zpracovatel adaptační strategie host 3:38:27
Dámy a pánové, dobrý den, ujmu se slova a pokusím se vám ve stručnosti představit, co bylo cílem a smyslem adaptační strategie. Tady takové základní zamyšlení, proč v dnešní době adaptační strategii řešit. Je jasný, že změny klimatu a jejich dopady jsou dneska nevyhnutelné a města patří k nejohroženějším územím z hlediska těchto dopadů právě z důvodu koncentrace lidí. Bránit se i přes pokročilý stav změn klimatu a dopadu lze, ale je potřeba vědět, jaká související rizika se změnou klimatu a jaké město možnosti v této věci má. Co je podstatné je, že adaptační aktivity budou v budoucnu štědře podporovány dotacemi tak, jak vyplývá ze schváleného rámce financování Evropské unie pro další období. Animací o tom, jak se vyvíjí změna klimatu z Finského meteorologického institutu vás zatěžovat nebudu, ale z něj jednoznačně vyplývá, že anomálie teplotní se v jednotlivých letech na konci nebo v tom, v té současný, současné době poměrně zvýraznily a že to oteplení je patrné v podstatě ve všech zemích na světě. Tady už pohled užší na Opavu. Jakým způsobem dojde ke změně teplot přímo v prostoru Opavy na základě dat ČHMÚ. Čili vidíte zvýšení, do konce století se předpokládá zvýšení teploty o tři, tři až čtyři stupně Celsia. Záleží na scénáři emisí, který je na ten výpočet aplikován. Nicméně i kdyby došlo k prudkému snížení nebo zastavení emisí, tak ještě do roku 2050 bude to oteplování pokračovat. Čili nějaká změna by se okamžitě nekonala. Co s tím souvisí, je zesilující efekt tepelného ostrova města. Zde vidíte ukázku na základě tepelného snímku satelitního z družice Landsat, kdy jsme vymapovali tepelný ostrov města Opava. Ty části jsou popsané. Vyplývají z toho ty kritická místa, mezi která patří přirozeně zastavěné a zpevněné části města. Počet. Jedním z indikátorů je také počet tropických dnů, kdy do konce století by měl tento počet narůst zhruba na pětatřicet dnů v jednom roce, což je minimálně dvojnásobek toho, co my máme v těchto letech. S-srážkový režim se příliš, co se týká celkového ročního úhrnu, nezmění. Vidíte, že je tam i mírný pokles. Co se ale změní, je, jsou výkyvy nebo distribuce těch srážek v průběhu roku. Ubudou srážky v letním období, čili budou se opakovat období a prodlužovat období sucha a srážky budou přicházet v takových kratších intenzivnějších epizodách, čili riziko intenzivnějších srážek. Tady jsme zkoumali názory veřejnos-veřejnosti prostřednictvím pocitové mapy, nazvali jsme ji pocitové mapy horka a ptali jsme se na různé otázky, které souvisejí právě s dopady změny klimatu. Toto byla otázka, kde se, kde lidé se necítí dobře v období horka a to jsou záznamy, ze kterých vyplývalo, které ty části města nejsou vnímány pozitivně v těch horkých obdobích. Zároveň se touto formou sbíraly informace o tom, co by občané uvítali z hlediska toho životního prostředí, prostoru města, eh, ke zlepšení a tak dále. Tady je souhrn hlavních rizik pro Opavu. Je to v prvé řadě zhoršení kvality života v rámci veřejného prostoru, veřejných prostranství a rizika pro zdraví obyvatel, pro citlivé skupiny zejména, což jsou starší obyvatelé a děti. Víte, že demografický trend je v současnosti, eh, zřejmý. Populace stárne, čili bude přibývat starších obyvatel, kteří jsou citlivější právě na, eh, ta období tepla, vedra a podobně. Pak je to zhoršení mikroklimatu v budovách, zvýšené nároky na klimatizaci, přehřívání vozidel MHD a prostorů zastávek. To souvisí trošičku s tím bodem číslo jedna. Co je pro město podstatné, je zvýšení nároku na péči o veřejnou zeleň, která v současnosti není připravena na takovou změnu podmínek ve městě a bude docházet zejména k, eh, snižování její funkčnosti a samozřejmě i kondice a bude potřeba do budoucna řešit změnu péči, péče o zeleň. Pak je to nárůst rizik bleskových povodní a sucha. O tom jsem hovořil. Obecně nedostatek dostupnosti vody, zejména třeba v rámci péče o zeleň, zalévání a podobně. Takže spíše té užitkové vody a degradace lesních smrkových porostů. To zde uvádím jenom proto, že město vlastní poměrně rozsáhlý, eh, lesní komplex, který do těch rizik spadá samozřejmě taky. Tady jsou cíle adaptační strategie a opatření. Ten cíl vychází ze strategie rozvoje města, je mírně upraven a je modifikován právě na ten hlavní cíl, a to je zajistit občanům Opavy zdravé a příjemné prostředí v podmínkách probíhající klimatické změny. A ten hlavní cíl se rozpadá do strategických cílů. Příjemný život, dostatek vody, ochrana před riziky, ochrana klimatu a realizace systémových opatření. K tomu byly potom připraveny takové jednoduché nebo jakési rámcové opatření pro město Opava, které byly potom vztaženy k takovým těm příkladovým plochám v rámci Opavy, v rámci podpory intenzivnější péče o zeleň. Zde uvádím, uvádím třeba potenciál prostoru za Slezankou, který by mohl být dále rozvíjen a je to i místo, ke kterému se obraceli občané v té pocitové mapě. Realizace zeleně v rámci zpevněných ploch, kde to je nezbytně nutné tyto plochy zachovat pomocí nových technologií. Tady jsou kořenové zábrany pro výsadbu zeleně a tak dále. Aplikace vodních a stínících prvků ve městě, možnost ochlazení či napití se ve městě, stínění těch ploch, které jsou vystaveny, vystaveny slunečnímu záření, adaptační opatření na budovách, například zelené střechy, tady studie městského bazénu jako potenciál pro realizaci takového opatření. Zde příklad z dolní oblasti Vítkovic intenzivně zelená střecha na Velkém světě techniky. Zadržení a využívání dešťových vod právě z důvodu horší dostupnosti vody pro různé účely, čili jednak zasakování, čili ta dotace podzemních vod prostřednictvím třeba infiltračních povrchů v rámci veřejných parkovišť anebo využívání vody z veřejných budov prostřednictvím technologií, které to umožňují. A systémová řešení by měla dospět k tomu, aby realizace třeba nových investic, nových, nových zastavěných území směřovala právě k implementaci těch adaptačních postupů už prostřednictvím, ať už požadavků z pozice územního plánování nebo interních směrnic města, financování a podobně. Čili jakási provázanost. Tak ve zkratce všechno. Děkuji za pozornost.