnej je ten, když jsem se vás ptal, paní Brady, kde skončily peníze z-- peníze, které byly investovány do různých staveb, které zřidilo město. Všechny tyto stavby jdou k čertu, se rozpadají, protože víte velice dobře, že dodneška úředníci jsou pod vlivem ODS. Není žádná kontrola, kde plynou peníze.

Mluvíme o Městských lesích, prosím vás.

Proto taky chybí peníze v Městských lesích, proto tady, nevím, proč mi preludujete, proto chybí peníze i na to nejzákladnější, na dosadbu. Víte, co je zajímavé? Že majetek, který má město, nikdy v životě nepřinesl městu nic. Žádné pronájmy. Ale je zajímavé, jakmile to uchopil do moci malý odésák, stal se z něho okamžitě velkokapitalista a začal mít jeden dům, dva domy, deset domů. Nevím, kolik dneska domů. Víte, pane Zbyňku Stanjura, to bylo za vaší éry. Rozprodal se majetek, rozkradl se, rozebral. A vy to velice dobře víte. A jediné, jediné štěstí v tomto městě je, že současní důstojníci policie jsou žel bohu dneska jako surikaty, které si tancujou tady. Vemte si ještě opici. Ano, donesli ji tady. Nebojte se. Diskutujeme o lesích. Zberte se a běžte. Všechny tyhle peníze, které tady byly-

Tři minuty vaše, váš diskusní příspěvek skončil. Pan ředitel zodpoví dotaz. Děkuji za příspěvek, nashle.

Zkuste navštívit Policii České republiky a prošetřit hlavně základní věci, co se dělo v městských lesích. Vyházejte Elku. Pane starosto,

pomohl jste-

Takže i já teda odpovím na, na odbornou otázku rezervace Leskovecký chodník. Ano, je pravdou, že součástí městských lesů je rezervace. Rezervace jede pod trošku jinými, jinými pravidly než klasický hospodářský les. Na to je na krajském úřadě plán péče o rezervaci. Je pravdou, že ta rezervace samozřejmě tak jak okolní les vykazuje změny, vykazuje i ta rezervace. Je to ekosystém, který nelze z toho vyčlenit ani plotem, ani ničím jiným. Nicméně je pod dohledem samozřejmě ochranářů. Veškeré činnosti, které jsou, jsou konzultovány s ochranáři. To znamená, že i tento les má jakýsi svůj vývoj. A jediné, co na to můžu říct, tak je třeba taková záležitost, protože je to jedlobuková rezervace vytvořená na základě společenství jedle a buku, které je v tomto, v této nadmořské výšce více či méně prediktivní. Tak můžu říct, že v podstatě v té rezervaci z mého pohledu nebo z pohledu toho nějakým způsobem, v, když to srovnám s okolním lesem, samozřejmě ten vývoj toho kůrovce byl, byl absolutně jiný díky tomu, že tam byla jedle a buk. To vše. A to hospodaření se tam opravdu, opravdu odvíjí na konzultacích, na plánu péče, plánu péče, který zpracovávají jednotlivé ochranářské agentury nebo agentury ochrany krajiny v příslušných krajích. To je vše, co bych k tomu dodal.

Tolik informace k rezervaci a do p-- diskuse se přihlásil pan Černohorský.

Pěkné odpoledne, já budu reagovat na pana Dybowicze. Prosím vás, pane Dybowiczi, vy jste svéprávná osoba, si myslím. Takže pokud vy máte nějaké podezření, že je někde páchán nějaký trestný čin, tak jako osoba, jako občan tohoto státu máte možnost zajít na policii vy a oznámit to. Ano? Takže pokud opravdu myslíte, že nějaký trestný čin byl spáchán, běžte na obvodní oddělení nejlépe v této chvíli, protože tam určitě budou mít volno na vás a my budeme dál normálně pokračovat v jednání. Děkuju.

Tímto končím rozpravu k tomuto bodu a nechávám hlasovat o usnesení tak, jak je. Ne, pardon, byl tady návrh. Omlouvám se. Takže byl tady návrh pana zastupitele Krajíčka. Zastupitelstvo ukládá radě města, aby předložilo strategický záměr rozvoje městských lesů v horizontu deseti let. Pak byl doplněn pane poslancem Opálkou, že termín by měl být do zastupitelstva v září 2012. Může to takto být formulováno, nebo chcete to nějak doplnit? Vynechala jsem něco? Dobře. 17. 9. ZMO v září. Ano. Takže nechávám hlasovat o tomto návrhu. Zahajuji

hlasování.

Pro bylo třicet dva, proti nula, zdrželo se dva, nehlasovalo pět. Návrh byl přijat. Nyní nechávám hlasovat o návrhu, který byl přímo v materiálu, a to Zastupitelstvo města bere na vědomí stav a vývoj lesního majetku příspěvkové organizace Městské lesy Opava. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet sedm, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo dvanáct. Návrh byl přijat. Děkuji. A protože už dnes jednáme dvě hodiny v kuse, vyhlašuji desetiminutovou přestávku. Takže patnáct bychom se znovu tady sešli a pokračovali v jednání.

Blok odboru finančního rozpočtového začínáme projednáváním bodu čtyři dvanáct, závěrečný účet statutárního města Opavy za rok 2011. Vážení zastupitelé, vážení přítomní, z důvodu nepřítomnosti primátora města mně připadla povinnost jej zastoupit u bodů, které předkládá na dnešním zasedání on. Na programu jednání máme nyní před sebou bod čtyři dvanáct, závěrečný účet statutárního města Os-Opavy za rok 2011. Dovolte mi tedy, abych využila práva předkladatele a uvedla tento rozsáhlý a významný materiál. V souladu se zákonem o obcích a jednacím řádem našeho zastupitelstva byl tento materiál zveřejněn na úřední desce Magistrátu města Opavy dne 8. 6. 2012, to je více než patnáct dnů před konáním dnešního zasedání. Současně byl tento materiál rozeslán všem zastupitelům a členům finančního výboru. Mohu konstatovat, že jsme k dnešnímu dni neobdrželi ze strany zastupitelů a občanů města žádné návrhy, náměty či připomínky. Hned v úvodu se musím zmínit o skutečnosti, že se finančnímu výboru zastupitelstva bohužel nepodařilo tento materiál projednat na svém plánovaném zasedání dne dvacátého šestý 2012. Předpokládám, že v úvodu rozpravy k tomuto vystoupí i předseda finančního výboru Ing. Marek Veselý. A nyní již k vlastnímu materiálu. Struktura tohoto materiálu zůstala obdobná jako v minulých letech, přičemž v textové části jsou obsaženy veškeré podstatné a důležité informace. Detaily a přehledy k těmto informacím jsou pak v přílohových částech. Na rozdíl od loňského roku se v rámci tohoto materiálu neschvaluje rozčlenění zůstatku základního běžného účtu a finanční vypořádání za rok 2011, které je obsaženo pro úplnost tohoto materiálu v části B Hospodaření města. Jsou to tabulky dvacet šest až dvacet devět. Tuto část jsme již projednali na našem zasedání dne dvacátého třetího dubna 2012 a schválili jsme usnesením číslo dva-- dvě stě čtrnáct lomeno deset ZM dvanáct. Eh, tyto předložené návrhy. Hospodaření v roce 2011 bylo ovlivněno rozpočtovým provizoriem, které nahradil řádný rozpočet schválený dne druhého května 2012. V době rozpočtového provizoria proběhlo zabezpečení dlouhodobého financování projektů financovaných z rozpočtu z prostředků Evropské unie přijetím krátkodobého překlenovacího úvěru a následně pak dlouhodobého úvěrového rámce a samostatného dlouhodob-dlouhodobého úvěru pro financování akce Kanalizace Malé Hoštice. Od tohoto schodkového rozpočtu se odvinul i rozpočtový výsledek hospodaření, který oproti plánovanému schodku ve výši dvě stě pět milionů korun činí schodek v hospodaření šedesát jedna celých šedesát tři milionů korun, který byl pokryt takzvanou, takzvaným financováním, to je přijetím a, přijetí a splátky úvěru a změnou stavu na bankovních účtech. Ve schváleném rozpočtu na rok dvet-2011 bylo uvažováno s čerpáním úvěru v objemu dvě stě sedmdesáti milionů korun. Ve skutečnosti bylo čerpáno méně, a to dvě stě padesát jedna milionů korun. Všechny tyto prostředky byly použity pouze na předfinancování projektů spolufinancovaných z evropských, z Evropské unie a investičních akcí. Oproti tomu stojí splátky jistin těchto úvěrů, které byly rozpočtovány ve výši šedesát čtyři celých čtyři milionu korun. Ve skutečnosti pak činily sto třicet devět celých devět milionu korun. Rozdíl byl způsoben mimořádnými splátkami ze zpětného financování dotací v celkovém objemu padesát milionů korun v souladu s podmínkami úvěrové smlouvy a mimořádnou splátkou v objemu čtyřicet celých patnáct milionu korun, kterou jsme schválili usnesením číslo sto dvacet osm lomeno nula sedm ZM jedenáct dne devatenáctého září 2011. Ve skutečnosti k třicátému prvnímu dvanáctý 2011 dále nejsou zohledněny pravidelné čtvrtletní splátky za pololetí, čtvrtletí roku 2011 v celkovém objemu čtrnáct celých osm milionů korun, které byly zaplaceny 2. 1. 2011. I přes skutečnost mimořádných splátek je patrná nutnost čerpání úvěru. V souvislosti s reformou účetnictví veřejných financí od roku 2010 je vyčíslen i hospodářský výsledek z výnosů a nákladů, který činil po zdanění plus sto šedesát celých devadesát čtyři milionu korun. Velká část tohoto materiálu je věnovaná hospodaření příspěvkových organizací zřízených městem, z nichž žádná nevykázala hospodářskou ztrátu. Závěrem ještě doplním informaci týkající se

obchodních společností města, u kterých proběhly valné hromady, které schválily jejich hospodaření. Výkazy a komentáře jsou obsaženy v přílohové části. A nyní otevírám rozpravu k tomuto materiálu. Pan inženýr Veselý.

Tak já jenom asi zopakuji to, co jste říkala a to, co je uvedeno v bodu kontrola činnosti orgánů zastupitelstva města. Řádně svolaný finanční výbor se nepodařilo, nepodařilo se sejít v nadpoloviční většině členů finančního výboru, takže jelikož jsem jeden z těch, kteří nedostáli své povinnosti, tak se tímto zastupitelstvu jménem finančního výboru omlouvám. Nebylo to úmyslně.

Pan poslanec Stanjura je další přihlášený do diskuse.

Mně v tom materiálu chybí hodnocení, jak hodnotí rada města výsledek hospodaření. Teď nemyslím, že by mi tam chyběly čísla, tabulky, grafy. To tam všechno je, ale hodnocení. Už to, že podle mě je poměrně matoucí, že pracujeme s dvěma čísly. Pan Neříst to řekla, že rozpočet skončil schodkem mínus šest a čtyři milionů, ale výsledek hospodaření je plus sto šedesát milionů, což si myslím, že si zaslouží podrobnější vysvětlení, než tady je v tom materiálu, protože i někteří moji kolegové tvrdili, že po tom vysvětlení jim to je méně jasné než před tím vysvětlením, jo. Já osobně se blížím spíš k tomu druhému. Myslím si, že je dobře, že i městské rozpočty se blíží ve vykazování a ve struktuře normálním rozpočtům jiných, zejména obchodních společností, protože to, že jedenatřicátého dvanáctý uzavřete a fyzicky si spočtete peníze, ještě nic neznamená o tom, jak město či kraj nebo stát hospodařily. A mám pár, pár dotazů, kdy bych zejména chtěl porovnat roky dva deset, dva jedenáct v nějakých sumách a případně odpověď, v čem se to nejvíc lišilo a komentář k těm změnám. Tak Neří mi zajímají provozní výdaje celkem rok dva deset, dva jedenáct, změna za ten rok, v kterých položkách se-- a teď myslím sumačních. Teď nemyslím, když to řeknu takhle nákup spotřebního materiálu místo dvou tisíc tři tisíce a změna tisíc korun, ale v nějakých sumačních nebo v těch, které si myslíte, že jsou zásadní pro tu změnu, ať už v plusu nebo v mínusu. Rád bych se zastavil u dotací, a to na obou dvou stranách. Jednak u získaných dotací, kdy já bych řekl, že větší polovina jsou ty, které dostáváme na výkon státní správy plus ty, které dostáváme na sociální dávky. To znamená ty město dostane, ať už se město snaží nebo nesnaží. To myslím, že kolem čtyřista milionů, pokud mě paměť neklame, tak nějak by to mohlo. Zajíma-zajímají mě ty ostatní. Kolik bylo těch ostatních, kolik z nich se podařilo získat a zabezpečit v minulém volebním období a kolik v tomto? Protože já z tohoto jsem pochopil volebního období si pamatuji jenom jednu dotaci a to je těch nešťastných sedm milionů na DÚRku severního obchvatu. O tom chcu mluvit ale v jiném bodě, ne, ne u závěrečného účtu, protože se to závěrečně... Takže jsem nenašel v zásadě žádný, žádný projekt z tohoto volebního období, který by získal dotaci. Takže bych potřeboval celkové peníze a mimo ty, které mu posílá stát a kolik z toho bylo jakoby zabezpečeno, ať už formou IPRM nebo IOPu či jiných, jiných operačních programů v minulém volebním období. Stejně tak mě zajímá poskytnuté dotace. Kolik jsme celkem poskytli dotací jako město v objemu, kolik to bylo v roce dva deset a v čem byl ten nejvyšší rozdíl a kolik vlastně poskytnuté dotace, jak velkou částkou se podílejí na provozních výdajích? A teď mluvím o dotacích, nemluvím o příspěvcích. Jo, určitě nemyslím příspěvek divadlu nebo příspěvek, příspěvek knihovně. To jsou prostě jiná čísla. Teď mluvím o dotacích. Já kdyžtak se přihlásím ještě jednou. O dotacích, ať už v grantových programech nebo mimo grantové programy nějakých jednorázových.

Já jenom pro upřesnění, to chcete teď všechno zodpovědět ty otázky nebo jakým způsobem?

Ano, já bych chtěl. Pokud něco nejste schopni odpovědět v této chvíli, tak třeba říct co a pak, pak to bude do těch třiceti dnů písemně. Ale myslím si, že aspoň některé ty základní údaje by se daly odpovědět rovnou nahrubo. Jo a pokud, pokud ne, tak, tak se prostě dozvím, že se to, že se to dozvím písemně.

Tam byla úplně na začátku dotaz, jest-- co na to rada města.

Jak ten rok rozpočtový dva tisíce jedenáct, teď nemyslím čísla, ale z hlediska toho, jak je rada spokojená s tím rozpočtovým rokem, tam mi to hodnocení chybělo. Ten subjektivní pohled Rady města, pokud takový existuje. Pokud ne a má ho každý radní zvlášť, tak to se nechci ptát každého radního zvlášť. Takže

na to odpovím hned. Tam žádný názor kromě toho, že rada schválila tento materiál a posunula do zastupitelstva, tak neexistuje. A další dotazy asi předám panu vedoucímu, jestli to má v těch materiálech, jestli jsme schopni na všechny zodpovědět.

Dobrý den. To stanovisko rady, jak paní náměstkyně tady sdělila, my nemáme k dispozici. Ten materiál se projednával klasicky v radě a takto byl posunut do zastupitelstva. Já bych se chtěl zmínit k tomu, k tomu hospodářskému výsledku tak, jak pan poslanec tady- Vládě. Samozřejmě to účetnictví veřejných financí a obcí se stále více blíží tomu podnikatelskému pohledu na věc. I ten hospodářský výsledek po zdanění, který tam máme, těch sto šedesát milionů, vlastně ještě není úplný, úplně, úplné finále tady z tohoto pohledu, protože ještě za rok 2012 například bude ovlivněn významnou položkou, jako jsou odpisy dlouhodobého majetku, protože tato, tato hodnota ještě zatím ta závěrka neobsahuje. Jinak ta reforma účetnictví běží už od roku 2010, takže z pohledu nákladů a výnosů je tam celá řada takových těch klasických položek, jako jsou to různé dohadné položky, různá časová rozlišení, opravné položky k pohledávkám po splatnosti například, které v roce 2011 byly jenom u pohledávek v samost-, v samostatné působnosti. V letošním roce 2012 už se budou tvořit nebo se tvoří, pardon, protože se tvořily za první čtvrtletí i z u pohledávek z přenesené působnosti. Co se týká tady těch údajů z hlediska změny těch tabulek nebo těch pohledů, pohledů jako takových. V podstatě se snažíme ten materiál nějakým způsobem zachovávat tu strukturu, na kterou, která tady nějakým způsobem historicky vznikla. Nicméně samozřejmě jsou tady ty nové pohledy do toho a k těm údajům asi teda bysme potřebovali nějaký prostor. A z našeho pohledu by bylo nejlépe teda to vidět písemně na tuto záležitost a případně to potom implementovat do toho, do toho materiálu závěrečného účtu, aby to byla standardní příloha tady v tomto smyslu. To je asi vše. Do mě okamžik, paní náměstkyně.

Já jenom ještě k tomu dotazu, co se týkalo těch dotací. Ono bylo velmi těžké na rok 2011 získat nějaké dotace, když jsme byli v provizorium rozpočtovém. Takže k tomu dotazu si myslím, že je jednoznačné, že no za, vlastně nebyla žádná nová dotace získána a proplacena. To se nestihlo. Samozřejmě, že se žádá o dotace průběžně další, ale to bude, nastane až v dalších letech. Nevím, jestli ještě zbývá nějaká dotaz. Ještě panu vedoucímu předám slovo.

Ten materiál je opravdu rozsáhlý nebo jsme toho názoru, že opravdu rozsáhlý je. A například co se týká dotací, takže v té části, v té úvodní části, v té textové části vlastně je z jedněch těch tabulek, vlastně je to kapitola jedna čtyři přijaté dotace konkrétně. Takže jsou tam rozpracovány ty dotace podle jednotlivých poskytovatelů. To znamená, že z té tabulky lze například vyčíst, že z Úřadu regionální rady soudržnosti Moravskoslezsko jsme obdrželi sto šedesát sedm celých devět milionů, když to zaokrouhlím. Ale je tady prostě i ten detailní, detailní rozbor podle jednotlivých poskytovatelů. To asi tak vše.

Pan doktor Staňo se hlásí do diskuze.

Děkuji za slovo. Přečetl jsem si závěrečný účet města i pochopil jsem, že domácí hospodaření a kalkulačka, která mi stačila sedm let v příspěvkové organizaci, nestačí a zvláště textová část je dost umělecké dílo. Čili jsem se ptal inženýra Drösslera, na které umělecké škole se dá doplnit ekonomické vzdělání. Nicméně dovolím si vypíchnout pár věcí. Podle srovnání starého srovnání skončilo období ziskem sto šedesát milionů devět set třicet pět tisíc. Když se podívám na zprávu auditora, město v roce 2011 jako konečný uživatel nebo příjemce přijalo na základě schválených vyúčtování realizovaných projektů a v rámci průběžného financování projektů dvěstě třicet devět milionů. Naproti tomu město uskutečnilo výdaje ve výši dvěstě třicet jedna milionů. Když se podívám na zadluženost, proti předchozímu roku se zvýšila zadluženost cirka o sto milionů. Dotaz zní: Na co jsme potřebovali úvěr?

Vy jste tady položil řadu čísel vedle sebe. Nejsem si úplně jistá, jestli se dají tato čísla takhle jednoduše sčítat a odčítat. Takže úvěr jsme potřebovali na to, abychom byli schopni profinancovat dotace. Když se podíváte na tabulku dotací z roku 2011, které měly už být proplaceny, tak tam máte objem sedmdesát jedna celých šest milionů korun. Doposud jsme pouze dost, obdrželi dotaci ve výši čtyři celé tři miliony, která je stále uvedena v té tabulce neobdržených. To mezitím, než ten materiál došel až do zastupitelstva, tak byla obdržena. Takže je jasné, že pokud město- Potř-- chce fungovat v nějakém normálním režimu, tak by těch sedmdesát milionů muselo držet ve svém rozpočtu a nebyla by schopno, eh, fungovat v tom rozsahu, v jakém má. Proto jsme potřebovali zajistit úvěr, který se ovšem průběžně splácí a v roce 2014 by to zadlužení města mělo být a všemu, všechno tomu nasvědčuje, v podstatě menší než v roce 2010, když se vzal třistamilionový úvěr v minulém období, který se splatí do toho konce volebního období. Pan inženýr Drössler to možná chce ještě nějak doplnit.

Co se týká, co se týká toho úvěru, tady pochopitelně o tom už při přijímání při veřejných zakázkách na tyto úvěry byla velká rozprava, velká diskuse. Jsou to dva problémy v podstatě, jo, je to problém vlastně řešení cash flow města tak, aby průběžně město bylo schopno řešit své závazky. Ale je to taky i problém vlastně toho zpětného financování některých typů dotací, které máme, případně ty speciální podmínky, že poskytovatel tam, kde je možné, tam, kde je to průběžné financování prostřednictvím těch modifikovaných plateb, které běží a bezpochyby městům a našemu taky velmi pomáhá. Nicméně jsou tam pravidla, kdy poslední faktury nebo poslední faktura musí být proplacena přímo s tím investorem, to znamená městem a následně tep-, následně teda probíhá potom kontrola, kontrola celého toho projektu. Tady pochopitelně nebo pochopitelně, prostě dochází tady k problémům. Ty projekty, které město realizuje, jsou rozsáhlé jak po té stavební části, tak i po té stránce ekonomické. A ta zkušenost prostě z těch projektů je taková, že asi není úplně v lidských silách prostě, aby všechno bylo stoprocentně. To znamená, že pokud je tam to financování nastaveno těch osmdesát pět dotačních a patnáct našich, tak tento výsledek dosahujeme zřídkakdy. A ten podíl toho města je vždy o něco vyšší. A je to zase trošku tlak na rozpočet jako takový. Je třeba taky říct, že na tom předchozím zastupitelstvu, kdy se schvalovalo finanční vypořádání, finanční vypořádání a za, eh, použití zůstatku základního běžného účtu, tak v podstatě po nějakých ponechaných rezervách, které vždycky nějakým způsobem zastupitelé nechávali v rezervě pro nějaké nenadálé události, tak bylo rozděleno čtyřicet devět milionů korun. Už tady z tohoto pohledu pochopitelně, že pokud nemáme vyúčtovaných sedmdesát milionů dotací, ať už jsou důvody takové či onaké, tak v každém případě tyto prostředky, kdyby byly zaplaceny přímo z rozpočtu kryty běžnými příjmy, tak by způsobily zásadní úbytek toho základního běžného účtu a dostavovali bychom se k té potencionální nule. To znamená, pravděpodobně stejně bychom se nevyhli financováním nějakých prostřednictvím nějakého kontokorentu či nějakých podobných nástrojů.

Takže v podstatě ten úvěr, když byla ta otázka položena proč úvěr, tak je proto, aby bylo zajištěno cash flow a bezpečné hospodaření města v tomto smyslu. Pan poslanec Stanjura.

No, připadá mi to jako fakt inova-inova-inovativní postup ekonomické teorie, že investiční úvěr mi zajišťuje cash flow. To si teda myslím, že to fakt, fakt neplatí, že to prostě je špatné použití investičního úvěru. Vy jste si na cash flow vzali investiční úvěr. Investiční úvěr se dělá na něco jiného. Já jsem se zeptal úmyslně na ty základní parametry, protože jak chceme to hospodaření hodnotit, jestli jsme se zadlužili hodně nebo málo, když nevíme, jestli jsme stlačili třeba provozní výdaje proti roku dvacet. Stlačili nebo nestlačili? Jsou mzdové, je třeba objem mzdových prostředků stejně jako u státu, kde poklesl reálně o deset procent podle závěrečného účtu státu? Já si myslím, že nepoklesl objem mzdových prostředků. Proto se ptal na ty dotace, abychom porovnali dotace v roce devatenáct a dvacet. Takže pokud nemám základní parametry sumační, teď nemyslím, že máme málo údajů těch konkrétních až do té koruny, ale přece potřebujeme nějaký trendy, porovnání a ty základní jako aspoň to provozní, kapitálové. A pak se můžeme bavit o těch, u těch úvěrech, jo. Těch sedmdesát jedna milionů, taky bych k tomu chtěl nějaký komentář. Ten Tyršák už někde visí tři čtvrtě roku? Minimálně. Tak jako já bych chtěl vědět, jestli, jestli jsme už intervenovali na ÚHOSu, ať už rozhodnou nebo v jakém, v jaké fázi to je, protože podle mých informací je to nechtějí proplatit, že tam je nějaký problém s veřejnou zakázkou, ale nevím, v jakém je to stavu, kde to vlastně vázne a myslím, že už to bylo loni, jako že už jsme loni očekávali ty peníze, jsme v červnu dva dvanáct. K tomu teda slouží pak ty provozní úvěry. Je jasné, že kdyby těch sedmdesát milionů došlo ještě v loňském roce. Stejně tak proto jsme se ptali, kolik těch dotací se podařilo zabezpečit jakoby v minulém volebním období, když ty peníze chodí letos a budou chodit ještě příští rok a možná i přespříští rok. Jestli náhodou nehrozí, že za rok nebo za dva, až ty dotační tituly dojedou, jestli jsme na to připraveni nebo, nebo najednou zjistíme, že nemáme na nic a provozní výdaje rovná se příjmy, příjmy rozpočtu. Myslím si, že tam chybí analýza kapitálových příjmů. My jsme o tom se přeli. Já si myslím, že ušlé peníze při špatném prodeji jsou stejné jako zbytečný výdaj. A mohli bychom jmenovat několik případů špatných třeba nákupů. Zhruba před rokem nebo možná to už je patnáct měsíců můj kolega Marek Veselý tady napadal nevýhodný prodej pozemku v samotném centru u Fortny, jestli se nepletu. Odpověď byla, že je to nutné, protože každou chvíli začneme dělat projekt Stříbrného jezera a potřebovali jsme se s tím člověkem domluvit. Dobře, to jeden pochopí, ale rok utekl. Pode-projekt Stříbrné jezero je ve stejném stavu jako před dvanácti měsíci. Neviděl jsem, že by se vypisoval nějaký tendr nebo něco a, eh, prostě jsme na ten obchod zapomněli, který byl, a myslím, že si to přiznávali i vy, že byl jako ekonomicky extrémně nevýhodný, eh, pro město, protože je tam propad kapitálových příjmů zcela evidentní, když se podíváte do, do aspoň těch základních čísel. Když u daní a poplatků je ta-- je ten výnos skoro stejný, tam ten propad je minimální. Já se přihlásím znova teda, když ty tři minuty fakt běží rychle, jo? Ne, já mám ještě nějaké dotazy, tak já se ještě přihlásím. Jenom bych teda poprosil podrobnější informaci ne k jedna sedmdesáti a tím pádem šedesáti sedmi milionům, pokud čtyři miliony došly z toho seznamu na straně sedm.

