Tak teďka to je velice zvláštní dotaz. Možná by bylo účelné se zeptat, proč máme řešit historii ve smyslu kdo jak kde pracoval, protože já tomu úplně nerozumím. Je to taková logika trošku městských strážníků, kdy mají tendenci dělat nějakou projekci toho, že někdo někde nějak fungoval a teďka funguje, protože nevím, co tím paní chce říci. My jsme, pro mě je důležité, jak pracuje pan ředitel nyní. Já chci říci, že tam proběhla, proběhlo důkladné výběrové řízení. Já jsem pana ředitele do té doby vůbec neznal. Bylo tam opravdu důstojné zastoupení ve výběrové komisi, kdy jsme si brali reference na jednotlivé uchazeče i na pana ředitele, který vůbec nebyl žádným favoritem, a dostali jsme velmi vřelé doporučení. Takže teďka úplně nerozumím, kam tím míříme nebo jak to souvisí s tím současným, protože vy se asi ptáte na to, jestli tam nějaká šikana je nebo není. Já řeknu takhle, já tam u těch jednání nejsem, nemám k tomu i nějaké nahrávky, ale pokud se můžeme o něco opřít, tak to je dlouhodobá kontrole, kontrola inspekce práce, jak jiš, jak jistě víte, která tam probíhala, jestli nějaký výstup. A jak jsem teďka obdržel zprostředkovaně nějaké materiály, který tady byly rozesílané panem zastupitelem Navrátilem, tak jsem nenašel žádné, žádný, žádné, žádný závěr v tom smyslu, že by byla shledána šikana nebo něco, nebo něco jiného. Protože já, v tomto smyslu šikany, prosím vás, ne tam, že nějaké pracovní zařazení a podobné, podobné věci, ke kterým se taky možná určitě dostanem. A z mého pohledu orgán, který vlastně tady ze zákona je takový, který to může řešit, případně ještě soud, kdyby někdo měl teda ty důkazy a chtěl se bránit soudně, taky může. Ale nic takového zjištěni nemáme. Takže my tady v zásadě pracujeme s pocitem některých městských strážníků. A samozřejmě nechci, nechci všechny, všechny momenty úplně takhle zesměšňovat, ale pokud já se dozvím nebo dočtu, že se mi strážník sype z toho, že potřebuje vyhledat údajně, teda údajně, psali to teda v tisku, jo, psali to v tisku. Možná, že jsem to dostal tu informaci i zevnitř, že se má takzvaně v uvozovkách hroutit a má vyhledat pomoc, nějakou odbornou pomoc, když mu přijde kontrola v rámci dodržování režimu práce, práce neschopného, ten, ten institut, tak mi to připadá velmi, že ukazuje vlastně, jak asi se ty věci mají. Takže bych poprosil jakoby konkrétní, konkrétní momenty a ne úvahy, které, které teda bohužel bylo argumentováno, že v tisku se píše, protože tam se píše různé, různé věci, ale mě zajímají jakoby, jakoby fakta. A pro mě instituce, která to řešila, žádnou šikanu neshledala. Proto ještě dvojnásob, dvojnásob považuju za irelevantní, že, že se tady o tomto teďka bavíme na základě nějakých dojmů, protože mně připadá velmi trapné, když mi zastupitel, kandidát na primátora pana Pavla Juříčka, se mě ptá oficiálně, nevím, jestli stošestkou, jestli já nebo moje žena jsme v zaměstnaneckém poměru k panu řediteli. To jsou, vás tady, pane zastupiteli, omlouvám se, už tam stojíte. Vás tady někdo tahá na vařené nudli, že se na to ptáte? Vy asi už víte, kde je pravda v té věci, protože jsem jenom využil ten moment. Odpověděl jsem, že já, že já nejsem v zaměstnaneckém poměru víceméně v rámci té stošestky. Za ženu jsem nemusel mluvit, ale schválně jsem to takhle udělal, protože mně to připadlo absurdní, směšné a dehonestující. Teda zejména teda k některým městským strážníkům a osobě pana, pana zastupitele. Takže i má žena není v zaměstnaneckém pomě, teda pardon, příbuzenském nebo jiném poměru k panu, panu řediteli nebo k jeho rodině. Takže takovýma my tady fámama pracujeme a pracujeme s fakty. Pokud se týká nějakých náznaků tady výpovědi, výpovědi dáváme jenom podle, podle toho, když, když jsou oprávněné, to znamená podle zákona. A jestli byly zákonné nebo nezákonné, to bych poprosil, kdybychom nechali na, na justici, protože očekávám, že tady tyto, tyto odvoláčky nebo tyto soudy budou. A tam se ukáže, jestli ty, jestli ty momenty budou oprávněné. Ano, trošku je složitá situace u zaměstnavatele, pokud dostane výpověď například člen- Člen výboru, protože tam se už jenom nejedná o ty, o ty věcné věci, jestli nastalo a může dostat výpověď, ale