To bylo mimo. Těch-- to byl stav k třicátému prvnímu dvanáctý, takže dneska už je to trošku jinak o tu jednu dotaci. Co se týká toho Tyršova stadionu, já nemám úplně podrobné informace, ale samozřejmě se intervenovalo na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Bohužel ani po těchto intervencích a dotazování nemáme stále žádné rozhodnutí a dotace je stále v nedohlednu. To jenom k tomu, nevím přesně podrobnosti. Kapitálové příjmy. Je to otázka asi rozhodnutí. My jsme se rozhodli neprodávat veškerý majetek nebo prostě v takovém rozsahu majetek tak, jak bylo v minulosti. Takže majetek se sice prodává, ale ne tak-- v takovém rozsahu, takže proto klesly kapitálové příjmy. Stříbrné jezero, není pravda, že se nic neděje. Stříbrné jezero, museli jsme dokončit ty zásadní výkupy tak, abychom mohli, eh, vlastně dokončit žádost o tu dotaci, která tam je přislíbena. Momentálně je už přepracovaný projekt a kolega mě ještě doplní, ale prostě pracuje se na tom, aby se dokončil do konce roku ten proces té žádosti o ten příspěvek z Ministerstva pro místní rozvoj. Takže já předám slovo kolegu náměstkovi.

Tak abych to uvedl na pravou míru a víceméně to, co chcete slyšet. Ano, v roce 2011 veškeré dotace nebo devadesát devět celá devět procent dotací byla získána ještě předchozím vedením města. Je to víceméně samo sebou, protože programovací období je vždycky na čtyři, pět let, stejně tak jako 2014 až 2020, a příprava pro tady toto programovací období bude na nás a my budeme připravovat projekty pro tohle toto období tak stejně tak i vy jste připravovali, eh, projekty na to předchozí období a my je plníme, protože na strategickém plánu rozvoje města a integrovaném plánu rozvoje města se podílela celá veřejnost a s řadou projektů se ztotožnila stejně tak jako stávající vedení, které tyhle tyto projekty dotahuje do zdárného konce. Takže ano, v roce 2011 devadesát devět celá devět procenta dotací bylo získáno ještě vámi.

Pan doktor Staňo se hlásí do diskuse.

Tak jak byl můj dotaz vysvětlen, docela tomu rozumím, jo. Docela rozumím tomu, že jsme přijali cirka nějakých sedmdesát čtyři milionů na dotacích, ale proč píše auditor dvě stě třicet devět milionů? Mám teda považovat zprávu auditora za nevalidní? Nebo proč to tak píše?

Já se omlouvám, tuto věc teď budeme muset prověřit, jako neumím teď v daný okamžik na to prostě odpovědět. Asi tam došlo k nějaké chybě. Teď opravdu nevím v daný okamžik.

Pan poslanec Stanjura.

Já jsem myslel, že mi pan náměstek Halátek odpoví k tomu Stříbrnému jezeru. Mluvil úplně o něčem jiném. Já jsem říkal, to je před rokem. My jsme, my jsme se vysvět-- bylo to podle mě v dubnu dva jedenáct. Ty poslední výkupy, který jste myslel, jsme červen dva dvanáct, tak jenom nepatrný dotaz, když jsme to před rokem koupili, jak daleko jsme se posunuli? Nic jiného zatím nebylo, protože to byl podle mě evidentně, evidentně nevýhodný obchod. A já jsem nemluvil o objemu prodeje majetku, protože to je politické rozhodnutí, ale o způsobu a o tom, zda to prodáváme tak, abychom měli co největší zisky nebo ne. A tady já jsem přesvědčen, že, že to tak prostě není a mohl bych jmenovat konkrétní případy, ale to si nechme třeba na majetkový bod a ne do závěrečného účtu. Pak ty peníze samozřejmě chybí. K těm dotacím, nejsou jenom evropské peníze a není pravda, že všecko bylo, bylo nachystáno na začátku programovacího období. To znamená evropské dotace jsou kromě IPRM, ať už je to z IOPu nebo IPRM z ROPu, tak jsou otevřeny další projekty, ke kterých se žádat dalo nebo, nebo dá. Ale jen tak namátkou si vzpomenu některé akce, které byly ze státních dotačních titulů, jako třeba kanalizace Malé Hoštice nebo z krajských titulů třeba- Ten vnitroblok, jak je parkoviště Masařská, myslím, že se tomu říká, teď nevím která, protože tam těch vnitrobloků bylo několik. Ten směrem k Hrnčířské ulici se dělal za krajské peníze a tak dále. A já jsem prostě zaznamenal jedinou dotaci, a to je těch sedm milionů na akci, o které jsem bytostně přesvědčen, že nepotřebujeme, protože ti samí mě přesvědčovali dva roky před váma, jak je třeba udělat DÚRku. Navíc tu DÚRku má dělat stát a skutečně se do roku 2025 nebude stavět, jako reálně, to se prostě nedá ani stihnout. A-a víte mnozí z vás, jak dlouho platí územní rozhodnutí. A navíc jste to ještě špatně odsoutěžili, jo. Takže já se ptám, a tohle ten dotaz, když tam nejsou ty provozní peníze, dotační tituly směrem dovnitř, dotační tituly směrem ven, abychom viděli ty trendy, aby, aby rozpočtový výhled nebyl jenom cár papíru. Dneska v jiném bodě máme, že ukládáme finančnímu odboru něco zapracovat do rozpočtového výhledu. To si myslím, že se takhle vůbec nedá dělat, jako takhle jakoby jednolitě vytrhávat, vytrhávat budoucí náklady a dávat je do toho, když nemáme ani analýzu toho, co se stalo v roce dva jedenáct nebo dva deset nebo poslední tři, čtyři roky, abychom viděli nějaké, nějaké trendy. Mno, určitě už dneska víte, o kolik přijde víc peněz z hazardu. Jo a teď nemusíme se držet optimistických čtyřicet milionů ministerstva financí a můžeme mít minimalistický odhad pětadvacet. A pětadvacet za tři roky je pětasedmdesát. To jsou jako pěkné peníze. Tak jestli se už bavíme o tom, které sporty z toho podpoříme nebo jak je, nebo jakou část dáme na sport, jakou část dáme případně na kulturu nebo, nebo na charity. To jsou přece zásadní částky, které jakoby mohou změnit strukturu výdajů, eh, strukturu výdajů města. Když o tohle se jakoby město v uvozovkách nezasloužilo, protože je to nějaká změna legislativy. Stejně tak z rozpočtového určení daní přijde z pravděpodobně jakoby vyšší, vyšší příjmy, takže se podle mě dá, dá jakoby do-- lépe finančně plánovat, ale pokud nemáme rozbor v těch sumách, je jako dobře, že víme, že na každé příspěvkové organizaci typu nejmenších mateřských škol víme, kolik byl spotřební materiál, ale potřebujeme to vědět v sumě, abychom viděli, jaké jsou trendy a jestli nám vůbec něco zbude na investice. A ještě k těm úvěrům. Jak už jsem se podíval, tak jak pan vedoucí měl zapravdu, nejhorší, největší úrok nebo jako nejhorší v této chvíli u té, u toho fixu, že jo, těch tři celé čtyřicet devět byl za rok dva jedenáct evidentně suverénně nejhorší úrok, protože ten PRIBOR, pokud se nepletu, byl kolem jedna celá, jedna celá dva v průměru, pane vedoucí. Pane vedoucí, mě neposlouchá. Byl zhruba-

Poslouchám, jo, ano.

Já si

jen chci ověřit, jestli ten PRIBOR byl v průměru za rok dva jedenáct zhruba jedna celá dva. Já jsem tak nesledoval už úplně, úplně. Nebo triém PRIBOR, jestli byl zhruba jedna celá dva v průměru. Protože pak z toho tři sta milionů úvěru platíme, jenom pro představu, platíme jedna celá dvacet čtyři nebo jedna celá osmnáct ročního úroku, což si myslím, že jsou opravdu levné peníze.

Určitě s tím se dá souhlasit, nicméně ten fixní ú-, ten úvěr na tu kanalizaci v Modlířovicích, kde to je fixem, tam to bylo, tam je to ve vztahu k možné nebo respektive k dotaci, která se realizuje k úrokům, jo. Proto to bylo takto nastaveno.

Ne to já

samozřejmě vím, jenom jsem chtěl to porovnání u těch fixních a u těch plovoucích, protože není to tam zmíněno. Jsou tam jenom absolutní částky, ale myslím si, že potom u těch plovoucích to bylo od jedna celá dvacet tři přes nějakých dva jedna až po tři jedna, jo. Nic, nic víc jsem nevím. Já vím, že aby se proplatily ty úroky, takže musel být fix a navíc je to jakoby dotačně propláceno.

Určitě je to tak.

Tak já abych odpověděl na ten dotaz směrem k Stříbrnému jezeru. Eh, na základě konzultací na Ministerstvu průmyslu jsme se dozvěděli, že připravený projekt tak, jak je připraven doku-, vlastně dokumentačně, tak vzhledem k tomu, že tam proběhlo nějaké, eh, nějaká výměna lidí na těch postech, tak náš projekt za sto čtyřicet milionů zhruba tak, jak byl naceněn nebo sto dvacet, sto čtyřicet, tak není možný, protože v rámci meziresortní komise bylo schváleno pouze nějakých šedesát pět milionů pro Opavu. Z toho důvodu byla ta dokumentace přepracována a v tuto chvíli by každým dnem měla započít, eh, započít projednávání vlastně územního, územního rozhodnutí a následně i stavebního povolení. Potom se to předá Ministerstvu průmyslu, aby mohlo tendrovat a ten projekt, projekt provést.

Děkuji, vy jste chtěl ještě odpovědět nebo já nevím, jestli chcete hned odpovědět. Co se týká toho hazardu, my jsme si samozřejmě vědomi, že přijde zřejmě více peněz než v minulých letech. Otázka je taková, že doposud ta částka, která je na účtech města, dosahuje asi sedmi milionů korun a nevíme prostě, kdy a kolik teda těch peněz z hazardu bude. Samozřejmě probíhají diskuse o tom, jakým způsobem by se tyto peníze daly použít. Ty diskuse probíhají na různých úrovních, ale vzhledem k tomu, že ještě peníze nejsou, tak není ta diskuse ani ukončena. Co se týká toho DÚR, tak jistě víte i vy, že u takto významných staveb, jako je severní obchvat, tak se dá prolongovat vlastně nějaké územní rozhodnutí, takže to není úplně předčasné dělat nějakou přípravu. Takto to bylo rozhodnuto, nastartováno. To, že byla soutěž nějakým způsobem připomínkovaná Úřadem pro hospodářskou soutěž, to je fakt. Teď se vrátit do momentu před rozhodováním o z-, o dodavateli- Té zakázky. Uvidíme, jak to, jak se to bude vyvíjet dál ten výběr. Takže to k tomu. Do diskuse je při-přihlášen pan inženýr Michalík.

Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu mít žádný apel, já budu mít spíše jenom prosbu. Všiml jsem si, že do diskuse se přihlásil pan Dybowicz. Samozřejmě jakožto občan města Opavy má na to právo. Já bych ho chtěl jenom tady požádat, aby mluvil věcně, krátce a aby nepoužíval žádná, no, žádná osobní invektiva, aby zachoval dekorum tohoto zasedání. Děkuji.

Pokud teda není nikdo ze zastu-- takže pan doktor Staňo ještě se přihlásil ze zastupitelů.

Mám spíše dotaz. Jen, jedná se příloha jedna, návrh na rozdělení výsledku hospodaření. Jedná se o příspěvkové organizace. Tam jsem nepochopil, některé školy tvoří zisk. To je jedna věc a druhá věc je příděl do fondu odměn, v tom případě nekopíruje zisk.

Jestli na to můžeme nějak zareagovat? Nevím, jestli je tady někdo z odboru školství, aby vysvětlil, co se děje ve školách. Paní magistra Konečná už je na cestě k mikrofonu. Mohl byste jenom zopakovat, pane doktore, tu otázku pro paní magistru Konečnou? Vy jste mluvil o tom, že některé školy tvoří zisk a ž-- mzdy-

Ten zisk je určen do rezervního fondu nebo do fondu odměn. A pak jako pokud to budeme otočit tohle zisku, tak pak by měla ta fond odměn kopírovat zvýšení rezervního fondu.

Vytvořený zisk se převádí do rezervního fondu. Ze zlepšeného hospodářského výsledku jde zisk do rezervního fondu. Ne vždycky, část jde do fondu odměn. A část jde do fondu odměn. Ano. Nekopíruje, ten výše fondu odměn nekopíruje vytvořený zisk úplně. A proč by ho měl kopírovat?

Tak škola, která vytvořila největší zisk, či milion korun, má sto tisíc odměn. Ale třeba škola, která vytvořila patnáct tisíc, má jenom tři.

Ano.

Ale čtyřicet pět tisíc má dvacet pět, ale stejně tak-

Ano.

Ta, která vytvořila padesát pět, nemá nic.

No to je možné, protože oni mají doplňkovou činnost nějakou ty školy a z té doplňkové činnosti platí pedagogy, kteří vedou kroužky na školách. A je to všechno z doplňkové činnosti. Není to nic z hlavní činnosti, všechno, co si vydělají sami. A každá škola si navrhne samozřejmě tu výši odměn podle svého.

Jestli to takhle stačí? Stačí takto odpověď, pane doktore?

Ano, ta škola je příspěvková organizace, to nemáme nějakým procentem, že ty dostaneš tolik, ty dostaneš tolik. Oni si to víceméně navrhnou sami a většinou to odůvodňují proč. Kolik mají kroužků, kolik mají pedagogů, kolik jim dávají odměnu. Asi tak.

Dobře, já ještě předám slovo paní Grigarové.

Já bych ještě s dovolením reagovala na dotaz pana doktora Stani, proč pan auditor uvádí, že přijatých dotací bylo dvě stě třicet devět a výdajů dvě stě třicet jedna. Tohle číslo kopíruje, kolik bylo přijatých dotací s takzvaným ÚZ, to znamená ze zdrojem a nástrojem, a kolik bylo výdajů s tímto ÚZ, to znamená s tímto zdrojem, nástrojem. To znamená, to jsou uznatelné náklady. Uda-- u spousty projektů těch neuznatelných výdajů je taky hodně, takže proto ta ota-- ta odpověď jako je v tomhletom směru.

Takže pokud není nikdo další ze zastupitelů, tak já bych teda předala slovo panu Dybowiczi, který je přihlášen do diskuse. A poprosila bych ho, aby vystupoval k bodu závěrečný účet SMO za rok 2011 v souladu s naším jednacím řádem.

Klidně budu vystupovat k bodu, pokud vy budete komentovat výpady vůči mojí osobě, ano paní Brady? Buďte tak laskavá. Pane Michalík, udělejte si pořádek ve svém životě, potom můžete něco mluvit o dalším, ano? Já jsem se ptal tady na peníze z městských lesů. Ptal jsem se na to, jak je to s tou rezervací, pane Michalík. Tam totiž byly sto, stopadesátileté smrky. Ty jistě kůrovcové ani jiné kalamitě nepodlehly.

Ty

podlehly pile.

Teď už neprojednáváme městské lesy,

pane Dybowiczi.

Dobře, ale to jste mu měla říct vy. Já chci se zeptat, jak se vyvíjí úvěr tři sta milionů, které vzala ODS tady na nákup Slezanky? A jestli tahle budova splácí tenhleten úvěr a jak ho splácí a hlavně z čeho ho splácí, když je prázdná, není v tom žádný nájemce de facto- Jestli se to splácí z jiných úvěrů nebo z jiného, to by jistě pana Michalíka taky zajímalo. A mě to taky zajímá. A pak mě zajímá prodej, eh, prodej objektu, eh, na Krnovské v kasárnách za sedm milionů korun. Na základě čeho? Na základě jakého soudního z-znaleckého odhadu? Tohle by mě teda velice zajímalo. Pan Michalík jistě tohle pochopí, že to je věcné. Takže příště se otírejte prosím vás buď o sebe, anebo doma provádějte jinou rétoriku, ale nedotýkejte se moje osoby.

Máte ještě

někdo něco k tady k tomuto bodu?

Dáte mi to písemně? Anebo teď mi to zodpovíte, jak se splácí tři sta milionový úvěr ze Slezanky, která je prázdná. Chtěl bych to vědět.

Takže já předám slovo panu-

A hlavně na základě jakého znaleckého pos-posudku byla prodána, byl prodán objekt v kasárnách na Krnovské za sedm milionů korun. Tohleto je pánové zlodějina.

Dobře, takže druhý dotaz vám můžu zodpovědět já. Ano, objekt byl prodán za cenu znaleckého posudku, který byl vy-vypracován znalcem, který byl jmenován řádně soudem, který, eh, a tento znalec prostě určil cenu tržní tohoto objektu na základě výpočtů na základě prostě regulérních, eh, pravidel, podle kterých se určuje cena. A pan vedoucí snad bude mít odpověď na to, z čeho se splácí ten úvěr tři sta milionů korun.

Tak za prvé je třeba říct, že ten úvěr byl čtyři sta milionů korun, z toho bylo dvěstě sedmdesát milionů určeno na nákup Slezanky, takto, takto to bylo, takto to bylo rozhodnutí zastupitelstva. Eh, mezi těmi úvěry, které město má, samozřejmě nejde rozlišovat, takže ten úvěr se splácí řádně tak, jak jsou nastavené úvěrové smlouvy a splátkové kalendáře. K tomu není co víc dodat v podstatě. Ten zbytek peněz, jenom možná ještě bych doplnil, byl, byl používán vlastně taky k profinancování vlastně těch projektů spolufinancovaných z peněz Evropské unie. Takže to je vše k tomu.

Takže ještě znova pan Dybowicz.

Podal jsem jasně dotaz, z čeho se splácí úvěr na Slezanku, když se nesplácí z téhleté budovy? Je tady nějaký podnikatel ODS, který když koupí dům, tak to splácí z nějakých jiných šustivých peněz než z toho, že pronajme části tohoto domu? Potom je vám to jasný, že tady něco nehraje. Takže se ptám, jaký je propad-

Dobře, takže-

Jaký je

propad v úvěru na Slezanku? Z čeho se splácí? Mě jako občana zajímá, z čeho splácíte úvěr, když tahle budova je prázdná, není pronajata. Odkaď se berou peníze? Já to osobně pokládám za nečestné. Pokládám to, že tyhlety peníze se berou z jiných věcí, který by mohly jít na ten sport, co tady říká pan Stanjura. Mohli bychom to dát třeba někomu jinému. Anebo taky do krabice od nějakého vína, že ano? Mě zajímá, z čeho se splácí a jaký je dluh. Vývoj. Víte co, paní Brady? Chci to písemně. Vidím, že evidentně mi nejste schopna odpovědět zodpovědně a nemá se co tady říct. Jaké Evropská unie? Jaký jste bral úvěr z Evropské unie tady na Slezanku, prosím vás, co jste to tady mluvil o tom? Mě zajímá, jak se to splácí, jaký je dluh a kdo za to nese vinu taky.

Takže my vám odpovíme písemně. Eh, nicméně jenom pro doplnění, ze Slezanky se celou dobu vybírá nájemné, které je zhruba v objemu osmi milionů korun. Od 1. 7. je tam nový nájemce, takže to nájemné bude minimálně osm milionů korun. Podle obsazenosti, podle výnosů bude i vyšší. Takže tolik. Pokud není nikdo další do diskuse, do rozpravy, takže uzavírám rozpravu a nechávám hlasovat o usnesení tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet pět, proti jeden, zdržel se jeden, nehlasovalo třináct. Usnesení bylo schváleno.

Pokračujeme projednáváním bodu pět dvanáct Dotace ostatní. Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu a nechávám hlasovat o usnesení tak, jak je předloženo. Neschvaluje bod A B. Zahajuji hlasování. Pro bylo třicet šest, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo čtyři. Usnesení bylo schváleno.

Projednáváme bod šest dvanáct Schválení smluv. Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu a nechávám hlasovat o předloženém usnesení. Zahajuji hlasování. Pro třicet dva, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo osm. Usnesení bylo schváleno. Tímto jsme ukončili projednávání bloku Odbor finanční a rozpočtový a

začneme projednávat bod tři nebo blok tři Městská policie Opava a já předávám slovo panu kolegovi Žídkovi.

Děkuji, dámy a pánové, projednáváme bod koncepce Městské policie Opava pro období let 2012-2016. V úvodu mi dovolte, abych přizval ke stolku předkladatelů pana magistra Kokoře, který vám v krátkosti v krátké, v krátké prezentaci představí novou koncepci městské policie. Poté zase otevřu diskusi. Děkuju.

Dobrý den, vážení zastupitelé, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám představil koncepci Městské policie na léta 2012 až 2016. Prezentaci této koncepce jsem shrnul do několika slajdů. Na prvním slajdu jsem znázornil organizační strukturu výkonu služby Městské policie z roku 2007, platnou do konce prosince roku 2011. Nevýhodou této organizační struktury byl velmi nízký počet strážníků vykonávajících službu o víkendech, svátcích a noční době. Naproti tomu výkon denní služby v pracovních dnech byl předimenzován, stejně tak byl nadbytek vedoucích zaměstnanců. Prosím o další. Cíle koncepce. Hlavním cílem této koncepce je efektivní a hospodárná činnost městské policie ke spokojenosti občanů, s kterou souvisí změna přístupu strážníků k policejní práci orientovanou na službu veřejnosti, odklon od terminologie vojensky organizovaných sborů k terminologii organizace poskytující služby. Dále pozice-- posílení pozice okrskáře a identifikace míst, kde je zapotřebí zaměřit činnosti městské policie na úseku prevence a propagace. Etapy koncepce. V této koncepci byly stanoveny dvě etapy. První etapa je krátkodobá a druhá střednědobá a dlouhodobá. Co se týče krátkodobé etapy, naplnění všech krátkodobých cílů je stanoveno do 31. 12. 2012. Mezi těmito cíli bych se zmínil o efektivním způsobu řízení, méně vedoucích zaměstnanců, více strážníků v přímém výkonu služby. Dalšími úkoly této etapy je zvýraznění městské policie jako ostatní složky integrovaného záchranného systému, zavádění moderních technologií, stabilizace okrsku s důrazem na osobní a místní znalost. Střednědobá a dlouhodobá etapa. Naplnění všech těchto cílů etapy bylo stanoveno do 31. 12. 2016. Za zmínku zde stojí vytvoření optimálních pracovních podmínek, kde patří i volnočasové aktivity, udržování fyzické a psychické kondice, dále postupná obměna vozového parku, výstroje, vyzbroje a prostředků využívaných k výkonu služby. Důležitým úkolem je postupná modernizace a rozšíření městského kamerového dohlížecího systému. Výkon služby. Za účelem zefektivnění činnosti městské policie byl výkon služby rozdělen do třech hlavních kategorií. První kategorie, hlídková okrsková služba zaměřená na osobní komunikaci s občany. Druhou kategorií je zaměření na prevenci a propagaci. A konečně třetí kategorie je operativní skupina se zaměřením na okamžité řešení nenadálých situací. Předpokladem zkvalitnění služeb je rovněž průběžné hodnocení činnosti městské policie občany, zastupiteli, zástupci Magistrátu města Opavy včetně městských částí a v období střednědobé a dlouhodobé etapy i studenty univerzity. Nyní bych vám představil novou organizační strukturu, kde máte možnost shlédnout rozložení pracovních pozic u městské policie. Co se týče okrskové služby, zde je zařazeno deset strážníků, v hlídkové službě čtyřicet dva, skupina operativní dvacet. Ta se skládá z dvanácti hlídkařů, čtyři vedoucí směn a čtyři operatorky. Na prevenci je zařazen jeden strážník. Na organizační strukturu, kterou jste před chvílí shlédli, navazuje systemizace povolání, v které je uvedena pozice, zdali se jedná o strážníka či zaměstnance, kvalifikační předpoklady, vzdělání, platová třída, katalogové číslo a počet plánovaných pracovních míst. Co se týče naplnění pracovních činností, zde je možno v krátkos-v krátkosti shlédnout naplnění pracovních činností jednotlivých funkčních míst u městské policie. Prevence a propagace. Tato byla rozdělena do třech skupin, a to na základní, rozšířenou a koncepční. Základní skupina spočívá v každodenním běžném výkonu hlídkové okrskové služby. Rozšíř-rozšířenou skupinou se rozumí výkon preventivních opatření se zaměřením na cílové skupiny, jako jsou děti, senioři a speciální skupiny. V třetí koncepční skupině je důraz kladen na tvorbu a realizaci preventivních projektů a programů pro veřejnost v úzké spolupráci s manažerem prevence kriminality odboru školství. U městské policie byla zřízena operativní skupina. Úkolem této operativní skupiny je zajištění bezpečí občanů, specializované činnosti, efektivní řízení činnosti hlídek v terénu, dohled nad bezpečností a plynulosti silničním provozu se zaměřením na statickou dopravu. Co se týče materiálního zabezpečení v této oblasti máme v plánu přistoupit k takzvanému fiktivnímu kontu, které bude stanoveno na pět tisíc pět set bodů na strážníka v přepočtu pět tisíc pět set korun. V současné době se pracuje na novém strojním řádu, kde bude stanovena výnosnost jednotlivých součástek a počet kusů, jenž si bude moci strážník za určené období zakoupit. Od tohoto přechodu očekáváme úspory oproti předešlým letům. Co se týče pultu centrální ochrany, u Městské policie byl zřízen pult centrální ochrany, na kterém je nyní napojeno třicet šest objektů Statutárního města Opavy. Postupně se na tento pult připojují ostatní objekty statutárního města, jenž jsou doposud napojeny na různé bezpečnostní agentury. Přepojení všech objektů statutárního města na pult centrální ochrany Městské policii přinese každoročně pro statutární město nemalé úspory. Tyto úspory jsou vyobrazeny v příloze této koncepce. V úsporách není bohužel zmíněna městská knihovna, jenž má několik poboček. K městskému kamerovému dohlížecímu systému. V současné době městská policie využívá deset kamerových bodů. Bohužel až na poslední kamerový bod, který byl v letošním roce vybudován, to je na Rybníčku, jsou tyto kamery již zastaralé a některé rovněž nevhodně umístěné. V této souvislosti plánujeme postupnou modernizaci a rozšíření městského kamerového dohlížecího systému v jednotlivých částech města z prostředků statutárního města a dotačních prostředků Ministerstva vnitra. Rovněž se počítá s přenosem dat městského kamerového dohlížecího systému na Obvodní oddělení Policie České republiky v Opavě. Zkvalitnění výběru a přípravy strážníků Městské policie pro výkon služby. Pro zajištění kvalitního výkonu služby je nezbytné zkvalitnění výběru a přípravy strážníků Městské policie. Zde bych se zmínil o rekvalifikačních kurzech, následném výcviku a prolongacích. V této oblasti již úzce spolupracujeme se střediskem vzdělávání a volnočasových aktivit Městské policie Ostrava, Policie České republiky Opava a Zdravotnickou záchrannou službou v Opavě. Posledním bodem je prezentace Městské policie. V této souvislosti se počítá s novými webovými stránkami. Tyto již byly vytvořeny a v současné době byly zaslány k připomínkování předsedovi informační komise. Na těchto nových webových stránkách budeme mimo jiné průběžně občany informovat o problematice bezpečnosti a veřejného pořádku ve městě. Bude zde rubrika pro děti, mládež a seniory. Předpokladem je rovněž zainteresovat základní školy a střední školy do vhodných soutěží. V rámci prezentace Městské policie připravujeme i další programy, o kterých budete průběžně informováni. Děkuji vám za vaši pozornost.

Děkuji pane řediteli a nyní otevírám k tomuto bodu diskusi.

Tak jsem přišel sám. Teda nikdo mě nevyvolal, ale dobře, jo, tak budu vycházet z toho, že jsem byl na řadě. Já pro tu koncepci nebudu hlasovat z jednoduchého důvodu, když tam je jiná konkrétní věc, a to je smlouva o pronájmu psa, jo. Jinak tam nic konkrétního není. Poč-tady vládní koalice schválila několik vyhlášek. Eh, já si myslím, že to všechno, co jsi napsal, nejste schopni zvládnout, pokud to máte dělat pořádně. Tak jenom tak bych se chtěl zeptat za letošní rok, kolikrát jste prováděli kontrolu dodržování hluš-vyhlášky o hluku, hluku v neděli? Žiji na vesnici, něco o tom vím. Chtěl bych vědět, kolik okrskářů nebo hlídkařů, to je jedno kterých, to kontrolovalo. Kolik, kolik bylo, kolik bylo pozitivních jakoby přestupků? Kdo to řešil? Stejně tak mě zajímá, kolikrát jste řešili popíjení alkoholu na veřejnosti. Eh, velmi jsem překvapený tím důrazem na represi. Mluvíte tady o, o prevenci, ale jedině viditelné jsou radary v Holštýnších a v Komárově. A dočetl jsem se, že chcete znovu rozdávat botičky, což mimochodem v té koncepci by být mělo. Myslím, že takový zásah do života města, že bychom měli vědět, jestli botičky budou ano nebo ne. A dozvíme se to v nějakém jiném článku. A v té koncepci to není. Takže budou se dávat botičky ano nebo ne? Kdo je bude dávat, kolik lidí, kolik se za to bude platit, kdo to bude úřadovat, jo? Debata o kamerovém systému by měla proběhnout určitě, když máte něco osm, deset let, tak je to zastaralé, ale myslím, že bychom měli vést debatu, kolik těch kamerových bodů budeme mít a kde. Protože ta ztráta soukromí je evidentní a vždycky slyším rychlé řešení, když se někde něco stane, tak jako řešení je dáme tam kameru. Což samozřejmě žádné řešení není. Potenciálně nám to může ukázat na nějakého podezřelého, případně viníka, ale nic tam nevyřešíme. Takže podle mého názoru je ta koncepce ne, jako hrozně obecná na to, jak dlouho už tam jste. A říkám jediné konkrétní je smlouva o nájmu psa. Rozumím tomu, že pan náměstek, který má na starosti městskou policii, je v tomhletom odborník a že to preferuje. Ale opravdu potřebujeme psy? Potřebujeme koně? Potřebujeme radary? Potřebujeme botičky? A současně mluvíme o empatii a o tom, jak budeme sloužit veřejnosti. Já myslím, že to je přesně naopak, že tady je neuvěřitelný důraz na represi. A z těch šesti set sedmi ano máme jednoho strážníka na prevenci. Pokud jsem dobře viděl ten nový organizační řád. Proto, pro, proto pro tu koncepci nebudu hlasovat, jenom by mě zajímala statistika, případně jsem viděl v novinách, jak je velký problém s parkováním, tak kolik strážníků to vlastně řeší? Protože když ten strážník tam je- Tak to vyřeší a žádná osoba blízká nepomůže. Samozřejmě, když tam není, tak proto jsou takové ty automatické hlásiče a pak mohou občané používat vý-výmluvu na osobu blízkou a podobně. Ale když tam ten strážník je, tak ten, který chce tím autem odjet, tak se nevymluví na osobu blízkou.

Takže začnu shora dolů. Co se týče kontrol, samozřejmě teď to z hlavy nevysypu, ale sledujeme to. A jestli nám to nebude vidět, zašleme písemně, tak ať to je prostě v nějakém časovém období, jak to máte dobře spočítáno. Nicméně konstatuji, že ty kontroly provádíme a řešíme jak domluvou, tak pokutou, tak i předáváním správním orgánům. Je to samozřejmě i včetně toho alkoholu. Tento alkohol většinou teda se řeší domluvou, vykázáním a jestliže dochází ke konfliktu, tak samozřejmě zápisem, odebráním, odebráním a pře-postoupením správnímu orgánu. Ale tu tabulku prostě pošlem. Co se týče botiček, já už jsem to použil dneska jednou a zopakuju podruhé. Nevěřte všemu, co píšou noviny. Botičky se používaly, používají a používat budou. Ano, my jsme pouze schválili manipulační poplatek. Nem- to, co proběhlo tiskovou, tiskem prostě není pravda. Ano, botičky ve stejné míře, jako jsme je používali doteďka, budeme používat i dál. Jenom s tím rozdílem, že v případě kverulanta, pardon, kverulanta, v případě člověka, který se dopouští opakovaně toho přestupku a opakovaně se vymlouvá na osobu blízkou a na různé skutečnosti, zde můžeme použít čtyři sta korun jako by takové malé nutítko, které opravdu jsme schopni vynutit přímo na provozovateli vozidla nebo na člověku, který ten přestupek tam přímo udělá. Takže botičky ano, ale ve stejné míře jako doposavad. Co se týče kamer a obecného názoru na kamery, já toto nepovažuju za represi. Je to prostě prevence. A jestliže někde je kamera a někde ji umístíme, tak samozřejmě nás to stojí peníze, ale působí to zejména preventivně. To, že potom jsme schopni díky pořízeným novým lepším kamerám identifikovat toho člověka, tak to samozřejmě přispívá k té represi. Odjakživa máme, pane inženýre, na to jiný názor. Prostě bohužel to tak je a já se snažím prosadit nyní svůj názor. Co se týče těch radarů, já se znova přikláním, že to je preventivní záležitost, která nám v mnohým, v mnohém případě už dneska pomohla a do budoucna také snad pomůže. Co se týče řešení kamerových bodů a kamer jako takových, tak samozřejmě spolupracujeme s Komisí prevence kriminality, s Policií České republiky tak, aby to rozmístění do budoucna bylo v pořádku. No a ke konci, co se týče parkování, tak jak to v minulosti dělali čtyři v uvozovkách pomněnky, dneska to dělá minimálně deset strážníků denně. Ano, to znamená, že to, že jsme zmírnili té ty papírov- tu papírovou vojnu a že jsme z osmi tisíc přestupků, které se velmi, které velmi zatěžovaly náš aparát, snížili na čtyři tisíce a vymáháme to v podstatě na místě. Snažíme se nějakou, nějakým způsobem to řešit okamžitě a p-operativně. Tak ano, nicméně přesně důsledek jakoby zvolnění těchto poměrů je přibý-přibývání těch počtů, kdy se lidi na to vymlouvají a proto taky ten manipulační poplatek, který jsem už řekl. Takže dál do diskuse pan inženýr Veselý.

Tak dobrý den, já bych chtěl začít první okruh svých dotazů. V podstatě, co se týče toho personálního zajištění. K dnešnímu dni teda ještě nejsme na plánovaném stavu šedesáti sedmi strážníků, předpokládám. Jestli mohu, můžem takhle komunikovat nebo mám ty dotazy vyčíst?

Já- No určitě. Já si myslím,

že je lepší hned reagovat. Pan řediteli, prosím, děkuju.

V současné chvíli nejsme na plánovém stavu, máme celkem šedesát jedna zaměstnanců.

A ten plánovaný stav chceme dosáhnout do 31. 12. 2012.

Plánovaný stav budeme řešit postupně s ohledem na finanční prostředky.

Já bych chtěl- Jestli ještě můžu já doplnit. Ano, to je plánovaný stav. Pan ředitel to řekl velmi dobře, nicméně každý systém se musí po nějaké době vyhodnotit. Jestliže budeme ochot-schopni zvládat situaci s nižším počtem strážníků, tak ji prostě zvládneme a máme jakousi cílovou skupinu. Můžeme furt o opera-- v organizační struktuře snížit, ale musíme si to vyhodnotit nyní po prázdninách, kdy budou dovolené, eventuálně nemoci do toho.

Pane náměstku, předkládáte koncepci do 31. 12. 2016, jo? Buď bych tam chtěl vidět ten nárůst, nebo že tam budou v nějakým momentě potom vyhodnocovány tyhle stavy. To potom není žádná koncepce, to se budeme scházet každý měsíc a říkat si, jestli to stačí nebo nestačí, že. Já bych teda položil ještě trošku doplňující otázky. Dneska jsem se dočetl, že je tam deset strážnic. Přestože nejsem fanda jakýchsi směrných čísel, chtěl jsem se zeptat, počítáte se strážníky ženami v jakém počtu? V té celkové koncepci z těch šedesáti sedmi.

Tady toto není stanoveno. V případě, že budeme přijímat nové zaměstnance, bude vybráno výběrové řízení a nejúspěšnější uchazeči budou vybráni.

Tam si myslím nemůžeme diskriminovat jakékoliv pohlaví.

No naopak můžeme zvýhodňovat. A někdy je to na místě, proto se tady, tady to otvírám.

Strážník

je strážník.

A jaké jsou výběrové kritéria, pane náměstku? Jsou tam i fyzické předpoklady?

Zcela určitě.

A pro ženy a pro muže stejné?

Zcela určitě. Každý ke své konstituci své postavy, že jo.

No to, no už právě diskriminujete, že. Pak se chci zeptat, píšete tam nebo je tam krásný obrázek, že tam bude strašně hodně okrskářů. Dneska jsme se dostali na těch deset okrskářů. U toho zůstaneme nebo to budete posilovat? To jsou ty koncepční věci. To by mě zajímalo.

Tady není znazorněno, že bude spousta okrskářů, ale-

Já vám ten

váš obrázek ukážu, jestli můžete, jo.

Jedná se o to, že

okrskáři, zaměření těch okrskářů bude v současné době jiné a je již jiné. Jedná se, aby okrskáři měli dobrou osobní a místní znalost, komunikovali s občany, se zástupci jednotlivých částí měst a řešili dané problémy. V případě, že ty problémy nejsou schopni řešit sami, aby se obrátili na svého nadřízeného a ten tím pověří hlídkovou službu. Bohužel do loňského roku tomu tak nebylo.

No ale to je ta koncepce. Budeme jich mít deset nebo jich bude víc? Nebo kde zůstaneme?

V současné

době máme deset okrskářů.

A bude to do roku 2016. To mi tady předkládáte, tak na to se ptám, jo.

Já jsem předložil koncepci městské policie a samozřejmě s, na koncepci navazuje i organizační řád a organizační řády se průběžně mění dle situace, jak, jak situace města vyžaduje.

A ještě poslední dotaz k tomu personálu. Nechápu, proč tady zrovna tahle tabulka, to je výborný. Proč musí správce majetku a rozpočtu tvořit nebo dělat strážník? Proč musí operačního technika dělat strážník a referenta přestupku, proč musí být strážník? Můžete mi to zdůvodnit? Děkuji.

Co se týče operačního technika, jedná se o strážníky, kteří přijímají veškeré oznámení občanů, tísňové volání a na místo události posílají hlídky. Dál tam bylo. Tak je to ze

zákona.

Takže děkuji, paní magistra Mathiasová.

Správce majetku zůstal tak, jak byl původně. Před mým nastoupením byl správce majetku taky strážník a zůstal v této pozici.

Jenom k té diskusi o prevenci nebo represi a empatii. Osobně jako žena, tak jsem samozřejmě plná empatie, ale domnívám se, že má mít své hranice. Tady jenom fotky tři ze stejného místa z dnešního dopoledne. Podle mě jsou věci, které se opravdu nějak zhoršily a není možné je tolerovat. A osobně, byť nerada, tak jsem tedy byla pro ty botičky z toho důvodu, že mi přinášejí nějakou naději, že tady tyto věci jaksi nebudou a že se nebudou tolerovat a že takto se prostě parkovat nebude. Já nechci.

Já bych k tomu jenom dodal, že botičky nebyly nikdy v žádném případě zrušeny, tak tady bylo sděleno, bylo, došlo pouze k omezení, kde využíváme jen v nejnutnějších případech. Bohužel situace dnešních řidičů je taková, že se vymlouvají na osoby blízké a v současné době nejsme schopni jednat, s nimi řešit jednotlivé protiprávní jednání. Od tohoto manipulačního poplatku čekáme, že se situace změní.

Pan Ing. Stanjura, teďka vás zvu.

Tak pane řediteli, já nevím, jak to bylo. Ti okrskáři, vy jste je popsal, jak by dělali úplně co jiného. To, co jste popsal, fungovalo i v minulém volebním období, včetně toho, když jsem viděl rady, že volali nadřízenému, tak nevím, jako odkoce jste čerpal, čerpal tenhle informaci. Tady chybí. Co tam chybí na tom obrázku? Městský strážník, ne botička. Městský strážník tam chybí, který by to vyřešil na místě. Botičkou to fakt nevyřešíme. To jsou ty automatické, ať už radary nebo, nebo botičky. Může se vám to vidět, ne? Když jedete směrem na západ, tak sama si odpovězte, kolikrát vidíte a jako turista občas špatně zaparkujete. Kolikrát vidíte botičky v těch městech směrem na západ? Já si myslím, že to je prostě cesta zpátky. Ale buď platí to, co říkáte vy, že jste hlasovala pro botičky, nebo platí to, co říkal pan náměstek Žídek, že to bylo jak doposud, že doposud botičky dostávali jenom recidivisté, jo. To znamená ti, kteří nezaplatili, bylo to opakovaně, tak jako, tak buď jste něco změnili, nebo nezměnili. Nebo jste hlasovali o tom, že platí to, co už platilo. Já teď fakt nevím, jo. To, že to bylo špatně v novinách, to tomu rozumím, tomu vysvětlení, to beru. Tak mě to zajímá, jak to je. Tak změnilo se to v těch botičkách nebo nezměnilo? Děkuju.

Ne, nezměnilo. Žádný nový systém v podstatě není zaveden. Botičky jako represe, tomu rozumím. Ano, jako já si myslím, že paní-

Pane náměstku

a o čem jste hlasovali teda, když paní radní o tom hlasovala?

Hlasovali jsme

o manipulačním poplatku, to znamená o nařízení rady o manipulačním poplatku. To znamená, žádný nový systém není, ale rozumím té represi, protože bohužel bez represe není pořádek, no.

Já bych jenom k tomu chybějícímu strážníkovi na této ulici doplnil, že v případě, že bychom chtěli mít strážníka na každé ulici, kde dochází k protiprávnímu jednání, tak když si spočteme, kolik je jenom v Opavě ulic, tak přepočteme to na počet strážníků. Nedovedu si to představit.

Já se ještě omlouvám, já jsem v minulosti neodpověděl na ještě jednu otázku, a to na ten dotaz psi a služební kynologie. Je to věc, která víceméně by měla přinést úspory. My ji plánujeme, nevíme sami nebo hledáme lidi, kteří by se nám do toho přihlásili. Jedná se o ten věčný problém hlídkování v nočních hodinách, protože v nočních hodinách musíme vyslat do ulic dva strážníky. Kdyby strážník měl s sebou psa, ušetříme v podstatě plat jednoho strážníka, protože naše úvaha je o tom, že by eventuelní kynologie byla formou nájemného. To znamená, my bychom platili nájem za psa, nestara-, neměli bychom vlastní, vlastní kotce, neměli bychom vlastní záležitosti, co se týče kynologie. A ten měsíční nájem přijde na částku do šesti tisíc korun měsíčně. Takže si myslím, že to je výrazná úspora oproti platu strážníka. Dále pan docent Knapík.

Hezké odpoledne, vážené dámy a pánové. Pokud se nemýlím, před čtyřmi nebo pěti lety zastupitelstvo schválilo posílení pozice prevence kriminality v městské policii z jednoho na dva strážníky. Považoval jsem to tehdy za velmi dobrý krok vzhledem k tomu, že dlouhodobě předtím ta situace byla podhodnocená. Pokud si vzpomínám, pan Špičák jako prevence, jako preventista se velmi stýskal na to, že má málo prostoru na to, aby pracoval ve školách s dětmi a s mládeží. A teď bohužel vidím teda, že toto místo je, se opět vrací na číslo jedna. Považuji, nepovažuji to za šťastné řešení. Troufám si říct, že to je, myslím, krok zpět. Děkuji.

Já si troufnu teda odpovědět. Ono to možná tady z té koncepce samozřejmě nevyplývá. Rozhodnutím někdy na začátku nebo v polovině loňského roku jsme rozhodli, že prevenci jako takovou bude dělat odbor školství. My jsme pouh-, my pouze napomáháme v této věci. Já si nemyslím, že strážník s pistolí by měl jezdit autem a zařizovat pionýrské tábory v uniformě. Ano, pan Špičák, paní Losertová a další strážníci se podílejí na prevenci, chodí na přednášky do škol, přicházejí se svými nápady, ale tou řídicí strukturou je vlastně odbor školství.

Já bych to jenom doplnil, že co se týče jednoho zaměstnance v městské policii na pozici prevence, úkolem tohoto zaměstnance je tvorba, realizace preventivních projektů, programů pro veřejnost v úzké spolupráci s manažerem prevence kriminality odboru školství, jak jsem již zmínil. Na prevenci jako takové se mimo jiné každý den podílejí strážníci při běžném výkonu služby a dle potřeby i jiní strážníci, co se týče dětského hřiště v Malých Hošticích a různých jiných akcí.

Dále pan inženýr Veselý.

Druhá série otázek. Dočetl jsem se někde v pozadí, že jste loni zakoupili minikamery. Ovšem v koncepci není ani zmínka. V podstatě v tom právním řádu nebo v pracovním řádu jsem u nich taky nenarazil. Tak bych se chtěl zeptat, jak je zpracovaná problematika užívání těchto minikamer, jak o tom bude zpravena nebo byla zpravena veřejnost a jestli tedy potom, jak budou vyhodnocovány ty záznamy z těch kamer, jestli to zůstane interní věcí městské policie nebo budeme do toho procesu zataženi případně. A pak bych se chtěl zeptat teda ještě k vybavení. Vy tam předpokládáte úsporu na tom, na tom ústrojení. Sice krásně říkáte, že se od vojenského modelu chcete vzdálit, ale mně to připomnělo moje vojenský léta, kdy se výstrojní body vesele utrácely a všichni důstojníci s nimi čachrovali a nakládali. Spíš naopak, ale tady v tomhle směru. Jestli vy dneska řeknete, že zítra budou strážníci oblečení za polovinu a tím něco ušetříte, tak já si nemyslím, že tohle je něco podloženého. Z čeho vycházíte, prosím vás pěkně, při stanovení toho ústrojního řádu? A proč teda dodnes měli ti policisté tak velké, velké výstrojní vybavení, když nebylo potřeba? Bavíme se o dvojnásobku, že? A poslední věc, je tam k tý koncepci mi chybí ještě jedna věc, a to je ta smlouva o spolupráci s Městskou policií Ostrava. My si budeme teda půjčovat od Ostraváků koně včetně, včetně strážníků proškolených včetně osádky, když to tak řeknu. A není tam samozřejmě zmínka potom o financích na těch koních a předpokládám, že se budou asi používat při těch masovějších akcích, ale možná by taky jakési slůvko o tom, které to budou, ať už pro tu kynologii nebo pro tu hypologii, by mohlo být. Děkuji.

Jestli teda můžu, já to vezmu od konce. Ostatní určitě odpoví pan ředitel, zejména teda co se týče té hypologie. My sami samozřejmě nechceme zakládat opavskou hypologii, nicméně po konzultacích s Městskou policií Ostrava v případě, že budou zde hrozit, já nevím, riziková fotbalová utkání, nějaké párty na nějaké setkání, ať už takových či onakých skupin, tak vlastně se tato věc vyhodnocuje ve spolupráci s Policií České republiky a posléze dochází k jakýmsi dohodám a chtěli bychom spoluprac-, spolupracovat vlastně i s městskou policií, co se týče hypologie. Tolik k té hypologii. A co se týče ústrojení a minikamer, pan ředitel odpoví.

Takže co se týče materiálního zabezpečení, vychází se z toho, že předpokládáme, že bude stanoven počet výstrojních součástek, které strážník bude moci si zakoupit za určité období. Toto jsem zmínil v prezentaci. V současné době to je tak, že je stanovena určitá finanční částka na rok na tyto mater-, na toto materiální zabezpečení a toto se, za tuto částku se vždy nakoupil materiál. Nebude tudíž, jak tady bylo zmíněno, že to připomíná bývalou dobu vojaků, kdy se kšeftovalo s oděvními svršky. Nebude tomu tak, protože každý strážník bude mít stanoveno, za jak, na jak dlouho má určité tričko.

Tam je technická. Jenom chci zeptat, protože do dnes se přece jen- Prosím na mikrofon, ať je to na záznamu. Děkuji, pane inženýre. Můžu se jenom tak během toho, než přijdete. Vy jste byl na vojně důstojník?

Prostý voják, ale na pisárně, takže jsem psal veškeré ty rozkazy ohledně těch výstrojních bodů. Ale spíš mi jde o to stanovení naopak. Já ty nepodezřívám ty strážníky, ale dodnes ten strážník stál devět tisíc sto padesát čtyři koruny ročně. A vy jste se dneska rozhodli, že to bude pět tisíc pět set, a tím jsme ušetřili, tak tomu nerozumím. Na čem ušetříme? Nebudou mít boty nebo košile? Nebo,

nechápu.

Ta částka byla vypočtena z té částky, která tam je psaná, plánovaná, to znamená těch pět set devadesát pět tisíc, když se to vydělilo počtem strážníků. Stanovená částka těch pět tisíc pět set bodů, nějakým způsobem jsme si vzali příklad z Městské policie Ostrava.

A co se týče minikamer, pane řediteli, ještě.

Pokud se týče minikamer, používání minikamer, ano, tyto byly nakoupené. Strážníci je používají při běžném výkonu služby tak, aby mohli zadokumentovat případné protiprávní jednání a včetně jak danou událost řeší. K tomuto byl zpracován pokyn ředitele městské policie, s kterým byli všichni strážníci seznámeni. A je tam postup, jak zpracovávat záznamy, jak je uchovávat, co se s tím následně děje.

Já ještě doplním, samozřejmě je to zákonné zmocnění ze zákona o městské policii. Nyní paní Pavlíčková.

Pan poslanec Stanjura tady říkal, že žádné změny nezaznamenal, tak já jsem je teda zaznamenala. A mám i takovou zpětnou vazbu od občanů, že je vidět více strážníků v ulicích. Já sama chodím denně venčit psa do městského parku a denně tam ty strážníky potkávám teď. Dříve to tak nebylo a chci panu řediteli za to poděkovat. Mám i od strážníků zpětnou vazbu, že jsou se změnama velice spokojeni. Děkuju.

Já také děkuji za tuto informaci.

To je příjemné. Děkuji. Pan Ondřej Kubesa.

Dobrý den, já bych rád odpověděl panu docentu Knapíkovi, protože právě tou problematikou snížení počtu preventistů na městské policii se zabývala i komise. A šlo právě o to, že i když došlo ke snížení lidí, kteří organizují prevenci na území našeho města v rámci městské policie, tak důvod pro to bylo, aby ze toho celkového počtu těch strážníků se do té činnosti mohli zapojit i ostatní. Takže v případě, že by z odboru školství a z popudu preventisty kriminality na městské policii vzešel požadavek, že pro nějakou konkrétní preventivní akci je potřeba většího počtu strážníků, pak jsme byli ubezpečení, a je tomu tak, že tito strážníci budou na tuto činnost přiděleni aktuálně, ale nebudou tam přiděleni fixně po celou dobu činnosti, protože pro samotnou organizaci byli ti dva strážníci vyhodnoceni jako nadbyteční. Nepletu se? Ano. Děkuji.