tam se musí ještě posoudit jakási spravedlnost. To znamená, jestli náhodou ten samý trest nedostal někdo jiný, jako že by ho nedostal, jestli tam není zohledněno v tom, že je ten odborář nebo není. To my všechno moc dobře víme. A padni komu padni, pokud někdo nepracuje v tom systému, špatně pracuje a nemáme k tomu zákonný důvod, abychom ho propustili, což je tady požadavek možná i většiny, obecně většiny zastupitelů, tak říkám ne, my to řešíme tak, jak to přijde. To znamená, pokud někdo naplní ty zákonné, zákonné podmínky a obecně je to špatný pracovník, tak, tak prostě dostane, dostane výtku, dostane případně tu výpověď a ty výpovědi chodí. Paradoxně, že budeme prověřovat, se často ukáže, jestli nebyly spáchány i nějaké věci ohledně, dejme tomu, trestných činů, zneužití pravomoci a podobně. Někdy je velice až zarážející, že zkušení strážníci, kteří mají rozlišovat mezi zákonností, nezákonností, dělají tak fatální věci, že protizákonné, že je to vlastně de facto možná stojí místo. Tak to jenom, to jenom chci tomu zdůraznit a opakuji opravdu, že nemám jasnou objektivní informaci, že by pan ředitel šikanoval. On si je moc dobře vědom a byl na to upozorňoval, kam, kam s prominutím vlezl. Není první, který tady bojuje v uvozovkách, nebo je, je víceméně využit v rámci nějakého možná i částečně politického boje, v rámci to, de facto jakéhosi názoru odborů, který mají názor na, na svoji práci, jak se má dělat a nedaří se najít ředitele, který by souzněl s jejími představami. Takže do toho pan ředitel vstoupil a v zásadě si dává velmi, z mého pohledu určitě velmi velký pozor na to, co dělá. Já jenom chci zdůraznit ve smyslu pana ředitele, respektive ředitel, nějaké pravomoci, nějaké personální byly předány, ale funguje to celou dobu tak, že jsem celkem důkladně informován o tom, co, co se děje, respektive co se bude dít v rámci, dejme tomu pracovněprávních vztahů, protože si je vědom toho, že potřebuje zastání a potřebuje určitým způsobem to mít konzultované, dejme tomu velitelem Městské policie, to jsem já, který má nad panem ředitelem dejme tomu ne přímo personální kompetenci, protože to má zastupitelstvo, ale jsem tady od toho, abych, abych případně řekl, se zastal nebo nezastal pana ředitele. Takže ty věci jsou konzultovány. Na těch momentech pracují, pokud je nějaký problém, je nějaká výtka, tak my to, my to ne dvakrát, my to třikrát kontrolujeme, díváme se na to z různých, z různých stran a pokud to není jednoznačné, tak to radši ani neděláme, nedáme, protože bychom neradi, aby to dopadlo tak, že by, že by se to neprokázalo u toho soudu, že bychom potom vypadali, že třeba opravdu jsme neoprávněně něco udělali. Samozřejmě, jak se říká v právních vztazích a v těch pracovněprávních dvojnásob, my nevíme, jak samozřejmě ten soud nakonec vždycky rozhodne, protože v daném okamžiku stejný, na okrese rozhodnou tak, na kraji rozhodnou jinak a podobně. Takže chci říct, že ta úplná ta, ta pravda je, je ošemetná, ale děláme pro to maximum a odmítám, že bychom chtěli šikanovat nebo že bychom něco dělali účelově, protože bychom daleko nedošli. Ale my jsme trpěliví, my jsme trpěliví i za tu cenu, dejme tomu, že musíme počkat, tak čekáme. Teďka bylo, zakončím tady tuto úvahu. Jsem byl velice příjemně překvapen. Já jsem teďka kontroloval jen tak odměny, jestli pan ředitel náhodou nebo jestli to funguje dobře ty odměňování teďka v rámci vždycky co, co měsíce vyhodnocujeme strážníky nebo se vyhodnocují. A já jsem byl překvapen, tam někdo měl největší odměnu z nějaké skupiny a říkám, ale vždyť to je to jméno přece, co jsme před tím možná rokem a půl řešili výtkou. Co vypadalo to jméno, že bude asi nějakej problém dlouhodobej. Není. Člověk prostě si to asi nějak přehodnotil nebo se naučil. Funguje perfektně a teďka vlastně je nejlepší ze skupiny a pracuje nejlépe pro město. Takže chci říct, že to není jenom o tom, že by tady byli jenom špatní nebo jenom dobří, ale je tady to, jako že se opravdu ty věci daří posouvat směrem k tomu pozitivnímu, že měs-městští strážníci povšechně pracují a že se ta skupina, která ještě stále v tom vidí nějakou šikanu a, a víceméně vzdoruje, tak se, tak se zmenšuje.