Děkuji, pane. A k mikrofonu zvu pana Bureše.

Dobrý den, pane řediteli, bych měl dvě otázky, jestli byste mi schopen odpovědět. Zajímalo by mě technicky. Strážník tu minikameru spustí při prvním kontaktu s dotčenou osobou nebo až v případě nějaké nouzové situace, když si bude myslet, že bude potřebovat nějaký důkazní materiál, nebo když se mu bude ten záznam hodit? Zajímá mě prostě, když špatně zaparkuju, přijde strážník, jestli automaticky nahrává, nebo až v případě se mnou neumí domluvit. Toto by mě zajímalo, jestli můžu první dotaz.

Tak zákon o obecní policii umožňuje strážníkům městské policie, aby používali kamerové zvukové záznamy jako důkazní prostředky. Když strážník tu kameru zapne, je na jeho zvážení. Já bych doporučoval před samotným zákrokem.

A mají strážníci takovéto doporučení od vás jako obecně?

Jak jsem již dneska řekl, byl vydán pokyn ředitele městské policie, kde jsou stanovené- V tomto duchu,

v tomto duchu. Rozumím. Rozumím tomu. Dobře. A druhý dotaz. Nevím, jestli jsem pochopil správně pana náměstka, jestli to teda můžete jako kdyby vysvětlit. Chápu správně, že v rámci úspor bude teďka místo dvoučlenné hlídky v některých případech chodit strážník se psem v nočních hlídkách? Rozumím tomu správně?

Co se týče dvoučlenných hlídek, samozřejmě v noční době máme dvoučlenné hlídky z důvodu bezpečnosti. Do budoucna počítáme s tím, že v případě zájemců ze strany strážníků městské policie o kynologii některý strážník si zakoupí psa, provede s ním výcvik tak, jak to ukládá zákon a vyhlášky. Uzavře se s ním nájemní smlouva a může ho potom používat k výkonu služby. A bude samozřejmě na zvážení bezpečnosti dané bezpečnostní situace, jak potom uděláme konkrétní opatření, konkrétní nástup do služby. V denní službě je běžné výkon i jednočlenných hlídek.

Ne, já se, já se ptám konkrétně na tu praxi, jo. Já si neumím představit, že po Ostrožné půjde strážník se psem. Rozumím tomu, že strážníci, když přijede Baník do Opavy, tak nasadíte psy, koně, transportéry, to ledacos můžete nasadit, ale při té běžné jako kdyby činnosti, že by po Opavě chodili strážníci se psy, to jestli-

Já bych na to reagoval tím, že Opava se neskládá jenom z centra města. Jsou to sady a různé části městské.

Nicméně

chápu váš dotaz-

Že bude to spíše mimořádná záležitost, ten pes se

strážníkem, ne?

Nebude mimořád- Jestli ti to můžu trošku říct, děkuju. Chápu váš dotaz. Pochopil jste to velmi správně. Po Ostrožné půjde ten pes samozřejmě, ale jenom v noci. A když se bude přesouvat, ano, nebude to, já nevím, tak jak vy si to představujete, že by dneska, já nevím, v odpoledních hodinách tam chodil strážník se psem. Nicméně proč ne ve finále, ale my v této koncepci uvažujeme prostě o využití zejména teda v nočních hodinách a zejména v těch akcích, jak vy jste říkal, a zejména teda v, já nevím, za-zahrádky, městské sady, prostě tam, kde ten strážník, když jde sám, může očekávat samozřejmě nějaké větší nebezpečí. A my tím samozřejmě ušetříme jednu pracovní sílu.

Nezlobte se, pane náměstku, ale v té úvodní tezi píšete o tom, že je snaha o odklon od vojenské terminologie. Tohle mi přijde přesný opak, jo. Tohle mi opravdu přijde jako mimořádná situace, kdy někde na letišti hrozí bomba, tak tam stojí chlapi, mají samopaly a stojí se psy. Ale jestli nám běžně budou chodit v noci po městě, po centru města, po běžných čtvrtích, ne nějakých mimořádných opravdu situacích, strážníci se psy, tak mně to teda přijde opravdu jako velký, velký krok zpátky. Jo, to, to opravdu ano.

A já bych k tomu uvedl, že co se týče výkonu služby strážníků, ať už chodí sami, dvoučlenné, trojčlenné hlídky, případně se psem, nevidím to jako represivní opatření ani jako žádné vojenské, ale jako prevenci.

Pan Bureš ještě.

Pane řediteli, nezlobte se na mě, ale podle mě ty lidi budeme děsit, jo. Prostě standardní člověk, který se jde večer projít po Opavě, jde po té Ostrožné, která je osvícená, prostě tam s-se podle mě standardně nic neděje, pokud nemyslíme nějaké lidi, kteří hulákají občas při opyli z restaurace. Prostě pokud tam budeme chodit se psy, tak to já si myslím, že děsíme běžné obyvatele. To se na mě nezlobte.

Děkuji. Na zá-na závěr pan inženýr Stanjura.

Tak já se s panem náměstkem Žídkem dlouhodobě neshodnu, co je to represe, co je prevence. S panem ředitelem už vůbec ne. Přesně to, co říkal Karel Bureš, to je zastrašování obyvatel. Nic jiného to není. Ale chci se zeptat, kolik teda ušetříte, když místo kolegy půjde ten pes? A pak jako to by to šlo ještě dál, to bude výborný svědek. Když to bude jeden na jednoho, nebudou mít tu mini kameru, tak ten pes mu to jako dosvědčí tomu strážníkovi, jak ten občan ho napadal, jo. Mně to připadá jako úplně bláznivý nápad. A jestli si vzpomenete, když se projednával rozpočet na rok 2011, tak jsem se zeptal, kolik chcete peněz na výstroj. A vy jste mi odpověděli oba dva a zkopírovali jste loňský rok. A teď jako sám sobě šetříte až od příštího roku. Tak nechápu, proč jste nezačal šetřit hned. Proč nezačnete šetřit teď v červnu? Proč ještě letos těch devět tisíc sto padesát čtyři je přece vaše rozhodnutí, ne toho strážníka. A když rozhodnete, že se neobnoví nic, tak letos ušetříte pět set devadesát pět tisíc. Tak to přece je. Tak jako to jsou takové ty úspory, abyste nás něčím jakoby, já nevím, ohromil nebo něčím. Ale proč nespoříte už letos? Proč začínáte až pět tisíc až od 2013? Pět tisíc pět set, když navíc nevíme, odkud jsme to číslo vzali. A jenom mi prosím vás neodpovídejte, že jste pět set devadesát pět viděl v šedesáti sedmi. To já si umím taky spočítat. Jo, takže já si fakt myslím, že to je přesně jenom k té represi. To není žádná prevence, když někdo jde se str-se psem, to se jako na mě nezlobte, to si můžete říkat, jak chcete. To je fakt jenom zastrašování normálních lidí. Nic jiného na tom není. Ale zkuste odhadnout ty úspory. Jo, tak já vím, že ten pes, když není náš, že je levnější, než kdyby byl náš. Ale vy jste, vy jste, pane náměstku, říkal, že místo strážníka půjde pes. Proto se na to ptáme. To nás fakt vyděsilo.

Jestli, jestli můžu. Už z jednoduchého přepočtu, jestliže je maximální měsíční nájem ve výši šesti až sedmi tisíc korun, tak je to minimálně padesát procent za strážníka. V případě, že budeme realizovat. Co se týče toho názoru, prostě se neshodneme. Máme jiný názor. Co se týče těch úspor na ústrojí, při sestavování rozpočtu pan ředitel vlastně byl strážník čekatel. Analyzovali jsme už v minulosti. Shodli jsme se, že prostě ta analýza, shodli jsme se, že ta analýza v podstatě musí proběhnout hlouběji. My jsme předkládali radě tuto koncepci v dubnu, jestli si dobře pamatuju. A bylo to vlastně týden před zastupitelstvem minulým a nechtěli jsme to dávat prostě v nějakém zlomovém čase zastupitelstvu. Dali jsme to prostě později. To znamená, vychází se z jakési tříměsíční analýzy. Takže ano, je to velmi jednoduše vyděleno. A co se týče toho systému, my si od toho přis-slibujeme to, že ten strážník bude nucen nějakým způsobem něco dodržovat. Ano, do dnešního dne po měl pouze jakousi výstrojní řád, kde mu říkal, že za dva roky si může vyměnit. Prostě přišel a vyměnil bez toho, aniž by jakýmsi, jakýmkoliv způsobem bylo kontrolováno ta výnosnost. Pan inženýr Technická.

Já fakt nevím, jestli to děláte oba dva schválně nebo ne, ale vy odpovídáte na něco jiného, než na co se my ptáme. Já jsem se ptal, proč se začne šetřit hned zítra. Proč čekáme do roku dva třináct, když už víme, kolik to bude stát? A vy jste mi odpověděl, jak dlouho jste to připravovali. To se na mě nezlobte, to jsme ztratili čas. Proč? To je jednoduchý dotaz. Proč nezačnete šetřit zítra? Proč ještě letos, když si myslíte, že je to špatně, utratíte devět tisíc sto padesát čtyři na strážníka? Tomu fakt nerozumím. To přece můžete ušetřit už letos. Je teprve červen. Ještě jsme to všechno neutratili.

Já bych k tomu- Pardon, pane řediteli, my jsme šetřili už loni a myslím, že pan ředitel řekne přesné číslo, kolik jsme ušetřili na městské policii v loňském roce. Co se týče výstrojního řádu a tady těch postupů, snažíme se právě na těchto věcech už nyní ušetřit.

Tak konkrétní částku bohužel nejsem schopný v současné chvíli říct, ale pokud by byl zájem, dodám to písemně. Samozřejmě v průběhu loňského roku i v letošním roce se průběžně šetří.

Pan Vinárek.

Dobrý den, prosím vás, já bych chtěl vědět, jestli někdo z vás si umí představit tu práci toho policisty, ten přímý výkon. Vy se bavíte o tom, jestli ten policista má mít svého psa. Já jsem u policie pracoval devět let a můžu vám říct, že kdybych toho psa měl, tak bych byl velice šťastný. Protože ty lidi není, že je den, tak ty lidi jsou hodnější. To vůbec není pravda. Ty lidi jsou stejní jako v noci a těch konfliktů při jednání s lidma není málo. Ten policista musí prostě čelit tomu, že jde za člověkem s tím, že on něco provedl a musí ho za to nějakým způsobem trestat, ať už pokutou. Ale jestli si myslíte, že ten člověk pokorně řekne ano, tak já vám to zaplatím. Ano, může se to stát, ale ve spoustě případů se z toho vyhrotí konflikt, kdy nejde jenom o život toho, toho strážníka, ale může jít o život kohokoliv kolem. A jestli bude někdo říkat, že ten pes děsí lidi, tak potom bysme měli zakázat, aby vůbec občané Opavy nechodili se psy, protože asi to děsí lidi, když člověk vidí strážníka se psem. Já jsem viděl psa u, cvičeného psa. Ten pes je jako beránek. Já nevím, koho by měl děsit. Mě osobně teda ne.

Děkuju pěkně. Pan Javorský.

Velmi krátce a stručně. Co se týče kamer, souhlasím. Jsem rád, že tu kamery máme. Je pravda, že to teda narušuje soukromí, ale mám zkušenosti, že večer nebo teda v noci pomáhají. Ovšem funkčních kamer. Bavíme se o funkčních kamerách. To je jedna věc. Co se týče parkování ve středu města, je to katastrofa. To, co tady vykládá pan náměstek o nějakých deseti, já teď nevím, okrskářích nebo pochůzkářích, teda nevím, jak se to teď jmenuje. Je to sice krásné, že jsou na celou Opavu, ale střed města se podstatně zhoršil, podstatně zhoršil, co se týče parkování. Ať si je jistý, to mi může vykládat, nevím co. Naprosto dávám za pravdu panu Stanjurovi. Je to ve středu města katastrofa. A to nemluvím ani o tom, že v případě, že tady je nějaká akce, tak vás můžu ujistit, že tu, i když máte teda vyhrazena místa, se naprosto nikde nepostavíte. V životě jsem tady neviděl jediného policistu, který by v případě, že tu ta akce je, šel a začal teda dělat teda pořádek. A to si buď jistý teda, pane náměstku, že to tak je. Já tady naproti bydlím, já to vím. A jediné, čemu jsem se teda musel zasmát, je teda ta vaše, ten váš první bod. Odklon od terminologie vojenských organizovaných sborů k terminologii organizace poskytující služby. To je tak naprostá a otřesná fráze. Nezlobte se, že když jsem to přečetl několika ti lidem, připadalo jim to, nechci říct směšné, ale velmi zábavné. Děkuji.

Děkuji za názor, pan inženýr Stanjura.

Už jsem nechtěl, ale pan kolega Vinárek mě k tomu mikrofonu vlastně pozval. Ale je přece rozdíl mezi Policií České republiky a Městskou policií, již obojí mají policie. Já jsem prostě zásadní odpůrce toho, abychom si stavěli druhou policii, která bude mít stejné kompetence jako státní. A nebavíme se o kompetencích státní policii, ale o té policii, kterou, ta teď pan Javorský to říkal. Tak jako my budem poskytovat služby tím, že si budem procházet se psy, dávat botičky, dávat, dávat radary a podobné, podobné věci. Já si myslím, že proto se zeptal na ty vyhlášky. Máte dodržovat vyhlášky, chodit, ať vás vidí, ať na tý ulici jste vidět a ne, ne si plánovat, že tady budou jednou koně. A já vím, že policisté to mají rádi, že je to velká operace. Já jsem zažil, když tady byl Baník, jak ten velicí důstojník, který dneska je mimochodem policejní prezident, jak velel a jak byl rád, že měl ze Zlína, měl koně a psy měl z Ostravy a měl vrtulníky dva a levé křídlo a pravé křídlo. A jediné, co mi vyčítal, že na stadionu nemáme velín. Jo a policie nám úplně vážně. A teď to nevyčítám, jako vyzvěte občany, ať si strčí prkna do oken, aby jim to ti fanoušci, ti Baníkovci, to přece nemůžeme vůbec připustit takovýhle, takovýhle jako výklad, jo. Vzhledem k tomu, jak hrajeme, tak s tím Baníkem tak často nebudeme. Tak jako zkusme se vrátit fakt k té prevenci a ne k té represi. A zkusme si říct, k čemu je městská policie. To přece je zákonem. Udržování veřejného pořádku, zejména dodržování městských vyhlášek. O tom není v koncepci ani slovo, o městských vyhláškách, černých skládkách, že to by měli ti okrskáři jakoby hlídat a hlásit. Jo, měli by se dívat jako na ty podomní prodejce, když už se to zavedlo, i když já jsem pro to nebyl a tak dále, jo. A fakt mě zajímá ta statistika toho, jak, jak kontroluje a kolik lidí, kolik pošlou lidí do terénu, abychom zkoumali, jestli někdo nehlučí v neděli dopoledne, jo. Zvážme, jestli ta vyhláška má smysl, protože když ju nikdo nedodržuje nebo nevymáhá, tak si myslím, že ta vyhláška je úplně, úplně zbytečná, jo. A koneckonců myslím, že na tu vrtačku v tom paneláku ta vyhláška prostě neplatí, že to je jenom na ty sekačky, sekačky venku, jo. Ale obecně platí, že vůbec v té koncepci nehovoříte o tom, jak budou ti strážníci dělat tu pochůzkovou činnost a co je náplní té pochůzkové činnosti, aby šli a viděli, protože to máte naprostou pravdu. Nejjednodušší je jít a nevidět, protože tím pádem nejdete do konfliktu. A když něco vidíte, tak samozřejmě do toho konfliktu jdete. Jo a teď jde o to, aby ti strážníci naši byli natolik jako vycvičení, aby se nenechali vyprovokovat nebo, nebo vynervovat, protože je to mnohdy těžké. A chodil jsem s těmi strážníky se dívat, jak to funguje. Ale městská policie prostě není Policie České republiky, ta má jiné kompetence. Navíc jsem viděl tu první koncepci, kterou vám ta rada, kterou vám rada shodila, a to byla koncepce FBI. Tam už fakt chybělo jenom vyšetřování vražd. Tak jako zkusme trošku ubrat z těch výšin a vrátit se k tomu normálnímu. Tomu, aby ti strážníci byli vidět a aby, protože to je ta prevence, aby našli nějakou tu skládku nebo něco takového.

Děkuji na zá, za názor. Do diskuse se nikdo jiný nehlásí. Pardon, hlásí se pan Petr Dybowicz. Prosím.

Já bych chtěl říct, že vítám, pokud městská policie v noci bude chodit se psem. Pokud by pan Zbyněk Stanjura měl zájem a případně další pán, pojďte do Městských sadů, do čtvrtě Městské sady v noci. Tam nevlezete ani jeden, ani druhý tam nepůjdete, ale ten městský strážník tam musí jít. A se psem to bude jediný správný počinek. To vám můžu říct. Vy totiž vůbec nevíte, jak město funguje, a proto taky pan Stanjura nesedí tady, ale sedí dneska tam. A příští volební období už bude za dveřma. Víte, je to tak. Budem to. Druhá věc, bych chtěl říct, v té koncepci mi chybí, pane Stanjura, řekl jste pěkně, co se černýma skládkama a další. Ano, v pohodě, ale proč jste neřekl jako člověk znalý, jistě znalý. Každý městský strážník bude mít GPSku. Copak my víme, jestli on bude ten dotyčný městský strážník někdy, řekněme, u pevnosti u obrázku. Půjdete tam vy, pane poslanče, se mnou do pevnosti u obrázku? Tam je krásná komunita. Vsaďte se, že tam půjdeme jedině když já budu mít s sebou, já se pohybuju v terénu, to, co obvykle nosím v batohu. Ano, není to střelná zbraň, žádná zbraň to není. Já kolem Opavy chodím. Vím, jak to vypadá. Kolem Opavy je, jsou černé skládky odhadující dneska na šest set až osm set tun a stále se rozrůstá. A městská policie nedělá nic pro to. Věřím proto tady panu magistrovi, že zcela jistě pro to něco udělá. Takže ta GPSka mi bude zárukou, že minimálně jednou za rok ten strážník projde, řekněme vojenský lesík, projde OPS osmnáct, OPS devatenáct, OPS šestnáct. Ano, běžte se tam podívat, to je veliká divočina. Anebo se projde Zahradkářskou osadou. Nebo nedej bože narazí tak jako já na člověka, který leží na zemi. Po operaci hlasivek neumí si zavolat pomoc. Cikáni ho okrádali a já jsem se stal okamžitě hrdinou v tomto podivném státě. Jako třetí člověk jsem byl odměněn, co mi pitval. Víte, je to, je to ohodnocení hanby, pane Zbyňku Stanjura, když občan chrání občana. Hanba! Ale můžu taky všem tady dodat materiál, kdy městská policie stála vedle padesáti zaparkovaných aut. Kousek od ní stála zkorumpovaná státní policie. Až teprve když jsem zavolal na sto dvanáctku, jestli je ve službě jediný nezkorumpovaný policista České republiky, tak se někde objevili a dali tři pokuty za to, že parkovali na zelené ploše. Když vy jste se díval ve svém sektoru na svůj fotbal, všem vám pošlu, kdo mi napíše mailovou adresu, jak to vypadalo. Budete se divit. Asi osm strážníků, nebudu mluvit dvacet policistů České republiky. Byla to hanba. Můžu vám říct. Tehdy to, tehdy jsem řekl jasně a tady ostatně pan mluvčí ví, že tady byl náměstek krajské policie, když jsem řekl, že v Opavě udělám domobranu, půjdu od hospody k hospodě, vezmu pár chlapů a vyčistíme Opavu od těchto věcí.

Pane Dybowiczi, váš čas je pryč.

Je to pravdou. Děkuju. Takže já bych si jenom chtěl říct, jestli budete mi psát, pane, já to jenom vítám. A v městských sadech a kamery by měly být na každém, v každém centru obc, teda čtvrtě a minimálně na mostech. To jsou strategické body, kde běhají lidé s vozíky a odvážejí do sběrných surovin to, co někomu potom chybí. Říkám lidé.

Děkuju pane-

To jsou

strategická místa a ty kamery by tam měly být.

Děkuji pane Dybowiczi za názor. Vzhledem k tomu, že nemám ani nikoho písemně přihlášeného do diskuse a nikdo z kolegů zastupitelů se nehlásí, takže tímto ukončuji diskusi. A jako předkladatel si troufnu říct pár slov na konec. Předložili jsme koncepci, kterou si myslíme, trošičku měníme činnost městské policie. Já jsem v minulosti byl u zrodu té minulé koncepce, která dle mého názoru se neosvědčila. Proto jsme přišli se vla, s vlastním pohledem, s vlastním řešením této situace, kdy jsme se chtěli zejména vrátit k tomu, co lidé potřebují, a to znamená vidět ty strážníky v ulicích. My při normální směně máme v ulicích až sedmnáct i devatenáct strážníků. Při tom krizovém stavu jich máme devět. To je minimum, kdy denně dvanáct hod, čtyřiadvacet hodin denně máme strážníky v ulicích. Co se týče ostatních připomínek, které zde byly, jako je černá skládka, jako je dodržování vyhlášek. My tyto věci považujeme za samozřejmé a nemění, ne, neuvažovali jsme o tom, že bychom je měli v koncepci uvádět. Koncepce by měla nějakým způsobem dle mého názoru mluvit o tom, jak, jaký je směr. A jestliže nám ze zákona jsou dány některé povinnosti, tak je zbytečné dle mého názoru nějakým způsobem uvádět koncepci. Eh. Takže nyní, protože nepadl žádný jiný návrh na usnesení, dávám hlasovat o tom, o předloženém návrhu usnesení. Zahajuji hlasování. Děkuji. Pro dvacet tři, proti jeden, zdržel se jeden, hlasovalo čtrnáct. Děkuji a předávám zpátky. A pan tajemník mi teďka říkal, že by bylo vhodné vyhlásit desetiminutovou přestávku, takže se sejdeme v sedmnáct, v sedmnáct patnáct.

Jo?

Takže pokračujeme v jednání bodem sedmnáct dvanáct. Dotace na poskytování sociálních a souvisejících služeb na rok 2012. Eh, na rok 2013. Jo. Já otevírám rozpravu k tomuto bodu. Pan doktor Vlček.

Příjemný podvečer, dámy a pánové. Dovolím si využít toho, že projednáváme body týkající se sociální problematiky, i když úplně přesně nevím, jestli tento bod patří, eh, je aktuální právě v tuto chvíli. Koncem minulého týdne jsem dostal dopis od maminek handicapovaných dětí, které se v roce 2009 přes paní inženýrku Těžkou přes sociální odbor obrátily na magistrát s požadavkem o zřízení stacionáře pro těžce handicapované děti upoutané na vozík. Tehdy radnice zřejmě zadala KP Projektu studii, která potvrdila oprávněnost jejich požadavku. Než se sešel rok s rokem, vyměnilo se vedení na radnici. Takhle ještě. Radnice se k tomu tehdy postavila tak, že uznala oprávněnost jejich požadavku, přislíbila jim prostory bývalých jeslí v Kylešovicích a určila, že by to tam měl spravovat organizace Charita. Následujícího roku po změně vedení radnice však paní náměstkyně Brady sdělila maminkám, že objekt je v nevyhovujícím stavu, že do domu zatéká. Snažila se jim nabídnout náhradní program. Za účasti pana ředitele Mariána Janušky se sešli na magistrátu a bylo přislíbeno rozšíření stacionáře na Mariánu. Čas utíkal a myslím, že čtrnáctého tohoto měsíce se maminky těchto dětí překvapeně dozvěděly za prvé, že na Mariánu se s nimi nepočítá, že tam to rozšíření toho stacionáře nebude provedeno. A za druhé, za druhé, že v budově, která jim byla nabídnuta, otevře sociální služby centrum Anima Viva. Já bych se vás tedy rád zeptal, je-li toto všechno pravdivé. Položil bych vám pár otázek a prosil bych jejich zodpovězení. Byl objekt pro denní stacionář skutečně v nevyhovujícím stavu? Nyní je už ten stav vyhovující? Podle studie, kterou magistrát zadal, jsme žádost rodičů postižených dětí uznali za oprávněnou a snažili jsme se jim zpočátku pomoci. Změnil se nyní náš pohled na tuto skupinu dětí? A to z jakého důvodu? Máme novou studii? A konečně poslední, a to je snad nejzásadnější otázka, jaké jim nabídneme řešení? Aby bylo jasné, já nemám nic proti činnosti Anima Viva, pokud nabízí sociální potřebné služby, ale z toho dopisu vyplývá, že snad ten postup vedoucích magistrátu nebyl zcela korektní. Nepodávali jsme jim pravdivé informace těm maminkám a nakonec nesplnili jsme ten slib, že je umístíme do Mariánu. Děkuji.

Děkuji panu doktorovi. Já bych se pokusila shrnout takovou tu historii mravenečka dva, jak říkáme pracovně stacionáři pro děti s tělesným a kombinovaným postižením. Na-- ano, je pravda, že v roce 2009 byla vypracována studie, která potvrdila pot-potřebnost takovéhoto zařízení. Zároveň jsme, bylo předána informace, že byl nějakým způsobem vytipován objekt na Liptovské po bývalé mateřské školce, a to přízemní patro, to znamená přízemí, které navazuje na zahradu. Ten prostor je do dneška prázdný a nevyužívaný. Ta, co ta studie neřekla, ani žádné podklady, které byly k dispozici, neřekla, za co by se měl pořídit ten stacionář, protože ty prostory po té bývalé mateřské školce by se musely kompletně zrekonstruovat, přizpůsobit tomu stacionáři a nejsou dneska v tom stavu tak, aby se dalo jenom nastěhovat nová služba. Další velký dotaz z mé strany byl, kdo zaplatí ty provozní náklady a jakým způsobem to bude fungovat. Já jsem po nástupu do funkce se sešla s maminkami těch dětí, potom ještě několikrát. Myslím, že dvě nebo tři taková setkání byla. Vnímám ten jejich požadavek oprávněný, protože ty jejich V uvozovkách děti už se dostávají do, eh, věku, kdy pro ně není zařízení, ve kterém by mohly zůstávat a ty maminky mají oprávněný strach o to, že jim zůstanou ty děti doma a nebudou schopni, eh, prostě, n-najít tu odlehčovací službu pro sebe. Eh, my, my se tím zabýváme, ale ten problém není úplně tak jednoduchý. Já jsem měla jednání s charitou, snažili jsme se najít nějaké řešení. Eh, začala jsem jednat potom i s panem ředitelem Mariana Janýškou. A to je to, co bylo asi zřejmě v tom dopise zmíněno. Ano, přišli jsme s panem ředitelem Janýškou s tím, že by případně ten stacionář návazný na Mraveneček jedna, protože to je vlastně pro stejnou cílovou skupinu, ale pro starší osoby, že by mohl být, eh, přímo v Marianu. Co nás k tomu vedlo? Vedlo nás k tomu to, že pokud by, eh, v dnešním Marianu, které probíhá transformací a postupně se, eh, vlastně vystěhovávají ti klienti, tak pokud by kraj byl ochoten změnit to usnesení zastupitelstva, kterým do tuším roku 2014 má být ta budova naprosto opuštěna, pak se nabízí možnost využít tuto budovu právě pro tu návaznou službu a, eh, nabídnout zde ten, ty služby pro tu cílovou skupinu Mra-- dnešního Mravenečka jedna, ale pro starší osoby, protože ty náklady se nám zdály vzhledem k tomu, jaký tam je dneska personál a vybavení, nejmenší, co se týká provozu a taky by byly podstatně zřejmě nižší ty investice do toho objektu jako takového. Proto vedla ta úvaha naším směrem, ale v, v podstatě v době, kdy jsme se tím začali zabývat, tak nebyl ani vydefinován, kolik těch dětí bude, jaká bude potřebnost. Proto jsme, eh, v podstatě udělali dotazníkové šetření. Ty maminky, které měly zájem, tak přišly přímo do Mariana, přímo se sociálními pracovnicemi vyplňovaly žádosti tak, abychom zjistili, jaká je potřebnost a které cílové skupiny. Ano, takže my jsme se dostali do tohoto fázi, do tohoto stádia. Chtěla jsem se, nebo mám domluveno, že s krajem, s panem náměstkem Recmanem se pobavíme o tom, jestli opravdu bude probíhat ta transformace tak, jak byla naplánována, nebo tam bude nějaká změna. K té schůzce bohužel zatím nedošlo a kraj mně nebyl schopen říct, jestli trvá na tom původním plánu, nebo jestli ta transformace případně bude vypadat trošku jinak, jestli třeba ještě nějaké služby, protože tam je v rámci Mariana i centrum denních služeb, které zajišťuje podobnou cílovou skupinu, jako jsou ty děti, o kterých mluvíme, jestli třeba bude nadále pokračovat. Takže to je k tomu. Co se týká té Animy Vivi, tak k tomu jenom zareaguji takto. Anima Viva je v objektu Liptovská podle mých informací už asi deset let. Ona to může tady paní kolegyně upřesnit a není vůbec v těch prostorách, o kterých se uvažovalo, že by se, kde by se mohl zřídit ten stacionář. Jedná se o úplně jiné prostory, sice ve stejném objektu na stejné adrese, ale Anima Viva je v prvním nadzemním podlaží, je v patře. My jsme pro stacionář nebo město uvažovalo pro stacionář přízemní, v přízemí toho objektu. Nevím, jestli jsem na něco nezapomněla, jestli mě paní vedoucí tady odboru chce nějak doplnit, protože ona byla přece jenom u celého toho procesu.

Dobrý den, já snad bych jen mohla doplnit k tomu, že tenhleten, tenhleten problém se určitě na něj nepozapomnělo, že se neustále řeší. A právě na jednání zde zmiňovaném toho 14. čer-čer-června v tom speciálním pedagogickém centru Srdce vlastně byli pozváni i zástupci jednotlivých neziskových organizací, aby přímo těm rodičům těchto dětí vlastně nabídli své služby. Takže tam bylo přímo vyspecifikováno, co můžou v této chvíli nabídnout a že se jednotlivé konkrétní případy, pokud jsou opravdu akutní, dají okamžitě řešit. Bylo tam vysloveně, byli tito rodiče vyzváni, aby se přišli do těch zařízení podívat a vlastně sami zvážili, jestli tyto služby, které jsou v této chvíli poskova-- poskytovány, jsou pro ně vhodné. Další věc je ta, že samozřejmě i jednotlivé neziskové organizace, které se zabývají touto cílovou skupinou, připravují řešení podle jejich samozřejmých finančních situací. Takže například Mraveneček jednička, který zde byl zmiňován, zrovna Charita se snaží o to, aby rozšířila vlastně věkovou, věko-věko-věk těch dětí, které tam mohou docházet, takže bude registrovat až do třiceti let. Takže i tohleto by v případě vol-volné kapacity mohlo pomoci. Jinak myslím, že v téhle chvíli asi stačí. Nebo ještě něco?

Jo, takže do diskuse se přihlásila paní Bc. Brňáková.

Dobré odpoledne, tak v kostce už tady bylo řečeno všechno, jak bylo. Já, protože jsem měla možnost zhlédnout ten dopis, které napsaly maminky a adresovaly ho i panu senátorovi Vlčkovi, bych ráda, abych jaksi odstranila případné domněnky, sdělila následující. Naše or-organizace, ve které pracuji, vlastně je členem komunitního plánování pracovní skupiny pro osoby se zdravotním postižením. Pravidelně se zúčastňujeme pracovních skupin, kde 3. 5. vystoupila sociální pracovnice speciálního centra Srdce a vlastně přivedla s sebou maminky a jejich děti tak, aby ta skupina, dejme tomu, mohla na vlastní oči prodiskutovat, prokonzultovat to, co vlastně ti rodiče potřebují, co potřebují jejich děti. A na základě toho, kdy jsem velmi přivítala to, že pracovní skupina není jenom taková jakási formální skupinka, kde se řekne o tom, jaké je počasí, se to vyprodukovalo dál. A paní Celtová, to je ta sociální pracovnice, na 14. 6. domluvila v Soc-sociálním centru Srdci setkání poskytovatelů sociálních služeb, které, kteří jsou zaměřeni na cílovou skupinu osoby s mentálním postižením z rodiči těchto dětí. Co se týče věkové skupiny osmnáct a více let. V tom, čili byli jsme pozváni i my, naše organizace. Každý si měl připravit zhruba desetiminutovou prezentaci, kde za naši organizaci zaznělo to, že ano, poskytujeme službu sociální rehabilitace, protože ta je ze zákona zdarma. Vím, že jsou jakési námitky k tomu, že za denní stacionáře se musí platit, ale tak to prostě je. Čili prezentovali jsme naši službu. Nic víc, nic míň. Měli jsme stejný prostor jako všechny ostatní organizace. Samozřejmě jsme deklarovali, že naši službu poskytujeme bohužel pro ty maminky v podmínkách, které jsou, které nejsou bezbariérové. Čili ještě bych potvrdila tu informaci, která tady zazněla, a to v tom dopisu je správně. Ano, na Liptovské dvacet jedna fučí okny, nejsou utěsněná, zatéká tam střechou v prvním patře, kde Anima viva poskytuje sociální rehabilitaci a poskytuje ji tam deset let, ne najednou. A v přízemí ten prostor bohužel není rovněž bezbariérový, i když ano, pokud získáme nějaké dotační tituly, které by pomohly tady toto vyspravit, proč ne? Pak se nabízí otázka, jakým způsobem můžeme zřídit ať už denní stacionář nebo jinou návaznou službu, která teoreticky může navazovat i na transformaci Mariana. Otázka zní, ale to už není tady pro tuto diskuzi. Takže Anima viva se zúčastnila této, tohoto setkání jako každý poskytovatel tady na území statutárního města Opavy, který poskytuje sociální služby těmto cílovým skupinám.

Děkuju za příspěvek. Já pouze doplním, že ten dopis, který šel panu, panu senátorovi Vlčkovi, tuším, že šel ještě někomu dalšímu, tak jsem dostala i já a pan primátor v podstatě se stejným obsahem, takže budeme, budu na něho reagovat. Pošlu vám taky svou odpověď v kopii. Pan poslanec Stanjura.

Já si zopakuju to, co říkal Václav Vlček. Jako to je hezké, že to řešíme tři a půl roku, ale nevyřešili jsme nic. Takže se ptám, jestli nějaká perspektiva nebo těm maminkám řekneme, že to prostě nejsme schopni vyřešit. Já myslím, že jedno nebo druhé musíme říct, a ne slibovat další rok nebo dva tři. Tak podle mě se město buď rozhodne, že nějaké prostory opraví a ten denní stana-stacionář najde provozovatele a bude ho financovat. Anebo město řekne, že to neudělá z finančních nebo jiných důvodů, nebo že existují jiné sociální služby, kde by se o ty děti mohl někdo postarat. Já si myslím, že není možné natahovat ten stav, který trvá, protože nejvíc podle mě ty rodiče rozčiluje, že to trvá tři a půl roku a že na začátku jsme řekli ano, je to problém, my vám pomůžeme vyřešit a po třech a půl letech jim říkáme, je to sice problém, ale zatím jsme ho nevyřešili a nevíme, jak ho řešit budeme. Takže podle mě je největší problém ta doba, která od-oduběhla od té původní studie do dnešního dne. A navíc dneska ani z těch odpovědí, ani z toho dotačního programu jako neplyne to, že bychom, že by to město chtělo nějakým způsobem vyřešit. Jo, si myslím, že, že to je klíčové a na tu nedostaneme otázku asi dneska, ale měli bychom dostat velmi rychle. Zejména ti rodiče by měli dostat odpověď velmi rychle, pokud jim pomůžeme, ano a jak. A ne, že to budeme studovat a zkoumat a já nevím, co všechno, protože uběh-uběhlo další tři a půl roku a řekneme Marian si, Marianum si nechalo budovu, nenechalo budovu, ale to je krajské zařízení. A my se ptáme, zda tuhle službu potřebujeme v Opavě, a pokud ano, zda je město je ochotno podporovat ať už rekonstrukcí plus samozřejmě hrazením části provozních nákladů, že bez toho to nepůjde.

Děkuji za příspěvek, pan doktor Opálka.

Děkuji za slovo. Já bych chtěl poukázat, jak složitá je situace v sociálních službách vzhledem k potřebě, která se neustále zvedá, a objemu peněz, které víceméně od toho ústředí až dolů zase klesají. Když se podíváte na těch čtrnáct příloh a každou si rozkliknete, tak si řeknete teda, ale to je byrokracie. Ale na druhou stranu zas musíme říci, že v uvozovkách hlad po těch veřejných penězích různými poskytovateli je veliký a vyúčtovat správně granty a dotace je podmínka k tomu, aby mohly být přidělovány v dalším období. Je tady možnost samozřejmě čerpat i evropské peníze. O to jsou ty pozornosti na správné hospodaření daleko větší i zpoza hranic. Takže z tohoto pohledu já oceňuju tu práci, která byla vykonána, protože vyžaduje to velkou inventuru. Možná, že při tom vyplňování se přijde na to, že ne všechno bude tak potřeba, ale je toho moře a moře. Ale chtěl bych upozornit, co se týká té důvodové zprávy, že přímo ta úvodní první věta nám tam zůstala z rady, že se týká dnes už o projednání v zastupitelstvu. A u té bezdlužnosti nevím, proč tam vypadly zdravotní pojišťovny, když už tam máme Finanční úřad, Českou správu sociálního zabezpečení a magistrát, tak ty zdravotní pojišťovovny jsou na stejné úrovni jako ta Česká správa sociálního zabezpečení. Takže myslím si, že by se měly vyžadovat potom všechny ty podklady anebo výběrově jenom magistrát. Těžko, těžko hovořit k tomu materiálu něco negativně, kromě toho, že to zvedá tu byrokracii, ale je ho třeba vidět v provázanosti i s dalšími body, které ještě budeme projednávat. Takže já děkuji zpracovatelům.

Já děkuju za připomínky a samozřejmě v důvodové zprávě to opravíme. Ano, teď už to projednává zastupitelstvo, a pokud, pokud budou ostatní souhlasit, já myslím, že není problém tam kromě správy sociálního zabezpečení přidat i ty pojišťovny zdravotní. To v podstatě je na stejné úrovni tak, jak říkáte, a já myslím, že tam, tam by se to mohlo doplnit. Takže navrhuju úpravu toho usnesení, aby to bylo rozšířeno i o ty zdravotní pojišťovny. Paní bakalářka Brňáková.

Já bych teda, protože teď můžu hovořit z vlastní zkušenosti, co se týče bezdlužnosti vůči zdravotním pojišťovnám, tak tady tyto bezdlužnosti by stačilo před podpisem smlouvy, protože jak víme, dotační řízení nám končí začátkem září přes prázdniny. To bude velmi náročné, ať už co se týká dovolených pracovníků, kteří v těch organizacích pracují nebo i na druhou stranu v těch pojišťovnách. Kdo kdy sháněl bezdlužnost, ví, že na ni třeba musí dlouho čekat a přes ty prázdniny mohlo by to být komplikované. Čili já bych si dovolila navrhnout ano, jsem pro to i bezdlužnosti pojišťoven zdravotních, ale před podpisem smlouvy.

Takže jestli to můžeme i v tomto smyslu teda doplnit. Pokud není nikdo už do diskuse, tak uzavírám diskusi a nechám hlasovat o materiálu s tím doplněním o té bezdlužnosti od zdravotních pojišťoven tak, jak bylo řečeno. Nechávám hlasovat. Pro bylo třicet jedna, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo osm. Návrh byl přijat. Děkuji

a dostáváme se k bodu osmnáct dvanáct. Účelové dotace z rozpočtu SMO na poskytování sociálních a souvisejících služeb na rok 2012. Využiju práva předkladatelky tohoto materiálu a ujmu se úvodního slova. Uvědomuji si, že je to poměrně zásadní materiál, ale doba si dneska žádá taková, takováto rozhodnutí, která nejsou úplně standardní. Financování sociálních služeb je obecně ve velké krizi a dochází k výraznému omezování i rušení. Tak jak už bylo řečeno, potřebnost stoupá a finance se snižují na všech úrovních. Jakousi snahou je využívat pro financování sociální oblasti v co největší, nejvyšší míře dotací z evropských fondů. Z toho důvodu chce také Moravskoslezský kraj požádat v rámci individuálního projektu dotaci z E-- Aha, já se omlouvám, to je jiný bod. Takže účelové dotace z rozpočtu SMO. Takže otevírám rozpravu. Pan inženýr Veselý.

Já bych chtěl vysvětlení, co se týče toho ELIMu. Jestli to dobře chápu, tak nějaká skupina z toho ELIMu odešla, vykonává tu činnost někde jinde. Pokud mě paměť neklame, tak jim možná i přispíváme někam jinam. A v ELIMu vznikla nová. Není to ten případ?

Ne, je to trošku jinak. Tam ELIM byl nucen uzavřít Klub Legal, který byl na Hradecké ulici, to bylo nízkoprahové zařízení pro mládež od patnácti let a, eh, vlastně požádal po ukončení této činnosti o přesun dotace na, eh, nízkoprahové zařízení Magnet, které je v Kateřinkách a zajišťuje vlastně děti do patnácti let. Takže tam je přesun, ale provozuje to pořád stejná organizace Elim, pouze zavřeli jedno- Oni nežádali.

Tomu rozumím. A tak co, jestli můžete zdůvodnit, proč ten, tam došlo ke změně názvu jenom proto, že to zavřeli na Hradecké a otevřeli v těch Kateřinkách?

Ten Magnet funguje v Kateřinkách už celou dobu, co funguje Elim. To je v objektu té bývalé kotelny, tam, tam v podstatě pouze na tu jinou, na tu službu toho ník-nízkoprahového zařízení v Kateřinkách jim chyběly dotace, takže žádají o přesun financí, které získali na klub Legal.

Takže dobře rozumím, že úplně jinou svoji činnost, kterou, na kterou nepožádali, tak teď by chtěli nahradit ten-

Oni

dostali i na ten Magnet, ale prostě nedostačuje jim to. Pan poslanec Stanjura.

Tak já myslím, že si mnozí pamatují legendární větu: „Když nám dáte milion, už nikdy nic nebudeme chtít“. O té doby jsme asi přikřikli Elimu patnáct dotaci a to berte jako folklor. Já jsem se dozvěděl něco jiného. Nedotovalo město náhodou stavební úpravy na Hradecké šestnáct pro klub Legal? A já tam čtu, že to jsou nevyhovující prostory. V roce dva devět nebo dva deset. To byl nějaký krajský projekt, my jsme tam dávali nějaké peníze. Já si myslím, že to jsou věci, které bychom měli mít komplexně v materiálu a ne jenom jako-- takhle to vypadá, že jsme nechali, když ten barák je městský, pokud se nepletu. No, to by tam taky mohlo být napsáno. To znamená, že ten Legal skončil, protože my se nestaráme o majetek. Takhle to z toho vyplývá, že je tam napsáno, že z důvodu nevyhovujících prostor ten Legal skončil. Já jsem přesvědčen, že jsme buď osmdesát nebo sto šedesát tisíc na tu rekonstrukci dávali. A myslím, že o tom nemáme hlasovat, dokud nedostaneme komplexní informaci, protože si nemyslím, že, že to je ten pravý důvod ukončení činnosti, protože já říkám, z hlavy si to nepamatuju, jenom to mám někde. Je to tři, možná dva roky. Kraj něco spolufinancoval, my jsme něco spolufinancovali, jednali jsme něco o DPH, kdo zaplatí DPH, už to nevím úplně přesně, a to v tom materiálu prostě není. A nemůžeme jen tak přehodit sto dvanáct tisíc jenom proto, že, že něco se někomu nezdá nebo nepovedlo. Myslím, že bychom to měli mít, takže navrhuju, abychom to áčko odročili, eh, protože zase nechci hlasovat proti, když nevím. Pak si to takhle z hlavy nevzpomenu, jak to vlastně bylo. Ale mohli bychom dostat informaci o tom, v jakém stavu ta Hradecká šestnáct je, šestnáct je jako náš objekt.

Já to možná doplním. Ano, byla tam rekonstrukce provedena těch, eh, sklepních prostor na Hradecké šestnáct. Byla tam i dotace z rozpočtu města zhruba do těch sto tisíc, taky už si to nevybavuju a v tom materiálu jsme to nepovažovali jako úplně zásadní informaci. Tam bylo několik věcí, proč ten klub Magnet skončil. A jedna z věcí bylo, že ty prostory sice byly rekonstruovány, ale takovým způsobem ta celková rekonstrukce stála téměř milion korun, tuším. Ale protože ta rekonstrukce nebyla provedena dobře, a to ze strany Elimu, nebyla zajištěna vyhovujícím způsobem, tak neustále je ten prostor vlhký a hygiena v podstatě nedovo-zakázala provoz toho klubu v těchto prostorech. Prostě přestože se tam odstraňovala vlhkost, tak dneska ten sklepní prostor je nevyhovující, takže se nedá používat. Je to městský majetek, ale město neprovádělo tu rekonstrukci jako takovou. Nevím, jestli to chce ještě nějakým způsobem paní vedoucí doplnit. Co se týká té služby Magnet. Legal, Magnet, nějaké doplnění? Takže zaznamenala jsem návrh na odročení písmena A. Necháme teda hlasovat asi hned nebo jestli počkáme? Ne. Měli bychom teď hned asi. Pozměňující návrh. Takže nechávám hlasovat o návrhu odročit bod A. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet tři, proti nula, zdrželo se pět, nehlasovalo deset. Tímto byl, bylo schváleno odročení. Takže, eh. Pan inženýr Veselý byl přihlášen dále do diskuse.

Já bych ještě ke svému rozhodnutí k tomu bodu dvě potřeboval nějaké doplňující informace. My jsme tady na konci února schválili, eh, žadateli sto šedesát tisíc, eh- Korun dotaci s tím, že na kraji vybouchly dotace, proto jsme je zařadili mezi dotační tituly. A neuběhlo ani tři měsíce a máme tady novou žádost, že to chtějí dofinancovat do plné výše. No tak jednou jsme se tady rozhodli pro sto šedesát tisíc dvě stě a teď se nám budou vlamovat a budou pořád požadovat další prostředky. A pokud vím, tak uběhla čtvrtina roku nebo řekněme dneska půlka a už, už zase ví, že už jim to nestačí. Nebudou tady v září znova pro dalších čtyřicet nebo osmdesát? Jak často o tom musíme rozhodovat, když už jsme jednou rozhodli?

Tak jestli se k tomu nějak můžete vyjádřit,

paní zpracovatelky.

Dobrý den, já bych k tomuto chtěla říci, že se jedná o potřebnou sociální službu terénní programy. Organizace opravdu žádala o dvě stě tisíc korun a mysleli si zpočátku, že sto šedesát tisíc korun bude dostačující, což se nestalo. Je to z důvodu, že byl ukončen individuální projekt Moravskoslezského kraje k třicátému prvnímu dvanáctý 2011. Organizace žádala o dofinancování na Ministerstvu práce a sociálních věcí, ale v současné chvíli řeší výši toho dofinancování a nemají dostatečné finanční prostředky pro to, aby terénní programy mohly udržet na území našeho města. Situaci aktivně řeší, probíhala jednání u nás na odboru sociálních věcí a bohužel momentálně opravdu těch čtyřicet tisíc potřebují, aby službu vůbec udrželi v takovém rozsahu, v jakém je poskytována.

Pan poslanec Stanjura.

Ale to zdůvodnění přece takhle nemůže být. Nebo nedostáváme jako žádosti o nepotřebné sociální služby? Tak k čemu je dotační titul, když jsme před třemi měsíci nějak rozhodli? Ona by tam ani není tu původní smlouva v těch materiálech. Já ji tam teda nemám. Nevím, jestli tam je ta původní smlouva v těch přílohách, je tam jenom ten navržený dodatek. A k čemu se oni zavázali v té původní smlouvě? To by mě docela zajímalo. Nezavázali se k tomu, že budou vykonávat nějakou službu po nějaké období a k tomu dostávají nějaký příplatek? Tak pak je varianta B, že nám to vrátí těch sto šedesát tisíc a že, že ten svůj závazek nezapln-- jako nesplní. Není jenom tahleta varianta, že pak fakt nemusíme dělat, pak se ty komise, které to krátí, tím nemusí zabývat a, a protože pak to tady přijde jakoby druhou cestou. Já jsem v té komisi neseděl, já jsem ten čas tím netrávil, ale někdo asi rozhodl, že místo dvěstě tisíc dostanou sto šedesát. Doporučil, zastupitelstvo schválilo. Co se změnilo? Individuální projekt skončil v prosinci, ne v únoru, takže to věděli. A ten, a tak by mě zajímalo, co teda je obsahem té původní smlouvy, jakou službu nám mají na našem území poskytovat a co hrozí, když nedostanou, kolik dostali. Dostali osmdesát procent z toho, co chtěli, takže dostanou dvacet procent tak, jak jsme rozhodli už v únoru.

Jestli můžu k tomuto reagovat. Dotace, kterou požadoval Open House, byla pokrácena z důvodu vlastně vyřešení financování tohoto roku, protože na začátku, nebo když jsme připravovali tento materiál s výší dotací, tak se nevědělo, jak proběhnou dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí. Je všeobecně známo, že teď je v podstatě druhé kolo, kdy jsou zase přísliby a není ještě jasné, jak to dofinancování proběhne. A i my tady jsme chtěli vytvořit rezervu, abychom v případě toho, že, že některá organizace neuspěje v tom dotačním řízení, abychom ty služby, které potřebujeme na území města, mohli podpořit. Takže to je asi ten nestižení důvod, proč k tomu tak došlo. Jinak samozřejmě ve smlouvě mají ty terénní služby, jak je uvedeno i teď v tom materiálu, že budou poskytovat.

Takže jestli to takto stačí. V podstatě cílem tady tohoto materiálu je pomoc těm službám tak, aby to mohly v tom slíbeném rozsahu dodržet a udržet, protože ne vždy vyšly ostatní finanční zdroje, to znamená ostatní dotace. To je asi případ i toho Open House, který počítal ještě s dalšími financemi, které nedostal. Pan doktor Opálka.

Děkuji. Jestli dvě stě tisíc je potřeba na rok, tak těch čtyřicet tisíc ještě není aktuálních. Mě by zajímalo především efektivnost toho využití těch peněz, ale to se nikdy nikde nedozvíme. Maximálně, že budem aktivní a zúčastníme se nějaké té akce a zajdem se tam zeptat. To je samozřejmě z naší strany možnost. Já doporučuji stejně jako u toho prvního bodu, abysme se k tomu ještě vrátili a žádám tedy o odročení.

Takže zazněl návrh na odročení. Nechám hlasovat o odročení bodu dva. Bod dva jako celek, protože v případě, že budeme hlasovat o áčku, tak s tím souvisí i béčko, céčko. Pro bylo dvacet tři, proti jeden, zdrželo se pět, nehlasovalo deset. Takže návrh byl přijat. Do diskuse byl ještě přihlášen pan poslanec Stanjura. Dobře, takže ještě máme bod tři. Ještě pořád máme o čem diskutovat případně. Dobře, takže jste se odhlásil z diskuse. K bodu tři tedy nikdo. Jelikož byl odročen bod 1A, nemá cenu hlasovat o bodu 1B, který souvisí s bodem 1A. Bod dva byl odročen, takže nechávám hlasovat o bodu tři neschvalujícím usnesení tak, jak je předloženo v materiálech. Zahajuji hlasování. Pro bylo třicet čtyři, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo pět. Návrh byl přijat.

Projednáváme bod devatenáct dvanáct, převod zřizovatelských funkcí Domova Bílá Opava, příspěvkové organizace z Moravskoslezského kraje na statutární město Opava. Otevírám rozpravu. Pan doktor Opálka.

Děkuji. Já myslím, že v tom návrhu usnesení jsme konzistentní s názory z minulých let, ale přesto si dovolím poznamenat, že tímto rozhodnutím samozřejmě ztratí město Opava určitou kapacitu, neboť kraj bude rozhodovat o jiné koncepci tohoto zařízení a bude to krajské zařízení zřejmě pro nemoci s Alzheimerem. Takže můj dotaz zní, jestli ta příprava toho třetího projektu domu pro seniory v Kateřinkách je aktuální tak, abysme ten výpadek té kapacity mohli v budoucnu nahradit. Děkuji.

Myslíte ten nový penzion, který se má stavět? Ten už se připravuje v příštím roce, tuším. V příštím roce by se mělo začít výstavba toho penzionu, který vlastně teď byl, byla architektonická soutěž. Momentálně už je zadáno zpracování projektové dokumentace a příštím, na příští rok chystáme výstavbu toho stadio-, toho penzionu. Pan inženýr Veselý do diskuse.

Já se chci zeptat na kvalitativní rozdíl mezi tím, co teď projednáváme a budem projednávat. To, co už jste nakousla. Tam, kde nám kraj chce prostě zbavit se část svých starostí v sociální sféře a přehodit na město. A když to zkouší tady, tak ještě máme odvahu to zamítnout. V čem je takový rozdíl? Navíc, jak zmínil pan doktor Opálka, máme nějakou koncepci, chceme stavět novej penzion. Porovnával někdo cenu tady tohoto zařízení, jeho provozu, řekněme náklady na jedno lůžko s tím, co nás přijde ten nový penzion v těch Kateřinkách? Je to někde, proč to tam nemáme v těch materiálech? Děkuji.

Ono je asi důležité říct, že jedná se o dvě různé věci. Bílá Opava je domov pro seniory, což je pobytová služba sociální. Kdyžto domov, penzion pro seniory, to není, ta-tam je pouze, pouze terénní služba možná. To znamená, že se jedná o penziony, kde je nájemní bydlení pro seniory za podmínek dnešního nájemného padesát korun za metr čtvereční, což je i ve většině městských bytů. A zároveň mají možnost ti senioři, ale to mají možnost v kterémkoliv bytě na území města, si zajistit pečovatelskou službu. A ta pečovatelská služba je vlastně terénní, kterou si můžou zajistit, pokud mají zájem. Kdyžto v domově pro seniory je dvaceti čtyř hodinová péče. To je ten rozdíl zásadní. Takže my odmítáme zařízení, které dneska nemáme v majetku města a které město vůbec neprovozuje takovéto zařízení. Pan inženýr Křupala.

Dobrý den, já jsem chtěl jenom vysvětlit teda ten rozdíl. Paní náměstkyně toto doplnila a já bych jenom teda řekl, že je dobře, že ten kraj teda zvažuje údajně, že vlastně tam rozšíří, teda jsem pochopil ten zvláštní režim. To znamená pro ty seniory, kteří mají problémy už psychické, nemůžou být z tohoto důvodu zůstat sami doma. Ale opravdu pravdou stále je, že v Opavě dle mého názoru je nedostatek těchto kapacit jak teda domovů pro seniory, tak domova se zvláštním režimem. A myslím si, že by teda opravdu se mělo zastupitelstvo nebo vedení města tímto dlouhodoběji zabývat. Neříkám teďka, že by se mělo jakoby stavět nebo město zřizovat nějaký sám domov pro seniory, ale jsou tady určitě možnosti jako rozšíření kapacit stávajících u stávajících poskytovatelů, jako je třeba Domov svaté Zdislavy, případně domov na Kylišovské ulici. Tak aby ta, aby, aby ti senioři, kteří opravdu jsou velice akutní a ta rodina se o ně už nemůže postarat, tak by aspoň na ty poslední týdny a měsíce měli nějaké důstojné bydlení. Děkuju.

Děkuji, pan doktor Staňo.

Děkuji. Tak trochu navážu na to, co už jsem tady jednou vykládal s ohledem na tvorbu a koncepci poskytování sociálních služeb. Domov pro seniory nebo penzion je jasný. Dáváme vlastně nájemné bydlení soběstačným penz-- seniorům, popřípadě možnost využít nějaké služby. Kromě toho, že jim garantujeme nějaký nájem, můžou totéž mít, jak řekl pan Křupala, i ve vlastním, vlastním bytě. Co nám vypadává a co vlastně na území Opavy chybí, jak se postaráme o nesoběstačné seniory. Bohužel kromě gerontopsychiatrie a snad nějakých kapacit malých nemáme nic. Všechny obce kolem mají alespoň něco, ať je to Slavkov, ať je to Hlučín. Opava nebude mít nic, pokud nám padne Bílá Opava.

Děkuju. My se samozřejmě tímto problémem zabýváme. Není to naposledy, co, co máme tady materiál, který se týká domova pro seniory. Věřím tomu, že ta diskuse se ještě bude opakovat. Uzavírám diskusi, když není nikdo přihlášen a nechávám hlasovat o tom materiálu tak, jak je předložen. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet devět, proti jedna, zdrželo se dva, nehlasovalo sedm. Návrh byl schválen.

Dostáváme se k projednávání bodu třináct dvanáct Seniorcentrum Opava, dodatek číslo tři ke zřizovací listině. Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu a nechávám hlasovat o usnesení tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo třicet dva, proti nula, zdrželo se jedna, nehlasovalo šest. Návrh byl schválen.

Dostáváme se k poslednímu bodu tohoto bloku, to je bod dvacet jedna dvanáct Smlouva o podpoře sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. A zde patří můj příspěvek. Takže jak už jsem řekla, to financování sociálních služeb je obecně ve velké krizi a snižuje se neustále objem financí. A z toho důvodu chce Moravskoslezský kraj požádat v rámci individuálního projektu o dotaci z evropských fondů. V tom-- v těch letech 2013 až 14 může náš kraj získat až dvě stě dvacet milionů korun, což je teda výrazně nižší než v předchozích letech. A rada kraje schválila 15. května rozhodnutí, že Moravskoslezský kraj zpracuje a předloží Ministerstvu práce a sociálních věcí individuální projekt na podporu sociálních služeb sociální prevence pro roky 2013 a 14, avšak s tím, že požadovaná udržitelnost takto financovaných služeb bude v letech 2015 a 16 zajištěna nejen z rozpočtu Moravskoslezského kraje, ale také z rozpočtů jednotlivých obcí na základě předem uzavřené smlouvy. Podmínkou udržitelnosti sociálních služeb podpořených v rámci individuálního projektu je stanovena dva roky a požad-- vyžaduje zachování služby minimálně v objemu padesáti procent. Záměrem kraje je v letech 2013 až 14 podpořit vybrané služby sociální prevence prostřednictvím integrovan-- individuálního plán-- programu, projektu, pardon, v plném rozsahu. Pro jednotliv-- po jednotlivých obcích požaduje-- požadoval Moravskoslezský kraj vydefinování objemu financí, které dnes potřebujeme pro vybrané sociální služby na jich-- na našem území tak, aby byly zachovány a zároveň požadovaly vydefinování priorit jednotlivých služeb. Odbor sociálních věcí a my jako politici, kteří jsme to připravovali, jsme byli postaveni pod-- před poměrně zásadní rozhodnutí, které se bohužel týká i následujících let až do roku 2016. Oslovili jsme poskytovatele sociálních služeb, kteří dodali potřebné informace jak o nezbytně nutných nákladech, tak i o počtu svých klientů. Snažili jsme se nastavit priority tak, abychom získali z individuálního projektu maximum prostředků a minimálně zatížili rozpočet po dobu udržitelnosti, ovšem při zachování co největšího rozsahu služeb, které dnes na území města fungují. Snažili jsme se najít v rámci možností to nejlepší možné řešení. Vzhledem k tomu, kolik málo informací máme o tom, jak budou vypadat financování v příštím roce, natož v roce 2015 a 16 v oblasti sociálních služeb, nebylo toto rozhodování a zpracovávání předloženého materiálu vůbec snadné. Priority jsme se snažili nastavit, jak už jsem řekla, podle počtu klientů, podle potřebnosti té služby, ale taky podle náročnosti té služby. To znamená například azylový dům nelze zavřít a následně okamžitě otevřít a fungovat ve stejném rozsahu. Zatímco některé terénní služby, jako například takové služby, které poskytuje Open House, lze v případě nedostatku financí na rok omezit a dalším rokem velice snadno nebo mnohem snadněji obnovit ten rozsah. Zohledňovali jsme i specifiky našeho města, kdy v sociální rehabilitaci máme díky psychiatrické léčebně a jejím klientům a také díky Marianu a probíhající transformaci, kdy klienti Mariana už nebudou v rámci ústavu, ale budou fungovat v rámci města v samostat-- v podporovaném bydlení a budou potřebovat navazující služby. A takže na našem území díky těmto službám máme výrazně více klientů, kteří využívají sociální rehabilitaci než například na území jiných měst. Služby sociální prevence, které budou moci žádat o dotaci z individuálního projektu, dostávají od statutárního města Opava v tomto roce tři celé šes-šedesát pět milionů korun a předpokládáme, že při zapojení do individuálního projektu se o toto, o tuto částku poníží finance, které budeme muset vydávat do těchto služeb v letech 2013 a 14. V případě, že v následujících dvou letech udržitelnosti, to je v roce 2015 a 16, nezískají sociální služby prevence, které budou do tohoto individuálního projektu zapojeny, žádné další finance, především z Ministerstva práce a sociálních věcí, pak se město předloženou smlouvou zaváže financovat tyto služby do maximální výše sedm a půl milionu korun. Podotýkám, že to je opravdu maximalistická varianta, nejhorší, naprosto nejhorší scénář. Pokud poskytne na služby zapojené do IP finance Ministerstvo práce a sociálních věcí anebo si tyto sociální služby budou schopny zajistit financování z jiných zdrojů, pak bude ta částka, která dopadne na město, o to nižší. Záleží také na tom, za kolik se, kolik služeb se do individuálního projektu skutečně přihlásí a v jakém objemu. Moravskoslezský kraj bude na zajištění jednotlivých služeb vyhlašovat veřejné zakázky, kde bude důležitým kritériem cena služby. Z toho důvodu neuvádíme v materiálu názvy poskytovatelů dnešních sociálních služeb, protože toto se může naprosto změnit a samozřejmě i ty náklady, kteří, které nám dnes vydefinovali současní poskytovatelé, mohou být po, po vysoutěžení také jinde. V případě, že bychom se do individuálního projektu nezapojili, hrozilo by, že ztratíme, že budeme nuceni financovat tyto služby v plné výši. Když se podíváte na ta čísla, která jsme přiložili, pak by byl rozpočet města několikanásobně více zatížen, protože celkové náklady těch služeb, které dneska provozujeme nebo jsou provozovány na území města, jsou, dosahují výše až dvacet čtyři milionů korun. Takže vážení zastupitelé, dámy a pánové, uvědomuji si, že předkládáme velmi nestandardní materiál se závazky pro další zastupitelstva. Ovšem nestandardní situace, ve které se nacházíme, si žádá tato nestandardní řešení a velmi důležitou rolí města je postarat se o své občany a zajistit jejich potřeby. Tak jak už tady několikrát dneska zaznělo. Služby sociální prevence a vůbec služby, sociální služby považujeme za zásadní a jsme rádi, že na našem území fungují v takovém rozsahu a v takové kvalitě, jakou zde máme a nemůžeme si dovolit podle mého názoru nevyužít maximum možností pro jejich zajištění. Proto se domnívám, že v tomto případě nemáme příliš voleb, mnoho voleb a že budeme, že máme v podstatě ten závazek dneska postavit se k tomu čelem a schválit předložený materiál pro, tak, abychom zajistili financování služeb na našem území v potřebava-- v potřebném rozsahu. Pouze dodám, že komise Rady města pro komunitní plánování a Rada města doporučila předkládaný závazek podpory sociálních služeb. I když je pravda, že ten materiál se vyvíjel do poslední chvíle podle toho, jak jsme dostávali další a další informace z Moravskoslezského kraje a upřesňování. Také jsme to neustále komunikovali a konzultovali i s ostatními městy a většina měst v Moravskoslezském kraji bude přistupovat a schvalovat tyto smlouvy, které kraj nabízí nebo předkládá. Takže děkuji a otevírám rozpravu. Pan poslanec Stanjura.

Nevím, to stihnu za tři minuty, tak jestli můžu poprosit na začátku, že bych možná mluvil pět minut, jinak pak se přihlásím znova, kdyby to byl problém. Já myslím, že vždycky máme volbu a považuju tento materiál za past ze strany kraje, na kterou nás jakoby dostal. Možná na začátek, abychom, protože se pořád mluví o tom, jak do toho systému jde málo peněz, tak jestli mi můžete odpovědět, kolik se vynakládá ročně na sociální služby v České republice? Dvacet miliard. Klienti z toho platí pětatřicet procent, stát platí třicet procent, to je zhruba šest celých dvě miliardy. Příspěvek na péči, který se vyplácí ze zákona klientům, potenciálním klientům, činí za rok 2012 dvacet miliard. To znamená, kdyby to fungovalo tak, jak se ten systém spouštěl, že si klienti kupují sociální služby, možná by to nebylo v místě vždycky úplně dokonale, ale v zásadě by stát, kraje ani obce nemusely do toho systému nic dávat. Tam v zásadě. Určitě by tam nemusely dávat pětapadesát procent, které do toho systému dávají dneska. Stát dává třicet, kraje a obce pětadvacet. Většina peněz zůstává u klientů. Velmi těžko se s tím bojuje. Já myslím, že poskytovatelé sociálních služeb ví, o čem mluvím. Mnohdy je to oprávněné u těch rodin, mnohdy je to neoprávněné. Takový realistický odhad je, že patnáct procent z těch dvaceti miliard se nedostane tam, kam by se dostat mělo a bere se to jako přílepek, jako přilepšení rodinného rozpočtu, aniž by se za to poskytovala nějaká služba, což je zhruba tři miliardy korun. Já považuju ten nápad kraje za naprosto nekorektní vůči městům a obcím. Za prvé trošku nutí všechny jakoby podvádět. Součástí individuálního projektu, který má podat kraj, je prohlášení o udržitelnosti projektu na čtyři roky. A kraj to řeší tak, že chce smlouvy s městy, takže kraj žádnou udržitelnost nechce zaručit. Mohl by. Je to jenom o rozhodnutí. Je to jak u toho předchozího bodu, u toho převodu zřizovatelských práv. Kraj si šetří svoje náklady. Poslal to dvaceti městům nebo kolik podle toho rozdílovníku. Většina se k tomu přidá, ostatní budou pod obrovským tlakem, že se nepřidá. Jestli si myslíme, že na základě tohohle, když k tomu dojde, my dáme menší dotace jako město. No to teda nedáme. Budeme rádi, jako když je nebudeme zvyšovat. Jinak neumím si představit to zastupitelstvo, které místo třináctky, čtrnáctky z našeho ročního programu dá sedm, protože sedm a půl jsme už dali někde jinde. Já tomu prostě nevěřím. Takže já to chápu jako přenesení budoucích nákladů z úrovně kraje navíc pět měsíců před koncem funkčního období na města a obce. Já myslím si, že to mohly klidně podepsat kraje. Zavázaly by tím svoji politickou reprezentaci. Nepřenášely by dvacet politických reprezentací v různých městech a obcích. Ten můj příspěvek není vůbec o tom, jestli ty služby mají nebo nemají být. Já myslím, že mají, ale myslím si, že to nejjednodušší řešení je o-obrátit se na obecní rozpočty. A kraj si zvolil to jednoduché řešení. Já navrhuju to neschválit. Kraj podle mě ty individuální projekty podá i tak, a naopak bychom měli jako zastupitelstvo města vyzvat kraj, aby zabezpečil to, co zabezpečoval v minulých letech a aby zabezpečil i to pokračování v letech 2015, 2016. Za prvé kraje budou definovat programovací období do roku 2014 až 2020. Záleží na jejich prioritách, jestli dají něco na individuální projekty z nějakého ROPu, ať už bude jeden ROP nebo sedm ROPů, nebo všechno dají na cesty. To prostě bude mít v rukou i politická reprezentace krajů. A my jako města bychom měli říct, že by neměly zapomínat na sociální služby, protože mnohé z nich, eh, mají charakter jakoby krajský. Nejsou klienti vždycky jenom z toho daného města. Je to logické, nemůže to být v každém městě, nemůže být azylový dům nebo v každém větším městě nebo v každé větší obci. Takže můj názor a můj návrh je, abychom to neschválili. Současně aby buď zastupitelstvo nebo rada vyzvala Moravskoslezský kraj, aby zajistily udržitelnost projektů, všech individuálních projektů, které podají i v letech 2015, 2016, a to z krajského rozpočtu.

Děkuji, pan doktor Opálka.

Děkuji. Začal bych úvodem, že je to přesně tak o tom nakupování těch služeb, že příspěvek na péči, který schválily všechny politické strany tehdy napříč politickým spektrem, nefunguje. Ono totiž nefunguje tržní hospodářství v sociálních službách, protože většina těch klientů mentálně ani na to nemá, aby se v tom uměli pohybovat. A je tam i jiný tlak rodin. Takže jsme došli do takové situace, že sociální služby jsou jediný segment v rámci státního rozpočtu, který navýšil za posledních šest let docela prudce své výdaje. A jinak tedy k té situaci, jak vznikla. Ono to není tak, jak zde hovořil kolega Stanjura. Ta situace byla taková, že byla schůzka zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, koaličního partnera ODS, s vedením, eh, kraje a měl jsem tu možnost se ho taky zúčastnit. Kraj měl jedinou otázku, protože vyhodnotil situaci, jak se dotkne DPH a všechno na vlastně snížení rozpočtu, protože i ten krajský rozpočet je navázán na státní rozpočet. Takže se hledala cesta, jak získat ještě další prostředky a zástupci ministerstva zmínili právě tady tuto možnost evropských peněz, ale za určitých podmínek. Ty peníze totiž, eh, se zdá, že to ministerstvo ne-nebude umět vyčerpat. A já vám říkám, že zástupci kraje se docela škubali, aby těch padesát procent byla ta záruka na nich. Takže to rozhodnutí nakonec padlo tak, že se rozloží. A jestli ty obce samozřejmě nepomůžou tomu kraji v té garanci, no tak prostě ten kraj ty peníze požadovat nebude a přijdeme o ně. Takže dneska nejenom Opava, ale i další obce mají v rukách, jestli ten kraj ty peníze z evropských prostředků získá nebo nezíská. Já vím, že to není jednoduché zavázat se do budoucna, ale koneckonců každý úvěr, které si město bere, je závazek do budoucna, včetně té Slezánky. Takže já jsem pro, abysme to zkusili. Ztratili jsme daleko víc a ty peníze budeme potřebovat.

Děkuji za příspěvek. Pokud se nehlásí nikdo. Jo, paní zastupitelka Brňáková.

Já bych tady chtěla ještě říct, že vlastně byl zmíněn onen příspěvek na péči, nicméně služby, kterých se to týká, tak jsou to služby sociální prevence, které jsou vesměs ze zákona poskytovány zdarma bez úhrady. Služby sociální péče jako pečovatelská služba, osobní asistence, ano, tam přispívají klienti. Takže i to je takový bod, který by si myslím tady měl zaznít, ať víme.

Takže pokud není nic dalšího, tak uzavírám diskusi a nechávám hlasovat o usnesení tak, jak je předloženo. Jo pardon, já se omlouvám, já jsem si to napsala a pak teď jsem to nepřečetla. Byl tady návrh neschválit od pana poslance Stanjury, takže necháváme nejdřív hlasovat o návrhu neschválit a zároveň vyzvat kraj, aby zajistil financování sociálních služeb. Takto to znělo? Takže aby zajistil financování sociálních služeb, které budou zapojeny do individuálního projektu po dobu udržitelnosti. Nebo?

Já jsem myslel kofinancování na udržitelnost, protože kdybychom to dali, jak jste přečetla, tak to by znamenalo, že to má kraj zaplatit celé. To samozřejmě není, není možné. To znamená vyzvat kraj, aby zajistil udržitelnost individuálních projektů v letech 2015 a 2016.

Dobře, takže takto to naformulujeme. Neschválit a vyzvat kraj, aby zajistil financování pro udržitelnost sociálních služeb v roce 2015 a 16. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Pro je deset, proti pět, zdrželo se sedm, nehlasovalo sedmnáct. Návrh nebyl přijat. Nyní nechám hlasovat o usnesení tak, jak bylo předloženo v materiálu, tedy schvalujícím usnesení. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet pět, proti jeden, zdrželo se jeden, nehlasovalo dvanáct. Návrh byl přijat. Děkuji a uzavírám. Nyní uzavíráme blok odboru sociálních věcí. Děkuji zpracovatelka materiálu a předávám slovo panu náměstku Žídkovi a zároveň pozývám paní magistru Konečnou, případně další k odboru školství.

Tak děkuju.

Projednáváme bod deset lomeno dvanáct. Žádost základní školy Ilji Hurníka Ochranova šest, příspěvkové organizace o příslib zřizovatele k předfinancování a spolufinancování projektu. Otevírám k tomuto bodu diskusi. Nikdo se nehlásí. Uzavírám diskusi a nechám hlasovat o předloženém usnesení. Zahajuji hlasování. Děkuji. Pro dvacet devět, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo deset. Usnesení bylo přijato.

Projednáváme nyní bod jedenáct lomeno dvanáct smlouvy a tak dál, jak je uvedeno v programu. Otevírám k tomuto bodu diskusi. Uzavírám diskusi a nechávám hlasovat o předloženém usnesení. Zahajuji hlasování. Děkuji. Pro třicet dva, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo sedm. A nyní předávám zpátky slovo paní první náměstkyně.

Děkuji.

Takže zahájíme projednávání bloku odboru majetku města. Prosím zpracovatele materiálu, aby přišli sem dopředu. Zahájíme bodem sedm dvanáct majetkové záležitosti města. Takže otevírám rozpravu k bodu jedna A, B. Takže nechávám hlasovat o bodu jedna A tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet devět, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo deset. Návrh byl schválen. Bod jedna B. Pan inženýr Veselý se hlásil do diskuze.

Já si myslím, že by se měl přihlásit každý do té diskuze. Proč tam je ten geometrák zase jenom na tuhle část toho pozemku? Proč to zase nemáme dohromady udělaný jako celou tu linii? To v tom pozemku takhle to vykousneme. V důvodové zprávě ani zmínka o tom. Možná jsme už něco probírali, možná ne, ale o tom nevím. A tady máme náš krásný velký pozemek a z něho zakousneme jedním geometránkem. Proč se třeba neudělá geometrák na celou tu linii? Koncepce využití toho pozemku. Co budeme dělat s tou spodní částí? Je to možný jako stavební parcela nebo není? Rozhodně teda nedoporučuji schválit.

Takže já

požádám zpracovatelku.

Minulé zastupitelstvo schválilo část pozemku dvacet pět třicet lomeno pět set sedmdesát tři, to znamená od té části, kterou máte vyznačenou po ulici Gagarinovou. To znamená, že navazuje na pozemek dvacet pět třicet lomeno tři sta čtrnáct. Tento pozemek už je prodaný, ještě není v mapě vyznačený a nevím, jestli je zakladová kupní smlouva. A k prodeji těchto dvou pozemků částí došlo vlastně naší výzvou odboru majetku města, kdy vlastník stavby dvacet pět třicet šest set osmdesát sedm požádal o odkoupení pozemku pod stavbou a část tohoto pozemku, to znamená zbývající část od Gagarinové až kde končí zelená plocha a po téměř Purkyňové ulici by měla být prodána jemu. Jednáme teďka o vyšší ceně.

Nevím, jestli zaznělo nějaké návrh na usnesení. Bylo neschvalující, pane inženýre? Nezazněl. Tak, takže nechávám hlasova-- nebo takto. Jdeme, půjdeme dále v diskusi. Anebo chcete zvlášť hlasovat asi o tom bodu? Takže budeme pokračovat. Bod C, D, E, F, G, H. Bod H. Ano. Takže nechávám hlasovat o bodě B až G tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo třicet jedna, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo osm. Návrhy byly schváleny a otevírám rozpravu k bodu H. Pan Javorský.

Vzhledem k tomu, že se jedná o pozemek, který je ve středu města, je možné ho prodat i za znalecký posudek. Nemusí se prodávat podle zásad. Dávám návrh, aby tento pozemek byl prodán za znalecký, za cenu znaleckého posudku, u které předpokládám, že bude vyšší. Děkuji.

Děkuji. Teď mám informaci, že k tomuto bodu je, si chtěl vystoupit pan Smíčka. Jestli tomu tak je. Tak jestli můžete tady dopředu k mikrofonu.

Dobré odpoledne, dámy a pánové, jmenuji se Břetislav Smíčka. K tomu bodu bych chtěl říct jenom tolik, že vlastníkem objektu Míská pět jsem šestnáct let. V loňském roce v srpnu se konečně podařilo vyklidit ten dům. Je určený k rekonstrukci. Na tu rekonstrukci je projekt. Parcela dvě stě osmdesát metrů přináležející k domu Míská pět nikomu nepomůže, je bezcenná. Nedá se tam nic postavit. Je to zahrádka k tomu domu Míská pět. Jenom na okraj bych chtěl sdělit, že v roce dva tisíce šest mi toto zastupitelstvo schválilo předmětný pozemek za dvě stě korun metr. Bohužel ke koupi nedošlo, protože jsem byl ubezpečen tehdy náměstkem panem Mališem, že město má v plánu udělat vnitroblok. A až bude vnitroblok, tak odměříme zbytek té parcely. K tomu nikdy nedošlo. Bohužel i mým opomenutím, že žil jsem v domnění, že to usnesení je platné. Pořád jsem čekal, až se udělá vnitroblok do loňského roku. Zažádal jsem o koupi dle platných zásad. Vlastním to jako fyzická osoba a myslím si, že rozdíl v ceně dvě stě a dvanáct set korun, který je dvě stě osmdesát tisíc, je dostatečný trest za moji blbost, že jsem to nekoupil v roce 2006. Samozřejmě projekt rekonstrukce domu Míská pět nemůže být naplněn bez toho předmětného pozemku v takovém rozsahu. Má tam být výtah, lodžie a podobně, ale může být naplněn jiný, jiný projekt i bez pozemku. Děkuju.

Děkuji za příspěvek. Já se jenom zeptám, pane inženýre, jestli to vaše, návrh na usnesení byl neschvalující nebo jakým způsobem. A nebo jestli takto, jestli trváte na tom návrhu ještě. Dobře, takže návrh prodej pozemku o výměře dvě stě osmdesát metrů čtverečních panu Břetislavu Smičkovi, ale ne podle zásad, ale dle znaleckého posudku. Takže nechávám hlasovat o tomto návrhu. Pro bylo šest, proti nula, zdrželo se sedm, nehlasovalo dvacet šest. Návrh nebyl přijat. Nyní budeme hlasovat o původním návrhu. Prodej pozemku za cenu tisíc dvě stě korun za metr čtvereční. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet čtyři, proti jedna, zdrželo se pět, nehlasovalo devět. Návrh byl přijat. Nyní otevírám rozpravu k bodu i, j, k. Takže nechávám hlasovat o bodu i a j tak, jak je předloženo v materiálu. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet osm, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo jedenáct. Návrh byl, návrh byl přijat. Otevírám rozpravu pan inženýr Veselý k bodu k.

Já mám k bodu k a následujícím, protože teď přicházíme k tomu, k prodeji těch pozemků pod garážemi. A chci se zeptat, protože tam nikde není to stanovisko odboru hlavního architekta, což samozřejmě vykládám z toho, že jsou nějaký vytipovaný místa, že jsme se o tom bavili, ale my to neudržíme v hlavě. Nemůžete ten řádek, je tak problematický tam dopsat, že OH doporučuje, protože s-jsou určitě i garážisti, kde mám podezření, že třeba odbor architekta to nedoporučuje, protože jsou opravdu některý proluky jsou historicky zastavěny garážemi, respektive i některé jiné pozemky, kde je určitě lepší využití. Můžu vás požádat, abyste to průběžně doplňovali, to stanovisko pana architekta? Děkuji.

Zkusíme to doplňovat a asi bude dobré i nějakou mapu, kterou jsme se snažili vytvořit s popisky, která garážistě chceme rozprodávat a která ne. Takže to na některém z dalších zastupitelstvech předložíme tak, aby zastupitelé měli k dispozici. Takže bod k, l, m, n, o, p, q, r, s, t, u, v, dvojité w, x. Takže po dvojité w v pořádku. Takže já vás nechám asi vystoupit tentokrát k tomu a nebo necháme hlasovat, dobře, o bodu k až dvojité w. Necháváme hlasovat tak, jak je předloženo. Já jenom doplním. U všech těch garáží vždy je souhlas architekta, přestože se to nedostalo do těch důvodových zpráv, vždy souhlasil hlavně architekt s prodejem. Zahajuji hlasování. Pro bylo třicet jedna, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo osm. Návrhy byly schváleny, takže bod x. Pan inženýr Veselý.

Tady mi trošku vadí, co budeme dělat s tím zbytkem. Jestli to dobře chápu, tak je to jakási korekce řekněme mapových podkladů s realitou. Ale předpokládám, že ta stěna, zadní stěna té garáže je prostě v hranici někde spojena s pozemkem. Proč se nevyřeší najednou řekněme celý ten pás toho pozemku, pokud je tam ten plot? Fakt bych pochyboval, že ta garáž takhle k nám vyjíždí a určitě by stálo za to, řekněme, odprodat třeba celý půlmetrový proužek nebo nějakej, nějaký trojúhelník, ať to máme prosím pěkně zjednodušený. A to je zrovna tady ten případ toho garážiště pod tím, kde s-- určitě bych pochyboval o to, že to má zůstat jako garáže, že jo. Tak proto se na to ptáme. Takže jestli bych dával návrh, ať se to, protože já tam, nebo jestli to můžete zvětšit, tam ten geometrák je rozdělený jenom na ten tři sta dvacet čtyři, ten pozemek. A co je ta zbytková nudlička od, od toho prodávaného pozemku směrem k Jurečkové?

Tak já po-poprosím paní Hrbáčovou, jestli může nějak zareagovat.

Ta situace vlastně

nastala v době, kdy jsme vyzývali vlastníky garáží, kteří vlastnili pozemky pod svými garážemi ve vlastnictví města a neměli k nim právní vztah. Tak vlastně to je jedna z těchto garáží, která se doře-řešila tady tímto odkoupením pozemku pod částí garáží. Vzhledem k tomu, že jinak garáž, garážiště na Jurečkové je určené k prodeji jak pozemky pod garážemi, tak přístupové komunikace, tak v rámci celého toho prodeje by se dořešil celý zbytek pozemků.

Můžu se zeptat, tady tenhle pozemek, máte představu, co s ním budete dělat?

Přiznám s-- jo, já vás chápu. Jako, přiznám se, že neuvědomuji si teďka, kde je postavení plotu. Samozřejmě, zjistím si to a v případě, že plot je postaven v hranici, jak je zadní stěna garáže, bude společnost Gymcentrum vyzvána k odkoupení této části.

Dobře, tak dáváte návrh na odročení? Takže návrh na odročení bodu jedna x. Nechávám hlasovat o tomto návrhu. Pro bylo dvacet sedm, proti nula, zdrželo se dva, nehlasovalo deset. Návrh byl přijat. Otevírám rozpravu k bodu y. Pan inženýr Veselý.

No pokud dobře počítám, tak dostáváme poloviční pozemek za, za náš velice kvalitní pozemek určený pro výstavbu v Jaktaři, že jo. Říkám to dobře, je to Jaktař, ne? Ten náhradní. A ještě jsem se chtěl zeptat, trošku mi tady nehraje ta mapa. To je opravdu všechno v soukromém vlastnictví, teda v tom vlastnictví. Ten šrafovaný, předpokládám, je státní, že

jo?

Tak jestli můžete vysvětlit, jak se stalo z toho šrafovanýho půlměsíce nebo čtvrtměsíce prostě jiné vlastnictví. To mi trošku hlava nebere. Moc tomu nevěřím.

Tento pozemek, který vidíte zelený, je ve vlastnictví manželů Tomšičkových. A právě proto dochází ke směně, že Tomšičkovi neschva-nepřistoupili na odkoupení pozemku od Ředitelství silnic a dálnic. Jedná se o západní část nebo severní obchvat, západní část. Hrozilo tam vyvlastnění, které by trvalo několik let. Z toho důvodu po několika letém, dá se říct, jednání došlo k této směně pozemků, kdy my se staneme vlastníky pozemků v Kateřinkách. Část, která zapadá do šrafované části, bude prodána Ředitelství silnic a dálnic a Tomšičovým se nabízí pozemek v Jaktaři. Je to jediná možnost, abychom nečekali na několik let na vyvlastnění pozemků.

Ano, pane inženýre Veselý.

Poprosím odpověď na otázku, řekněme koncepční. V okamžiku, kdy my předáváme pozemky ŘSD, tak ono je od nás odkupuje za ty ceny, kdy realizujeme ty výkupy. Co se děje s pozemky, které směníme? To je na náš vrub, řekněme?

No, v podstatě my se staneme vlastníky, takže pozemek bude od města odkoupeny Ředitelstvím silnic a dálnic. Já nevím, jestli jsem vás správně teda pochopila.

Kdo je

odkupuje? Po rozsáhlém

posudku. Takže pokud stačí tato odpověď, je to v podstatě strategický jeden z těch pozemků, který potřebujeme pro severní obchvat. Takže nepadl žádný návrh. Takže dále následuje bod z. Pan doktor Staňo.

Jedná se o směnu. Jedná se o směnu pozemků ve stejné rozloze. Spíše se chci zeptat jenom, jestli byl vypracován znalecký posudek, protože se jedná o různou bonitu těch pozemků.

Znalecký posudek je vypracovaný. Mám ho tady před sebou. Vzhledem k tomu, že pozemek patnáct set šedesát se skládá z, podle územního plánu z části na výstavbu rodinných domků, z části na výstavbu bytových domů a z veřejné zeleně. Na pozemky na rodinné domky je cena tři sta pět korun za metr čtvereční, cena na bytové domy je čtyři sta třicet sedm korun za metr čtvereční a veřejná zeleň je čtyřicet osm korun za metr čtvereční. A pozemky, které my směňujeme panu Hadamczikovi, jsou za tři sta dvacet čtyři korun za metr čtvereční. Kdybychom to spočítali, tak pokud bychom vzali jenom ty dva pozemky, které jsou opravdu významné, tak ta cena za metr čtvereční dělá tři sta sedmdesát jedna korun za metr čtvereční od pana Hadamczika a náš tři sta dvacet čtyři. A pokud bychom to zprůměrovali i s tou veřejnou zelení, tak je to dvě stě šedesát čtyři korun za metr čtvereční od pana Hadamczika a tři sta dvacet čtyři korun za nás. Těžko se to dá nějak posoudit nebo zhodnotit. Takže jestli to stačí

takto. A podle vás

součet voleb taky znalecký

posudky? Já vás moc neslyším, takže jestli byste mohl. Součty jako za metry, kolik by stály ty pozemky pana Hadamczika a města chcete, jo?

No tak my vzhledem k tomu, že my neznáme, no znám, nemám to spočítané, mám to jenom za ty metry čtvereční. Ale můžu vám to spočítat během chvilky. Dobře. Může to být po jednání majetkových bodů, že bych potom si to sedla v klidu spočítala

to. To by bylo hlasování. Možná zkuste to teď spočítat. Já pozvu pana Javors-, inženýra Javorského ještě do diskuse.

Za prvé mě mrzí k tomuto bodu, že nebyl projednáván v majetkové komisi, i když majetková komise je pouhý teda poradní orgán. Ale takovýto bod tam projednáván být mohl. Za druhé bych se chtěl zeptat, kolik skutečně my budeme z toho pozemku pana inženýra Hadamczika potřebovat. Nepotřebujeme ho celý. Kolik z něho skutečně budeme potřebovat?

Takže jestli mohu. Kolega mi tady napovídá, že potřebujeme pro tu cyklostezku zhruba tisíc metrů čtverečních. Ale ona otázka je jiná. My tou cyklostezkou nejsme schopni jít jinudy a podmínkou pana Hadamczika pro směnu těch pozemků bylo, že to bude za metr čtvereční. Prosti metr za metr a chtěl v podstatě celou tu plochu svých pozemků vyměnit za pozemky města. Takže tam-

A za

třetí bych silně teda zpochybnil znalecký posudek. Nevěřím, že pozemky někde nad chatovou nebo teda zahrádkářskou osadou stojí teda čtyři sta metrů nebo kolik to tam je, tři sta sedmdesát metrů. A pozemky určené k zástavbě v Opavě stojí pomalu méně. Já tvrdím, že tímto obratným teda krokem pan Hadamczik získá slušně řečeno nejméně pět milionů. Děkuju.

Já to jenom ještě doplním. Ono ty pozemky pana Hadamczika jsou částečně v územním plánu pro zastavění, proto ta cena části těch pozemků je srovnatelná s těmi pozemky města, které jsou taktéž určeny územním plánem pro zastavění. A část těch pozemků pana Hadamczika jsou určeny územním plánem pro zeleň. Takže tam, tam je ten rozdíl v té ceně. Takže už pomalu budeme mít ty, ta požadovaná čísla celková. Dobře, takže než, než to bude ještě definitivně, tak já otevř-- pokud někdo už nechce nic k bodu Z, tak já otevírám rozpravu k bodu AA, AB, AC, AD. Nikdo se nepřihlásil, takže já nechám hlasovat o bodech, zvlášť nechám hlasovat o bodech Y, AA až AD a necháme bod Z, až budeme mít doplněny. Může tak být, pane inženýre? Takže bod Z necháme, ten nebudeme hlasovat a budeme hlasovat o bod Y, AA, AB, AC a AD tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo třicet, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo devět. Takže body byly schváleny a přijaty. A my už máme tu částku. Tak rozdílná cena je tři sta deset tisíc tři sta osmdesát korun. Jestli můžete ty dvě částky za ty pozemky města a za pozemky pana Hadamczika.

Pozemek, pokaď já jsem vzala ty dva hodnotné pozemky za těch tři sta sedmdesát jedna korun za metr čtvereční, tak ta cena je milion devět set devatenáct tisíc sto osmdesát tři. Ale pokaď jsem vzala, a to musím vzít, i pozemek veřejnou zeleň, kdy průměrná cena je dvě stě šedesát čtyři korun za metr čtvereční, celková je milion tři sta šedesát pět tisíc šest set sedmdesát dvě koruny. A pozemky, které my dáváme panu Hadamczikovi, jsou za milion šest set sedmdesát dva tisíc padesát dvě koruny. Rozdíl je těch tři sta deset tisíc tři sta osmdesát korun.

Tam je rozdíl v té ceně u těch pozem-- u té části pozemku, která je v jako zeleň. Pan inženýr Veselý.

Paní náměstkyně, bude stačit, když na mikrofon potvrdíte, že jsou to ceny obvyklé a že se s nimi ztotožňujete. Děkuji.

Ten znalecký posudek, nevím, jak- Jedná se o ceny administrativní. No takže znalecký posudek určil ceny administrativní, takže nemůžu potvrdit, že je to cena obvyklá. A jak už jsem řekla, prostě podmínkou této směny byly metry čtvereční. Takže zazněl nějaký protinávrh? Pan Horák.

Tak já navrhuju odročit a doplnit ten znalecký posudek do materiálu.

Dobře, takže vy chcete doplnit znalecký posudek do materiálu. Ovšem tam nebude žádná nová skutečnost. A vzhledem k tomu, jak pokračuje příprava cyklostezky, já bych doporučovala, aby se tento materiál schválil už na dnešním zastupitelstvu vzhledem k těm postupným pracem, které tam nastávají. Já jsem neslyšela žádný protinávrh, který by zazněl. Takže- Odročení? Zaznělo odročení. Jo pardon. Takže, takže necháváme hlasovat o odročení a doplnění materiálu. Pro bylo osm, proti pět, zdrželo se tři, nehlasovalo dvacet tři. Takže návrh na odročení nebyl, nebyl schválen. A ano, pan náměstek se hlásí do diskuse.

Já bych vás chtěl všechny poprosit, abychom podpořili tento bod. Rok a půl se jedná s panem Hadamczikem. Je to poslední varianta, kterou jsme opravdu rok a půl vyjednávali. Od loňského ledna v podstatě jednáme o variantách směny. Hrozí zde opravdu, že ta cyklostezka nebude dotažena do konce. Jednali jsme se zahrádkáři a jednali jsme se všemi možnými lidmi, jak prostě obejít tuto směnu, jak se zbavit tohoto jha. Ale prostě jiná varianta tady v této věci neexistuje. Vyjma samozřejmě zrušení celé akce té cyklostezky, která je dneska dost v pokročilém stavu. Takže vás prosím, podpořte tuto směnu. Děkuju.

Děkuji. Hlásí se ještě někdo ze zastupitelů tady k tomuto bodu? Pokud tomu tak není, tak pan Dybowicz.

Cyklostezka je záležitost státní, tudíž myslím, že i k ní patří vyvlastňovací možnost. Ano? To není naše akce. Cyklostezka je v zájmu státu. Zkuste mi říct, že ne. Pak mě zajímá, když už to rok a půl domlouváte, jak je možné, že není taky znalecký posudek ze strany města? Vy prodáváte něco, co si neuděláte znalecký posudek? Jako tohle je posudek od pana Hadamczika, jak jsem to pochopil z řeči pana Javorského. Mě zajímá náš znalecký posudek. Jestli, jestli znalecký posudek pozemků ve městě může být nižší než pozemek, který je na periferii města.

Takže-

To je

hloupé. Trošku nemyslíte?

Já děkuji za příspěvek. Ten posudek znalecký si zadávalo město. Nebyl doložen v materiálech, asi mohl být, nicméně opravdu podmínkou směny byly metry čtvereční. Právě proto jsme si nechávali vypracovat znalecký posudek tak, abychom si obhájili tu cenu jako takovou. A co se týká projektu cyklostezky, tak to plně zajišťuje město. Takže pokud nikdo není další do diskuse, nechávám hlasovat o bodu Z. Směna pozemků tak, jak je předloženo v materiálech. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet tři, proti dva, zdrželo se sedm, nehlasovalo čtrnáct. Návrh byl schválen. Pokračujeme projednáváním bodu dva. Otevírám rozpravu A, podbod B, podbod C. Nechávám hlasovat o bodu dva A, B, C tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet osm, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo jedenáct. Bod tři byl schválen. Bod čtyři schvalovací, schvalující usnesení podbod A, B. Tři? Omlouvám se. Takže bod tři ještě bod A B, podbod A B. Pan doktor Staňo.

Nic proti tomu bodu. Revokujeme a znovu prodáváme část pozemku ale jenom proto, že došlo k tomu, že k původnímu bodu nebylo vyjádření odboru hlavního architekta. To je, co to tvrdíme, že mělo u všeho být.

Já bych chtěla jenom vysvětlit, že při původním hlasování minule, v minulém zastupitelstvu ten souhlas architekta byl. Vzhledem k tomu, že tam byl špatně udělaný geometrický plán, jednalo se jenom o zmenšení plochy, jinak všechno zůstává při starém.

Takže bod tři. Pokud nikdo další do diskuse, nechávám hlasovat o bodu tři podbod A, B tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet osm, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo deset. Bod tři byl schválen. Otevírám rozpravu k bodu čtyři podbod A, B, C. Nikdo se nehlásí. Bod pět. Bod šest A. Takže nechávám hlasovat o bodě čtyři. Technická? Prosím. Bych prosil po těch bodech. Bod čtyři po bodech.

Ne po pod bodech, ale jestli by šlo pět.

Takže bod čtyři nechávám hlasovat jako celek A B tak, jak je předloženo. A, B, C, omlouvám se. A, B, C, bod čtyři. Pro bylo dvacet osm, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo deset. Bod byl schválen. Bod pět nechávám hlasovat schvalující usnesení tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet pět, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo třináct. Bod byl schválen. Bod šest neschvalující usnesení podbod A, B, C, D a E. Nechávám hlasovat o bodě šest A až E tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet šest, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo dvanáct. Tímto byl bod šest schválen. Ukončili jsme bod sedm dvanáct Majetkové záležitosti města. Já děkuji paní Hrbáčové jako zpracovatelce tohoto materiálu a

budeme pokračovat projednáváním bodu osm dvanáct Převod části domu. Otevírám diskusi. Uzavírám a nechávám hlasovat o usnesení tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet osm, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo deset. Tímto jsme ukončili jednání bodu osm dvanáct a zahajuji jednání o

bodu devět dvanáct Kupní smlouvy Garáž Lidická plus pozemky a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Uzavírám rozpravu a nechávám hlasovat o usnesení tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet devět, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo devět. Já děkuji. Návrh byl schválen. Já děkuji zpracovatelům a tímto jsme ukončili bod šest Odbor majetku města. Předávám slovo kolegu náměstku Halátkovi k dalšímu bloku.

Projednáváme bod dvanáct lomeno dvanáct Problémy města Opavy z pohledu veřejnosti a navrhovaná opatření. Veřejné fórum zdravého města proběhlo dne dvacátého prvního března dva tisíce dvanáct a bylo, kde bylo stanoveno deset problémů z pohledu veřejnosti. Toto desatero bylo následně ověřeno v rámci veřejné ankety, která probíhala od druhého do třicátého dubna dva tisíce dvanáct. V rámci této ankety bylo ověřeno šest hlavních problémů města Opavy z pohledu veřejnosti. V rámci zasedání komise Místní agendy dvacet jedna byla navržena opatření, zodpovědní garanti a metodičtí konzultanti k řešení jednotlivých problémů. Zahajuji diskusi k tomuto bodu. Přihlášen do diskuse pan inženýr Stanjura.

No, já to celé považuju za agendu pro agendu, ale budiž. Já se chci zeptat, jakou to má vazbu na rozpočet na roky dva tisíce třináct a dva tisíce čtrnáct. A jestli by teda nemělo být nějaké usnesení, když už to někdo chce, že navrhuje to zařadit do návrhu rozpočtu, protože jinak to nemá žádný smysl, když to není po-podpořeno rozpočtem.

Víceméně v tuhle tuto chvíli jsou opatření navržená skupinou pro Místní agendu dvacet jedna. Ta opatření se budou dále rozdiskutovávat na kulatých stolech a v průběhu projednávání rozpočtu určitě vzniknou nějaké opatření pro rozpočet, aby se mohly, aby mohly nastat. Ale to bude až po té diskusi, v jakém, v jaké míře a co kde a jak. Tak nevidím nikoho dalšího do diskuse, takže zahajuj-zahájíme hlasování. Tak hlasujeme o návrhu tak, jak byl předložen. Zahajuji hlasování. Pro dvacet čtyři zastupitelů, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo čtrnáct. Bod byl schválen.

Tak dalším projednávaným bodem je bod dvacet lomeno dvanáct Schválení plánu společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Kateřinky u Opavy a Palhanec. Důvodem zahájení pozemkových úprav je plánovaná výstavba silnice jedna lomeno jedenáct Opava, severní obchvat, východní část a příprava stavby severní obchvat, západní část. Plán společných zařízení obsahuje jak prvky cestní sítě ře-řešící znepřístupněné lokality dotčené plánovanou výstavbou severního obchvatu města Opavy, tak opatření na snížení eroze a zachycování vod v krajině, tzv. opatření na snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeko-řeky Opavy s využitím přírodně blí-přírodě blízkých opatření. Zahajuji diskusi k tomuto bodu. Nikoho do diskuse nevidím. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet devět zastupitelů, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo devět. Tento bod byl schválen.

Dalším bodem je bod dvacet dva lomeno dvanáct Dodatek číslo tři ke smlouvě o spolupráci ze dne dvacátého šestého devátý dva tisíce pět na přípravě cyklistické stezky Hradec nad Moravicí, Branka u Opavy, Otice, Opava, státní hranice. Důvodem dodatku číslo tři smlouvy o spolupráci je rozšířit smluvní strany o nový subjekt Město Hradec nad Moravicí. Dále budou doplněny povinnosti smluvních stran výše uvedené smlouvy o spolupráci o uzavření smluvních vztahů umožňujících výstavbu a provoz cyklostezky s vlastníky pozemků. Návrh dodatku číslo tři smlouvy o spolupráci dále prodlužuje dobu jejího trvání do třicátého prvního dvanáctý dva tisíce čtrnáct. Zahajuji k tomuto bodu diskusi. Nikoho nevidím, kdo by s-chtěl diskutovat a zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet devět zastupitelů, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo devět. Tento bod byl schválen. Děkuji předkladatelům. Tam můžou si sednout a předávám slovo.

Takže dostáváme se k projednova--projednávání posledního bloku dnešního jednání. Bod osm, kancelář tajemníka.

Otevírám rozpravu k bodu dvacet tři dvanáct, zpráva o činnosti orgánů města dle paragrafu pět, odstavce dva zákona o obcích a orgánů ZMO. Uzavírám rozpravu a nechávám hlasovat o-- Hlásil jste se? Já jsem vás neviděla. Omlouvám se, tak. Jo, už.

Já se chci zeptat na něco, co jsem v usnesení rady nenašel. Já jsem zjistil nebo do-doš-došla ke mně informace, že v místnostech rady se pořádají soukromé oslavy. Takže mě by zajímalo, kdo o tom rozhodl, že je soukromá oslava s podáváním alkoholu v místnostech Rady města. Já jsem to kdysi zakázal, eh, takže jestli o tom rada jednala, zda je k tomu nějaký ceník, zda se to pronajmout, zda si to může objednat pouze člen vedení města nebo radní, zastupitel koaliční či opoziční nebo každý zaměstnanec magistrátu. Poprosil bych o písemnou odpověď na tyto, eh, dotazy. Pokud vím, bylo to dokonce v kolizi v ten den, kdy se přijímala na radnici nějaká zahraniční návštěva, tudíž nemohla jít ani do je-jednací místnosti rady. Možná se pletu, ale chtěl bych tyto informace, protože já to považuju za naprosto nepřijatelné, aby, aby se na pracovišti pořádaly oslavy.

Zodpovíme písemně. Někdo další do rozpravy? Pan inženýr Veselý.

Pokud mám dobré informace, na dnešním zasedání rady jste řešili, eh, průběh výběrového řízení na ten severní obchvat. Jestli nám k tomu můžete dát nějakou zprávu, k čemu jste se dobrali, jestli jste přijali usnesení. A druhá věc, chtěl bych se zeptat, jak rada přistoupila k problematice Opavské kulturní organizace, respektive stížnosti zaměstnanců na paní ředitelku OKA. Děkuji.

Takže k té první otázce. Rada měst-města dneska schválila usnesení, kterým se, eh, kterým se rozhodnutí, eh, rady o výsledku výběrového řízení ruší přesně tak, jak požadoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. A soutěž se vrací do bodu před rozhodnutím o výsledku. To znamená, že se znova najmenoval-- rada zároveň jmenovala novou komisi nezávislou, která bude posuzovat znovu nabídky těch žadat-- těch firem, které se přihlásily do toho výběrového řízení. Takže ta nová komise je naprosto nezávislá a to hodnocení těch nabídek proběhne znovu. Je to přesně v souladu s tím návrhem nebo s tím požadavkem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A ten druhý dotaz, co se týká Opavské kulturní organizace, tak rada města požadovala ještě nějaké doplnění k informacím kolem O-Opavské kulturní organizace. Ty informace budeme nebo já chystám na radu příští pondělí, takže ještě dále se bude rozhodovat o tom, co dále s Opavskou kulturní organizací. Do diskuse je dále přihlášena paní Mathiasová.

Já bych poprosila, nevím, jak se to stalo, že pan Stanjura má více informací než já, která teda nevím o tom. A jestli bych mohla být připojena na stejný informační kanál. Takže kdo vám to řekl, jestli by to mohl i teda mně telefonovat vždycky nebo?

Pan poslanec Stanjura.

Tak nevím, jestli jste na tom mejdanu byla nebo ne. Teď nevím, jestli jste se rozčilovala, že o tom vím nebo že jste nebyla pozvaná. Tak teď fakt nevím. To se omlouvám, jo. Já jsem se chtěl ale zeptat, to mě tak rozhodilo, jako to fakt. Jsem se prostě dozvěděl, mluvím s mnoha lidma, nikoho jsem se neptal. Měla byste se zeptat jako první, jestli to pravda, že se na radnici pije. Jo, já myslím, že to je důležitější otázka než o tom, kdo to řekl nebo zda to někdo, eh, neřekl. Možná ještě k té veřejné zakázce na, na tu Durku. Tak já bych prosil o dotaz, zda, zda už někdy město dostalo pokutu, že fakt nevím, tak nechci říkat, jestli to je poprvé v historii nebo, nebo není. A pochopil jsem dobře, že vy jste původně vyloučili jako rada města čtyři a zůstali dva a ÚOHS n-nám napsal, že ty dva je třeba ještě vyloučit. Nebo jsem to pochopil špatně? Pak mi to přijde naprosto absurdní. Pak jako i z rozhodnutí ÚOHSu a vašeho, tak z šesti nabídek, když vyřadíme šest, tak nám žádná, žádná nezbude. Tak co bude, co bude řešit? Nebo si myslíte, že ten ÚOHS řekl, že pokud jsem to v rychlosti přečetl ten materiál, tak říkal, že Dopravoprojekt a Sudop měly být vyloučeny a nebyly. Současně jste předtím ostatní čtyři vyloučili, ale nenašel jsem tam jakoby informaci, že jste někoho nevylouč-vyloučili neoprávněně. Takže čistě matematicky čtyři plus dva mám šest vyloučených nabídek z šesti podaných nabídek a nikdo mně nezbývá. Tak co vlastně bude posuzovat ta nová nezávislejší komise než ta první nezávislá komise?

Já předám panu kolegovi slovo.

Vzhledem k tomu, že jsem byl v té první komisi, tak osvětlím. Co se týče toho prvního dotazu, co se týče pokuty. My jsme ani nyní nedostali pokutu. Platíme správní poplatek pouze, to není žádná pokuta, to je za úkony ÚHOSu. Co se týče té druhé části, tak ÚHOS nás svým rozhodnutím vrátil do bodu rozhodování. To znamená, my jsme revokovali usnesení o vyloučení těch dvou nebo tří a musíme činit úkony tak, jak nám ÚHOS řekl. Jestli si dobře pamatuji, je nutno prostě zohlednit ty jednotlivé řádky, které nebyly vyplněny. To znamená, dle mého názoru by to mělo být dotazem a čekat na odpověď a posléze pokračovat podle toho, jak se situace bude vyvíjet.

Já jenom ještě upřesním. Město třicet tisíc, ten paušální částku, správní poplatek platit nebude, protože, respektive bude přefakturována tato částka společnosti Seler Moravia, protože město zaplatilo této společnosti právě za to, aby zařídilo veřejnou zakázku jako mandatář tak, aby bylo vše v souladu se zákonem. Takže město nebude platit tuto částku. Pan poslanec Stanjura.

Já jsem se ale neptal, kdo to bude platit. To jsem si z toho materiálu přečetl, tak jsem se neptal. Já jsem se ptal, co bude hodnotit, když čtyři plus dva je šest. Já vím, že to chcete bagatelizovat, jako že se nic nestalo, jenom správní poplatek. Já bych trval na písemné odpovědi, zda nám ÚHOS někdy něco takového udělal. Já jsem nemluvil o tom, kdo to zaplatí, jestli firma nebo, nebo město ze svého rozpočtu. Mě by to samotného zajímalo. Já si to nepamatuju, ale může to být jakoby poprvé nebo potřetí, popáté. A můj dotaz zněl. Vy jste vyloučili čtyři. Dneska jste zřejmě vyloučení těch čtyř zrevokovali. A současně ÚHOS tam na tom vyloučení těch čtyř nic neshledal. Shledal naopak, že ty dvě, které jste v té soutěži nechali vyloučeny být měly, aspoň podle toho materiálu, který jsem, který byl přílohou materiálu rady. To znamená to rozhodnutí ÚHOSu plus to zdůvodnění, tak mně z toho logicky vyplývá, že tam nezůstává žádná nabídka, že podle mě by bylo vůbec nejlepší, kdyby město tu zakázku zrušilo, protože já si myslím, že je naprosto neúčelná, protože nemá žádný smysl mít k tomu územní rozhodnutí v roce dva třináct, ať to bude dělat firma A, B nebo C.

Já jenom ještě doplním. Ta zakázka, já už jsem to dneska říkala, znova to ještě zopakuju s těma termíny. Pokud by se teď vysoutěžil dodavatel té projektové dokumentace, tak by projektové práce trvaly další zhruba rok. To bysme se dostali do roku 2013 někde na konci roku. Dalších několik let může trvat územní řízení, takže se můžeme dostat do roku 2015. A jak už jsem řekla, to územní rozhodnutí může být prolongováno a může platit ještě několik let, takže tam není úplně pravda, že se to bezúčelně už teď by připravovalo. Pan kolega náměstek Žídek sice se nepřihlásil do diskuse, ale chtěl na vás ještě reagovat, takže já nevím, jestli chcete vy nejdřív nebo...

Já se chtěl jenom osvětlit. My jsme zrevokovali to usnesení z toho důvodu, že ÚHOS neshledal nic podivného na vyloučení těch prvních dvou, kteří vypadli na kvalifikačních předpokladech. ÚHOS shledal pochybení v rovnosti v přístupu k jednotlivým uchazečům, protože jsme vlastně vyloučili na, za nízkou cenu jednu firmu a opřeli jsme se o to, že nebyly vyplněné některé řádky. ÚHOS nám to napadl, protože jsme nepostupovali stejně, protože i ostatní uchazeči ty řádky neměli vyplněné. Takže dneska budeme muset pokračovat v tom, že jsme se zvrátili. Máme tam tři nebo čtyři uchazeče. Teď se omlouvám, jestli to je tři nebo čtyři a my musíme postupovat stejným způsobem. To znamená tak, jak jsme postupovali u toho prvního. Dotázat se ho, jestli si trvá na té ceně nebo netrvá. Když doplní, samozřejmě nemůže být hodnocen, když nedoplní, trvá si, tak můžeme pokračovat dál.

Takže pan poslanec Stanjura.

Já mrzí, že tak urputně nebojujete za východní část severního obchvatu, protože si myslím, že aktivita města v tomhle bodě je poměrně nízká, ba, ba skoro žádná, protože mluvím s těmi ministry a řediteli ŘSD a ptám se, kolikrát za nimi někdo dojel z Opavy a oni tvrdí, že vlastně skoro nikdo. A tam si myslím, že bychom se měli soustředit, protože jsem fakt přesvědčený, že to je zbytečné. Navíc je kuriózní, že když nás přemlouvali, ať uděláme to samé, požádáme kraj o dotaci na, a že krajem to určitě přiklepne, když požádáme o dotaci na zhotovení projektové dokumentace té západní části, tak shodou okolností já jsem tehdy požadoval nějakou, nějaké ekonomické odhady a dostal jsem shodou okolností od vámi vybraného vítěze a ty doklady byly na čtyři miliony bez DPH. A ejhle, o dva roky později je ten samý scénář úspěšný. Město z ničeho nic ad hoc pošle nesystémovou žádost na kraj o poskytnutí dotace. Nebylo to v žádný, v rámci žádného bloku nebo dotačního programu. Kraj zcela nepřekvapivě tu dotaci, tu dotaci přiklepne. Už to není na čtyři miliony, ale na sedm. Pak se osm zdá jako výborná cena, když sedm mám dotačních titulů a říkám shodou okolností. A teď tam slyšíte ty uvozovky. Ti, kteří říkali, to bude čtyři, vyhráli s cenou osm. To je celý příběh této zakázky a můžete tvrdit, jak chcete, jak to bude potřebné nebo nepotřebné. Hlavně to musí dělat ŘSD. Toto není věc města, protože pak se klidně může stát, že ŘSD řekne, že jim to nevyhovuje technicky nebo jakkoliv. To, že tam posíláte jednoho pracovníka do výběrové komise. Já bych kdyžtak doporučoval smlouvu o nějakém cedování té smlouvy v okamžiku nebo o závaznosti té dokumentace v okamžiku, kdy to město nechá zpracovat. Nic takového tam není. To znamená, stát může říct: „No, máte sice hezkou dokumentaci pro územní řízení, kdo povede územní řízení? Město nebo stát? Kdo požádá o územní rozhodnutí?“ Já si myslím, že to město dělat nemůže. Jo a pokud není smlouva a, a vím své o tom, jak ŘSD mění, mění své názory a velmi často se jim hodí, že dokumentace není přesně u nich od A až do Z, aby nějakou akci odložili, protože řeknou: „My jsme to neformulovali to zadání, takže znova a přijďte za tři roky. My mezitím postavíme nějakou jinou cestu.“ V tom já vidím největší problém, že není, neexistuje žádná smlouva s ŘSD, respektive se státem zastoupeným ŘSD, že ta dokumentace, ať ji udělá kterákoliv firma podle mě za mnohem nižší cenu, že bude pro ně závazná, že na základě téhle dokumentace oni budou povinni požádat o územní rozhodnutí. Jinak je to úplně k ničemu.

Děkuji za informace. Ještě někdo do rozpravy k tomuto bodu? Pokud tomu tak není, nechám hlasovat o usnesení tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet čtyři, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo čtrnáct. Usnesení bylo schváleno.

Dalším bodem máme bod dvacet čtyři dvanáct Informace o došlých písemnostech adresovaných zastupitelstvu města za období od 12. 4. 2012. Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu, nechávám hlasovat. Jo pardon, pan inženýr Veselý.

Musíte tady dělat větší prodlevy. Já jsem to zmáčkl hned, jak se to objevilo, a přesto se to nezobrazuje asi včas. Jenom k tomu dopisu z Ministerstva vnitra. Chápu z něho dobře, že všechny ostatní města spolufinancovaly pořízení těch fotografických kabinek při vydávání cestovních dokladů. Všechna čest za to, že jste z-zvýšili, řekněme pracovní dobu na daném odboru, ale chci se zeptat, jestli rada přistoupila nebo přistoupí v nejbližší době i k posilnění kapacity těch technických prostředků pro to, aby se ty fronty už podařilo ustát zvláště teďka v prázdninových měsících.

Já poprosím pana tajemníka.

Tak já bych se pokusil zodpovědět dotaz pana zastupitele. My jsme se zúčastnili, respektive ve chvíli, kdy nastaly problémy u příjmu a výdeje občanských průkazů a cestovních dokladů, tak začalo Ministerstvo vnitra zvát tajemníky statutárních měst. Předtím to bylo dokonce jednání za účasti primátorů a tajemníků statutárních měst v Praze na Ministerstvu vnitra. Tam nám byly sděleny základní obrysy toho, co se vlastně chystá, respektive toho, co je už v běhu a co způsobuje mnohým úřadům obcí s rozšířenou působností velké problémy. V podstatě nám tehdy sdělili, že žádné finanční prostředky nám poskytnout jak na stavební úpravy, tak na vybavení těmi příslušnými kombinovanými pracovišti na příjem a výde-- a zhotovování jak občanských průkazů, tak cestovních dokladů, že nám poskytnout nemohou. S tím ale, že mohou udělat dvě věci. První z nich je ta, že provedou speciální analýzu u úřadů, kde ta situace je nejkritičtější v rámci České republiky. Na tyto obce, respektive tato města potom budou alokovat a převedou ty kabinky, které mají k dispozici. V tu chvíli uváděli, že jich mají sedmnáct. Vyhodnotili si tak, jak je v tom dopise řečeno, těch osm nejkritičtějších pracovišť, tam je převedli. Druhá pomoc, kterou sdělili, že Ministerstvo vnitra nám sdělilo, že na ní usilovně pracuje, je to, že jednají s dodavatelem, s dodavatelem těch příslušných softwarů na, na ta kombinovaná pracoviště a vyvíjejí maximální úsilí na snížení ceny nájmu těchto kombinovaných pracovišť příslušnými městy. Závěr nám potom byl sdělen, že se tato činnost zdařila, povedla. To znamená, že města budou platit nájem zhruba poloviční oproti původním předpokladům, nicméně že musí garantovat smluvně užívání minimálně po dobu tři a půl roku. Pokud bychom nepřistoupili na tuto podmínku, tak nám bylo sděleno, že nám nemohou za těchto, za těchto podmínek tyto kabinky poskytnout.

Jestli stačí tady toto doplnění. Děkuji. Takže nechávám hlasovat o usnesení tak, jak je předloženo. Zahajuji hlasování. Pro bylo třicet dva, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo šest.

Otevírám rozpravu u bodu dvacet pět dvanáct Zpráva o kontrole plnění přijatých usnesení ZMO. Pan inženýr Veselý se hlásí.

Já bych se chtěl vyjádřit k tomu bodu, který máme jako poslední v tom, v té kontrole usnesení, a to je ten prodej akcií Contact City. My už jsme si na to zvykli asi jako na folklor, že to tam neustále visí a kdo by to tam nenašel, tak by byl znejistěl. Ale jestli nemůžete prověřit, je to třináct let starý usnesení, zřejmě už dávno neplatný nebo irelevantní. Poprosil bych, jestli s tím budete schopni něco udělat.

Já řeknu nějaký úvod k tomuto bodu. My jsme se tím zabývali. Taky jsme si všimli, že to usnesení se neustále opakuje, takže se v této věci už leccos udělalo a já poprosím pana tajemníka, aby podal aktuální informace.

Děkuji. My jsme měli z tohoto usnesení stejný pocit, když jsme ho víceméně dávali stále dokola a ten úkol neb-- uložený radě zastupitelstva nebyl naplněn. Nechali jsme prověřit st-stav stávající Contact City, respektive právního nástupce. K tomu jsme se dopracovali. Požádali jsme, požádali jsme právního zástupce, respektive zaslali jsme mu tuto nabídku, zdali by byl ochoten odkoupit tyto akcie. K tomu jsme dostali informaci, že nic takového neplánuje, to znamená, že nemá o ta, tyto akcie zájem. Navíc zdánitli, že v podstatě Con-Contact City už je, už je, jestli se nepletu, v likvidaci. Tuto informaci ještě prověříme a plánujeme na následující zastupitelstvo sedmnáctého září po prověření všech těchto informací s příslušnou důvodovou zprávou revokaci tohoto usnesení.

Takže takto. Pokud není nic dalšího k bodu dvacet pět dvanáct, nechávám hlasovat o předloženém usnesení. Zahajuji hlasování. Pro bylo dvacet devět, proti nula, zdrželo se nula, nehlasovalo devět. Tímto jsme ukončili jednání bloku osm a dostáváme se do závěru. Bod devět Ostatní.

Otevírám bod dvacet šest dvanáct Dotazy, připomínky a podněty členů zastupitelstva. Pan poslanec Stanjura.

Já mám celkem tři podněty a dotazy a poprosil bych o písemnou odpověď. Nemusí to být hned teď. První je nájem Slezanky. Tak první dotaz je, kdo vypracoval první návrh smlouvy? Porovnání prvního návrhu s tím posledním a kdo odsouhlasil ty ústupky, které město od prvního návrhu po finální verzi udělalo. Druhý dotaz či podnět. Minule tady zaznělo, že město komunikuje s Ministerstvem obrany či s armádou o zbytkové části areálu a dostali jsme dopis, že informaci, že byl odeslán dopis do Prahy. Tak jestli už nějaký dopis přišel zpátky, případně zda proběhlo osobní jednání a s jakým výsledkem. A třetí dotaz i s tím rizikem, co říkal pan náměstek Žídek, že co píšou v novinech, v novinách není pravda. Ale dočetl jsem se, že porodnice ještě není zaplacena. Tak pokud je to pravda, tak bych chtěl vědět, jak dlouho budem čekat. Zda bylo lepší udělat skutečně nějakou veřejnou soutěž nebo, nebo dražbu. Pokud bylo zaplaceno, tak už žádný dotaz nebo žádný návrh k tomu nemám. Mně přijde poměrně neobvyklé, že v soutěži je jenom jeden zájemce, který navíc, pokud říkám, pokud má ten tisk pravdu, to já nedokážu posoudit a nevidím jako plnění rozpočtu, když říká, že na to nemá peníze. To mi přijde poměrně zvláštní, že zájemce o poměrně drahý objekt přes dvacet milionů pak řekne „Nemám peníze". Jak dlouho v případě, že nezaplatil, je město ochotno čekat?

Takže k tomu poslednímu dotazu. Prosím. Takže všechny ty dotazy zodpovíme písemně a pošleme. Pan doktor Staňo.

Já bych chtěl tady reprodukovat připomínky několika občanů. Máme mistrovství Evropy ve fotbale, všude je možno koupit si vlajky, nálepky, nášivky, všechno možné. Pár občanů má zájem koupit si nášivky se znakem města Opavy, potažmo vlajky, vlaječky. Máme informační centrum a de facto je nemůžou sehnat. Je takový problém to zajistit, nebo je to tak tajné a tak složité používat tyto symboly?

Takže zodpovíme písemně. Připravíme odpověď. Pan inženýr Veselý.

Já bych poprosil o krátkou nepísemnou odpověď, pokud je vám známo, eh, jestli se my občané Kylešovic dočkáme konečně nějakého dopravního propojení, kdy můžem ten slavnostní okamžik očekávat. A prosím hned, protože aby to neotevřeli dřív, než mi přijde ten dopis, jo, jako na poslední chvíli.

Jestli můžu hned reagovat, 15.7. by se měla otevírat ta spoje-- spojnice Komárov-Kylešovice. To znamená v pondělí šestnáctého bychom měli už jet normálně, ale bude to samozřejmě částečná kolaudace, to znamená, bude to upravené dopravními značkami a tak dál, zpomalené, ale mělo by se u-ulehčit.

A ještě bych se vrátil ke svému podnětu z minula ohledně toho parkování u Bezruče. Eh, nemůžete vstoupit do jednání s, řekněme, s dopravním inspektorátem nebo s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových? Je tam takový problém zřídit tu modrou zónu na, řekněme třeba na to dočasné stání. To by vyřešilo problémy jak knihovny, tak možná svateb, protože jestli se tam dá omezení na hodinu, na dvě, klidně ať si ti lidé v té knihovně pobydou, ale ať tam někdo neparkuje od rána do večera. Děkuji.

Já samozřejmě odpovím písemně. Já se omlouvám, paní první náměstkyně, ale zrovna, eh, minulý týden jsme to spustili, prostě to jednání tak, aby tam bylo vyhověno víceméně v sobotu, o sobotách a nedělích svatebčanům.

Pan inženýr Javorský se hlásí do diskuse jako další.

Já mám dva dotazy a na oba dva bych chtěl teda písemnou odpověď. Prvně se týká městské tržnice. Jsem rád, že se tady vytvořily trhy. Jsou zajímavé pro občany. Je tam nabízen většinou velmi kvalitní a zajímavý sortiment. Ovšem stává se bohužel, že už se tam do toho začali vnucovat i jiní, jiní lidé, kteří bych řekl, vnucují výrobky, které, nebo prodávají výrobky, které teda buďto jsou někde dovezené, já nevím, jestli z Polska nebo jsou dokonce zakoupené v jiných obchodních domech a vydávané za zdravé české výrobky, jako byly jahody. A měl by to být dle informací nějaký pan Tichavský. Byl bych rád, kdyby se toto projednalo a dostal jsem teda písemnou odpověď. Druhá část týká se sice mého bratra, ale já bych vystoupil, i kdyby se to týkalo kohokoliv jiného. Můj bratr je po operaci srdce už asi rok. Dostal umělou chlopeň, má určité zdravotní potíže a již před téměř dvěma roky požádal o to, že by chtěl parkovací místo na Lidické ulici, které si bude platit těmi deseti tisíci za to parkovací místo, deseti tisíci jako každý teda podnikatel. On teda podnikatel není, ale že to zaplatí těch deset tisíc. Byl tam na začátku tohoto roku, protože neustále čekal na nějaké, nějakou odpověď. Neustále se to přehazovalo jako horký brambor a bylo mu doporučeno, ať si podá teda novou žádost. Podal ji tedy téměř před dvěma roky. Podal tuto žádost a bylo mu odpovězeno: „Vážený pane, odbor dopravy obdržel vaši opětovnou žádost o zřízení vyhrazeného parkovacího místa. V této záležitosti vám sdělujeme, že Rada statutárního města Opavy ve věci vyhrazování parkovacích míst na území města Opavy ještě nerozhodovala. Vaše žádost spolu s dalšími požadavky na vyhrazení parkovacích míst bude předložena na jednání dopravní komise, která by měla v dané věci rozhodnout. Po projednání žádosti v dopravní komisi odbor dopravy předloží materiály na jednání Rady města a ihned, jak bude vydáno uz-usnesení z Rady města, vám bude na vaši žádost odpovězeno. Je tam ovšem velmi jedna taková zábavná věta: „Je mi líto, že vám nemohu v dané věci podat příznivější zprávu a věřím, že žádosti budou projednány co nejdříve tak, abo-abychom vám mohli parkovací místa vyhradit hned, jak to umožní klimatické podmínky. Věřím, že venku je vedro a že to může dělat problémy tyto klimatické podmínky. Chtěl bych ještě dodat, že víceméně asi před rokem jsem o to požádal, protože mi bylo řečeno, že to má v kompetenci pan náměstek Žídek. Ten se ošíval jako čert a dodnes, jak vidím, s tím nic neudělal. Děkuji.

My zjistíme, co se kolem toho dělo a odpovíme písemně. Děkuji. Pan poslanec Stanjura.

My v tom bodě dostáváme i odpovědi z na, na minulé dotazy a podněty. A kolega Petr Czudek se ptal, co bude s penězi z hazardu a odpověď byla taková, nic nevíme. Já myslím, že to není pravda, tak já ten podnět upřesním. Bych chtěl vědět, kolik za první pololetí, to znamená do třicátého šestý, tím pádem budu chtít písemnou odpověď, protože vím, že dneska ještě třicátého šestý není, město vybralo na správních poplatcích za hrací přístroje a kolik dostalo zálohově na úhradu daně, ať už to je ta daň padesát pět korun za daně, eh, padesát pět korun denně za provozování přístroje, ať už je to videoterminál nebo výherní hrací přístroj. A kolik dostalo zálohu z loterní daně, což dřív byl, se tomu říkalo výtěžek, výtěžek z provozu. A jak k tomu bude systémově město přistupovat? Teď není důležité, jestli za rok to bude dvacet pět milionů nebo patnáct, ale zda je nějaká představa, kolik procent půjde do které oblasti, případně zda to bude jenom jakoby příjem rozpočtu bez toho, že by se to nějakým způsobem určovalo, kam ten výtěžek přijde. A fakt si myslím, že to bude někde k těm pětadvaceti až třiceti milionům za kalendářní rok.

Zodpo-zodpovíme písemně. Pan kolega náměstek Žídek se hlásí do rozpravy.

Doufám, že jako poslední i s tím písménem ž. Já musím zareagovat na pana Javorského.

Já si to nepřeju.

Já si to nepřeju. Já si přeju písemnou

odpověď.

Já vám samozřejmě-

Já

si

přeju písemnou odpověď.

Já vám samozřejmě písemně odpovím, ale říkám, že reaguji na vás. Já si dovolím teda říct svůj názor, jestli mohu. Pan kolega Javorský samozřejmě požádal, požádalo i dalších zhruba sedmdesát lidí. V určité době celá, celý ten proces byl zastaven, protože se začalo víceméně jednat o narušení toho systému, nesystému, který tady je a na některých parkovacích místech samozřejmě začaly převažovat objednávky. Zhruba před třemi měsíci jsem rozhodl, že všechny tyto záležitosti budou zpracovány a předloženy dopravní komisi. Dávno jsem měl za to, že to dopravní komise projednala a já si prověřím samozřejmě, jestli to z odboru dopravy přešlo.

Pan inženýr Veselý se hlásí do rozpravy.

Já bych měl dotaz, jak probíhá výběrové řízení na šéfa odboru majetku?

Jak probíhá? To výběrové řízení bylo ukončeno.

Tak jestli můžete říct třeba jak nebo tak. Protože já vím z úřední desky jenom, že se dávaly přihlášky, ale nic dalšího zatím nevím. Tak.

Bylo ukončeno to výběrové řízení a nový vedoucí odboru majetku byl vybrán. Dneska bylo schváleno radou. Rada jmenovala pana Bc. Pavla Vltavského.

Byl to výsledek výběrové

komise?

Výsledek výběrové komise byl jiný, nicméně ten vybraný, který skončil na prvním místě u výběrové komise, podal rezignaci nebo odstoupil. Prostě neměl zájem už podepsat smlouvu pracovní. Pokud už nikdo ne, se nehlásí do diskuse, uzavírám rozpravu k tomuto bodu a

uzavírám dnešní jednání Zastupitelstva města Opavy. Děkuji vám všem za účast, přeji vám příjemné léto, příjemnou dovolenou a nejpozději 17. 9. 2012 se opět setkáme zde na tomto místě.